Grigorij Perelman

Grigorij Jakovlevič Perelman
Narození	13. června 1966 (57 let) Leningrad, SSSR (nyní Petrohrad, Rusko)
Státní příslušnost	Rusko
Národnost	ruská
Alma mater	Fakulta matematiky a mechaniky Petrohradské státní univerzity (1982–1987) St. Petersburg Department of Steklov Institute of Mathematics of Russian Academy of Sciences (do 1990) Petrohradské fyzikálně-matematické lyceum č. 239
Pracoviště	St. Petersburg Department of Steklov Institute of Mathematics of Russian Academy of Sciences (do 2005) Stony Brook University Courant Institute of Mathematical Sciences Kalifornská univerzita v Berkeley
Obor	matematika
Známý díky	Dokázání Poincarého domněnky
Ocenění	Fieldsova medaile (2006), prémie 1 milion USD (2010); obě odmítl
Rodiče	Yakov Perelman a Lyubov Steingolts
Příbuzní	Elena Perelman (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grigorij Jakovlevič Perelman (rusky Григорий Яковлевич Перельман; narozen 13. června 1966 v Leningradu, SSSR – nyní Petrohrad, Rusko), též znám jako Griša Perelman, je ruský matematik. Zabývá se řešením matematických problémů nejvyšší úrovně a v tomto oboru dosáhl velkého úspěchu.

V roce 2002 vyřešil jednak jeden z nejobtížnějších a jednak jeden z nejslavnějších matematických problémů historie. Jedná se o tzv. Poincarého hypotézu. V roce 2006 byl za svůj výkon, který ani po čtyřech letech nedokázal nikdo zpochybnit, odměněn prestižní Fieldsovou medailí, matematickou obdobou Nobelovy ceny. Vědec však cenu odmítl. V roce 2010 odmítl rovněž převzetí finanční prémie ve výši 1 000 000 USD za vyřešení jednoho ze sedmi matematických problémů tisíciletí. Jako důvod uvedl svůj nesouhlas s názory organizované matematické komunity.

Vede odloučený život, ignoruje novináře, což je způsobeno jeho asketickými názory.

Raná léta

Grigorij Perelman se narodil 13. června 1966 v Leningradu do židovské rodiny. Jeho otec Jacob byl elektrotechnik a v roce 1993 emigroval do Izraele. Matka Lyubov Leybovna Steingolts zůstala v Petrohradě, pracovala jako učitelka matematiky na odborné škole. Grigorij Perelman má mladší sestru Elenu (nar. 1976), také matematičku, absolventku Petrohradské univerzity (1998), která v roce 2003 obhájila doktorskou práci na Weizmannově institutu v Rechovot (Izrael); od roku 2007 pracuje jako programátorka ve Stockholmu.

Až do deváté třídy Perelman navštěvoval střední školu na okraji Leningradu, a pak přešel do 239. matematické školy. Hrál stolní tenis, navštěvoval hudební školu. Zlatou medaili nedostal jen kvůli tělesné výchově, kde neprošel standardy GTO. Od 1. ročníku střední školy Grigorij studoval v Matematickém centru pod vedením docenta ruské státní pedagogické univerzity Sergeje Rukšina, jehož studenti získali řadu ocenění na matematických soutěžích. V roce 1982, jako člen týmu sovětských školáků, získal zlatou medaili na Mezinárodní matematické olympiádě v Budapešti, kde získal plné skóre za dokonalé řešení všech úloh.

Mládí a univerzita

Byl zapsán na Matematicko-mechanickou fakultu Leningradské státní univerzity bez zkoušek. Během celého studia měl pouze „výborné“ ze všech předmětů. Díky úspěchu ve škole získal Leninovo stipendium. Po absolvování univerzity vstoupil do aspirantury (školitel – A. D. Alexandrov) na Leningradské pobočce Matematického ústavu V. A. Steklové. Poté, v roce 1990, obhájil diplomovou práci na téma „Sedlové povrchy v euklidovských prostorech“, pracoval v ústavu jako vedoucí vědecký pracovník.

V devadesátých létech Perelman přišel do Spojených států, kde pracoval jako vědecký asistent u různých univerzit. Překvapil své kolegy asketicismem života (nejoblíbenějším jídlem Perelmana bylo mléko, chléb a sýr). V roce 1996 se vrátil do Petrohradu a pokračoval v práci na univerzitě, kde sám pracoval na důkazu Poincarého hypotézy.

Vědecká práce a doktorát

V létech 2002–2003 publikoval Grigorij Perelman tři články na internetu:

1. Vzorec entropie pro Ricciho tok a jeho geometrické aplikace (anglicky The entropy formula for the Ricci flow and its geometric applications),
2. Ricciho tok s operací na trojrozměrných varietách (anglicky Ricci flow with surgery on three-manifolds),
3. Konečná doba zániku řešení Ricciho toku na některých trojrozměrných varietách (anglicky Finite extinction time for the solutions to the Ricci flow on certain three-manifolds).

V nich Perelman stručně popsal původní metodu dokazování Poincarého hypotézy.

V roce 2006 dostal Grigorij Perelman mezinárodní cenu – Fieldsovu medaili – za řešení Poincarého hypotézy (oficiální formulace ceny: „Za přínos pro geometrii a revoluční myšlenky ve studiu geometrické a analytické struktury toku Ricci“).

V březnu 2010 mu Clayův matematický ústav udělil cenu a odměnu jeden milión amerických dolarů za prokázání Poincarého hypotezy. Perelman ale ignoroval matematickou konferenci v Paříži, kde měla být cena tisíciletí udělena. Pak 1. července 2010 veřejně oznámil své odmítnutí a vysvětlil to následovně: „Odmítl jsem. Měl jsem mnoho důvodů jak pro, tak proti tomu. Proto jsem se tak dlouho rozhodoval. Hlavním důvodem je nesouhlas s organizovanou matematickou komunitou. Nesouhlasím s jejich rozhodnutím, považuji je za nespravedlivé. Věřím, že příspěvek amerického matematika Hamiltona k řešení tohoto problému není o nic menší než můj“.^[2]

Podle Perelmana byl Hamiltonův výzkum výrazně zpomalen kvůli nepřekonatelným technickým obtížím.

V září 2011 zřídil Clayův matematický ústav společně s Institutem Henriho Poincarého (Paříž) pozici pro mladé matematiky, jimž bude vyplácena cena, kterou Grigorij Perelman nepřijal.

V roce 2011 získali Richard Hamilton a Demetrios Christodoulus tzv. Shao matematickou cenu $1 000 000. Richard Hamilton byl vyznamenán za vytvoření matematické teorie, kterou pak Grigorij Perelman použil ve své práci na důkazu Poincarého hypotézy. Je známo, že Hamilton tuto cenu přijal.

Soukromý život

V prosinci 2005 odstoupil Grigorij Perelman ze svého postu vedoucího výzkumného pracovníka v laboratoři matematické fyziky, přestal pracovat na POMI (Matematický ústav. V. A. Steklovа POMI RAS) a téměř úplně přerušil kontakty s kolegy.

V září 2011 matematik odmítl přijmout nabídku stát se členem Ruské akademie věd.

Vede osamocený život, ignoruje tisk. Žije v Petrohradu v Kupchinu se svou matkou. V tisku se objevily zprávy, že od roku 2014 žije Grigorij ve Švédsku, ale později se ukázalo, že tam jen občas jezdí.

Reference

Související články

• Poincarého domněnka
• Problémy tisíciletí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grigorij Perelman na Wikimedia Commons