Grigorij Bojarinov

Grigorij Bojarinov
Narození15. listopadu 1922
Sovětský svaz Sukromlja, Smolenská oblast, RSFSR
Úmrtí27. prosince 1979 (57 let)
Afghánistán Kábul, Afghánistán
Vojenská kariéra
Hodnostplukovník
Doba služby1939–1979
Sloužil SSSR (do roku 1979)
Složka Rudá armáda (do 1942)
Pohraniční vojska (do 1948)
MGB/KGB (do 1979)
VelelKUOS, Zenit
VálkyDruhá světová válka
Sovětská invaze do Afghánistánu
VyznamenáníZlatá hvězda hrdiny Sovětského svazu (in memoriam)

Grigorij Ivanovič Bojarinov (rusky Григорий Иванович Бояринов, 15. listopadu 1922, Sukromlja, RSFSR – 27. prosince 1979, Kábul, Afghánistán) byl plukovník KGB. Při invazi do Afghánistánu a boji o prezidentský palác byl zastřelen.

Život

Narodil se do ruské rolnické rodiny žijící ve vesnici Sukromlja ve Smolenské oblasti.[1] V roce 1939 vstoupil do Rudé armády, v červenci 1941 absolvoval vojenskou pěchotní školu ve Sverdlovsku. Poté bojoval na frontě, zprvu jako velitel minometné čety, od dubna 1942 v řadách pohraničního pluku lidového komisariátu vnitra. Později sloužil u diverzních oddílů vnitra.[1] Po osvobození se Bojarinov stal náčelníkem štábu praporu pěchoty NKVD.

Po válce působil v pohraničním vojsku. Roku 1953 dokončil studium na Vojenském institutu MGB a zůstal zde učit. V roce 1959 absolvoval postgraduálně Vojenskou akademii M. V. Frunzeho a stal se kandidátem vojenských věd. Od roku 1961 vyučoval na Vysoké škole KGB F. E. Dzeržinského, od roku 1969 byl zde náčelníkem Kursů zdokonalování důstojnického sboru (KUOS).

Smrt

V roce 1979 byl Bojarinov vybrán jako velitel skupiny speciálního určení („specnaz“) Zenit, organizované pro dobytí prezidentského paláce v afghánském Kábulu a zabití prezidenta Hafizulláha Amína. To měl být počátek sovětské okupace Afghánistánu. V konečném plánu operace velel dvěma skupinám Zenit a skupině Hrom a posilovým jednotkám (rota výsadkářů, prapor GRU) celkově ~660 mužů. Proti nim stálo ~300 mužů ochrany paláce a prezidenta.[2]

Dne 27. prosince 1979 akce začala. Bojarinov se během ní pokusil přivolat do paláce posily a vyšel na terasu nad schodištěm. Ocitl se v křížové palbě, kulka ho zasáhla do neprůstřelné vesty a odrazila se do krku. Její původ není znám, mohla vyjít jak ze zbraně obránce paláce, tak útočících sovětských jednotek.[3]

I přes tuto tragickou chybu se celá akce podařila, prezident Amín byl zastřelen. Bojarinovi byl udělen in memoriam Leninův řád, Řád rudého praporu a titul Hrdina Sovětského svazu. Byl pohřben v Moskvě.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Герои Страны [online]. [cit. 2010-12-30]. Kapitola Бояринов Григорий Иванович. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ КОЛПАКИДИ, А.И., a kol. Энциклопедия секретных служб России. Moskva: АСТ, Астрель, Транзиткнига, 2004. ISBN 5170189753, ISBN 5271073688. S. 371. 
  3. ↑ GALEOTTI, Mark. Storm-333: KGB and Spetsnaz seize Kabul, Soviet-Afghan War 1979. [s.l.]: Bloomsbury Publishing, 2021. 80 s. S. 50. 

Literatura

  • NOVÁK, Martin. Džihád proti Kremlu. Sovětská válka v Afghánistánu a zrod Al-Káidy. Praha: Epocha, 2008. ISBN 978-80-87027-63-9.  (ukázka týkající se Bojarinova)

Média použitá na této stránce