Granodiorit

Granodiorit
Granodiorit, Dúbrava, Nízké Tatry
Zařazení	vyvřelá hornina
Hlavní minerály	křemen, plagioklas, ortoklas, biotit, amfibol
Akcesorie	titanit, zirkon, magnetit, apatit
Textura	zrnitá
Barva	bílá, šedá

Granodiorit amfibolicko-biotitický (Krhanice)

Granodiorit z lomu u obce Mrač

Granodiorit je hlubinná vyvřelá hornina s podstatným množstvím křemene. Je blízký žule (granitu), od které je makroskopicky těžko rozeznatelný. Označení zavedl v roce 1893 americký geolog G. F. Becker.^[1]

Granodiority bývají světle šedé. Jejich stavba je všesměrná, obvykle rovnoměrně zrnitá, zřídka porfyrická.

Složení

Granodiorit obsahuje v podstatném množství křemen, plagioklas i draselný živec, přičemž plagioklas nad draselným živcem převládá. Z dalších minerálů bývá často přítomen biotit a amfibol. Muskovit bývá přítomný pouze vzácně, a pokud ano, tak je vždy doprovázen biotitem. S turmalínem se u granodioritů, na rozdíl od žul nesetkáváme.^[2]

Výskyt

Granodiority mnohdy tvoří rozsáhlá tělesa. Spolu s žulami jsou nejrozšířenějšími hlubinnými vyvřelými horninami. V České republice se vyskytuje hojně např. ve středočeském nebo brněnském plutonu.^[3]

Z granodioritu je také bludný balvan Chudów ve Slezském vojvodství v Polsku.

Využití

Granodiorit je těžen a zpracováván v kamenickém průmyslu. Vyrábí se z něho např. dekorační obklady, různé obrubníky a dlažba.

Památky

• Tzv. Čertův sloup v Karlachových sadech na Vyšehradě^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu granodiorit na Wikimedia Commons