Grete Blochová

Grete Blochová
Narození21. března 1892
Berlín
Úmrtíkvěten 1944 (ve věku 52 let) nebo 1944 (ve věku 51–52 let)
Koncentrační tábor Osvětim
Povoláníspisovatelka
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Grete Blochová (21. března 1892 Berlín – květen 1944 Osvětim) byla přítelkyně Felice Bauerové a matka jediného dítěte Franze Kafky.

Životopis

Blochové pension Jennings Riccioli ve Florencii: místo děje románu Pokoj s vyhlídkou britského spisovatele E. M. Forstera.

Grete Blochová byla, podobně jako její přítelkyně Felice Bauerová, úřednice v Berlíně, přes niž se v Praze v říjnu 1913 seznámila Franzem Kafkou. Ten se do Grete na první pohled zamiloval. Po tomto setkání si rok dopisovali. V řadě dopisů líčil Kafka svůj nesnadný vztah s Felice. Když se Felice o jejich korespondenci dozvěděla, na krátký čas se s Kafkou rozešla.

Po dalším setkání s Grete v roce 1914 jejich "vztah" záhy skončil. Na počátku roku 1915 Blochová zařídila, aby se Bauerová a Kafka znovu setkali: na Svatodušní neděli roku 1915 se Bauerová, Blochová, její přítelkyně Erna Steinitzová a Franz Kafka setkali v Českém Švýcarsku.[1] Blochová a Kafka se pak možná ještě znovu setkali v Praze v roce 1922.[2]

Grete šířila fámy, že s Kafkou čekala dítě, a v roce 1914 porodila chlapce jménem Martin, jenž byl dán na výchovu do pěstounské rodiny v Mnichově. Chlapec zemřel v roce 1921, otec zůstal neznámý.[2] Podle hudebníka Wolfganga Alexandera Schockena, který Gretu Blochovou znal od dětství v Berlíně, byl otcem Kafka.[3] Ve svém posledním dopise z 21. dubna 1940 v Haifě Blochová Schockenovi naznačila, že otec dítěte zemřel v roce 1924 a je pohřben v Praze.[4] Také Max Brod, který obdržel tento dopis od Schockena v roce 1948, nepochyboval o Kafkově otcovství.[5] Tento předpoklad je však v novější biografické literatuře odmítán.[6][7] Nicholas Murray dokonce v roce 2004 vznesl otázku, zda se vůbec kdy toto dítě narodilo.[8]

Naproti tomu z Kafkových dopisů vyplývá, že jejich vztah zdaleka nebyl natolik intimní, aby z něj vzešla taková blízkost. Ostatně, pro "důvěrný vztah" obecně měl Kafka vlastní pojem - peklo. Tvrzení o Kafkově otcovství byla zřejmě pokusem o získání pozornosti a s tím spojený eventuální finanční prospěch.

V roce 1936 se Grete odstěhovala do Itálie, kde si ve Florencii otevřela penzion. Poté, co byla v roce 1943 Itálie obsazena německými vojsky, uprchla nejprve do horské vesnice San Donato Val di Comino. V květnu 1944 byla německými okupanty spolu s dalšími Židy zatčena a deportována do koncentračního tábora v Osvětimi a později zavražděna.[9] Přesné datum její smrti není neznámo, úmrtí odhalil až britský Červený kříž v roce 1945.

Před deportací předala 28 dopisů korespondence s Franzem Kafkou svému učiteli italštiny, z jehož pozůstalosti byly zapůjčeny Německému literárnímu archivu Marbach v Hessensku spolu s dopisy a úryvky, které Blochová předala Bauerové v roce 1914 jako "usvědčující materiál pro Proces".[10]

Reference

  1. ↑ Peter-André Alt: Franz Kafka: der ewige Sohn. 2005, S. 421f.
  2. ↑ a b Peter-André Alt: Franz Kafka: der ewige Sohn, 2005, S. 299–303.
  3. ↑ Wolfgang Alexander Schocken: Wer war Grete Bloch? 1986, S. 92 ff.
  4. ↑ Wolfgang Alexander Schocken: Wer war Grete Bloch? 1986, S. 95f.
  5. ↑ Max Brod: Franz Kafka. Eine Biografie, S. Fischer, Frankfurt am Main 1954, p. 294 ff.
  6. ↑ Reiner Stach: Kafka: die Jahre der Entscheidungen, 2002, S. 495–498.
  7. ↑ Hans-Gerd Koch: „Teuflisch in aller Unschuld“. 2002, S. 390.
  8. ↑ Nicholas Murray: Kafka und die Frauen. 2007, S. 162.
  9. ↑ Hans-Gerd Koch: „Teuflisch in aller Unschuld“. 2002, S. 391.
  10. ↑ Reiner Stach: Kafka: die Jahre der Entscheidungen. 2002, S. 501–506.

Média použitá na této stránce

Lungarno delle grazie, palazzo jennings riccioli.jpg
(c) I, Sailko, CC BY-SA 3.0
Lungarno delle grazie, palazzo jennings riccioli