Grimoald

Grimoald
Narození610
Cividale del Friuli
Úmrtí671 (ve věku 60–61 let)
Pavia
Místo pohřbeníPavia
Povolánípanovník
ChoťTheodota[1]
DětiGaribald[2]
Romuald I of Benevento[2]
Gisa von Benevent[2]
RodičeGisulf II. Friaulský a Ramhilda
RodGausian dynasty
PříbuzníRadoald of Benevento, Kakko of Friuli a Tasso of Friuli (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grimoald také Grimwald (610?–671) byl langobardský šlechtic, v letech 647 až 662 vévoda z Beneventa a od roku 662 až do své smrti v roce 671 král Langobardů.[3]

Životopis

Grimoald se narodil v roce 610 jako dědic vévody Gisulfa II. z Furlanska a bavorské princezny Ramhildy, dcery vévody Garibalda I. Bavorského. V letech 641 až 642 byl se svým bratrem Radoaldem regentem vévody Aiulfa I., jejich adoptovaného bratra.[4] V roce 647 byl jmenován vévodou z Beneventa.[4] V roce 662 ho požádal langobardský král Godepert o pomoc v boji proti jeho bratrovi a spoluvládci králi Perctaritovi, ale místo pomoci ho Grimoald zavraždil a sám se prohlásil králem Langobardů.[5] Následně se oženil s princeznou Theodotou, dcerou krále Ariperta I. Po těchto událostech spoluvládnoucí král Perctarit uprchnul ke kaganovi Avarů, jeho manželka a syn však byli Grimoaldem zajatí a poslaní do vyhnanství. Aby si Grimoald svou vládu ještě více pojistil, oženil se s Godepertovou sestrou Theodotou, čímž svůj rod spojil s bavorskou dynastií královny Theodelindy.[6]

Král Langobardů

Během své vlády bojoval s Byzantinci a Franky, kteří do Lombardie vtrhli během vlády nedospělého Chlothara III.[6][5]

Byl ariánského vyznání i když podle Vita Sancti Barbati[7] byl spolu se synem Romualdem stále nakloněn ke starověkým pohanským zvykům Langobardů přesto, že se oženil s Theodotou, která byla katolického vyznání. Také se distancoval se od papežství, avšak svatého Michaela, jehož kult byl tehdy silně rozšířen, vnímal jako válečníka a ochránce národa Langobardů, který nahradil Wodana, pohanského boha.[6]

Zemřel v roce 671 po uzavření mírové smlouvy s Franky. Jeho syn Garibald byl ještě nedospělý a tak byl po třech měsících vlády sesazen Perctaritem, který se vrátil z exilu.[5] Grimoald byl oblíbený pro svou štědrost a milosrdenství.[8] Jeho syn Romuald zůstal v Beneventu, ale jeho rod se již odklonil od vládnoucí linie.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grimoald, King of the Lombards na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ WICKHAM, Chris. Early Medieval Italy: Central Power and Local Society, 400-1000. [s.l.]: Macmillan Dostupné online. ISBN 978-0-333-26671-7. S. 224–225. (anglicky) 
  4. ↑ a b CHIZZOLINI, G. Grimoaldo duca di Benevento al trono dei Longobardi ; Dramma storico in cinque atti. [s.l.]: Valentini Dostupné online. (italsky) 
  5. ↑ a b c CAPPELLI, Adriano. Cronologia, cronografia e calendario perpetuo: dal principio dell'era cristiana ai nostri giorni. [s.l.]: HOEPLI EDITORE Dostupné online. ISBN 978-88-203-2502-2. (italsky) 
  6. ↑ a b c PAULUS DIACONUS; FOULKE, William Dudley. History of the Langobards, Book 4.. University of Pennsylvania: [s.n.], 1907. Dostupné online. Kapitola XVIII.. (anglicky) 
  7. ↑ ANDENNA, Giancarlo; PICASSO, Giorgio. Longobardia e longobardi nell'Italia meridionale: le istituzioni ecclesiastiche : atti del 2 ̊ convegno internazionale di studi promosso dal Centro di cultura dell'Università cattolica del Sacro Cuore, Benevento, 29-31 maggio 1992. [s.l.]: Vita e Pensiero Dostupné online. ISBN 978-88-343-0493-8. (italsky) 
  8. ↑ DEACON), Paul (the. Storia dei Longobardi. [s.l.]: Edizioni Studio Tesi, 1990. Dostupné online. ISBN 978-88-7692-231-2. (italsky) 

Externí odkazy

  • PAULUS DIACONUS; FOULKE, William Dudley. History of the Langobards, Book 4.. University of Pennsylvania: [s.n.], 1907. Dostupné online. Kapitola XVIII.. (anglicky) 
  • BURY, John Bagnell; GWATKIN, Henry Melvill; WHITNEY, James Pounder; BROOKE, Zachary Nugent; PREVITÉ-ORTON, Charles William; TANNER, Joseph Robson. The Cambridge Medieval History: Volume II The Rise of the Saracens and the foundation of the Western Empire. [s.l.]: University Press Dostupné online. (anglicky) 
  • OMAN, Sir Charles William Chadwick. The Dark Ages, 476-918. [s.l.]: Rivingtons Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce