Grinzing

Grinzing
Grinzing – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátRakouskoRakousko Rakousko
Grinzing
Grinzing
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,1 km²
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grinzing je dolnorakouská obec, od roku 1892 z větší části připojená k Döblingu, 19. okresu rakouského hlavního města Vídně, menší část byla připojena k Weidlingu.

Geografie

Grinzing leží na severozápadním okraji Vídně, zaujímá území o rozloze 613,52 hektaru mezi zalesněnými hřebeny Vídeňského lesa. Na hranicích s Dolním Rakouskem se zde nachází i nejvyšší hora Vídně Hermannskogel (vysoká 548 metrů) s věží. Kromě toho jsou zde známé vrchy Reisenberg, Latisberg, Vogelsangberg, Hungerberg, Pfaffenberg a Peter-Paul-Berg. Protékají jimi potoky jako Schreiberbach či Nesselbach, v západní části Grinzingu pramení potok Arbesbach. Další charakteristikou Grinzingu jsou vinice, zejména na Reisenbergu a Hungerbergu. Díky nim patří mezi nejatraktivnější části města, s drobnými vinárnami a vinnými sklípky, kde se po vinobraní podává Heuriger.

Historie

Ves založil v 11. století jistý Grinzo. K roku 1114 se poprvé připomíná písemně. Zdejší kostel byl nejdříve pod patronátem minoritů z Vídně a dále až do 19. století kláštera augustiniánů v Klosterneuburgu. V letech 1529-1583 ves trpěla opakovanými nájezdy Turků. Roku 1713 ji zasáhla morová epidemie. Roku 1814 byl postaven pivovar a roku 1892 ves připojena k Vídni.

Obyvatelstvo

Během druhé třetiny 19. století počet obyvatel a domů vzrostl pětinásobně: V roce 1795 zde bylo 83 domů, v roce 1822 99 domů a do roku 1835 nepřibyla žádná novostavba. V roce 1831 mělo město 99 domů s 835 obyvateli ale do roku 1890 se jejich počet zvýšil na 1421 ve 209 domech. Většina se věnovala pěstování vinné révy nebo dojížděla za prací do Vídně.

Památky

Farní kostel Sv. Kříže
Typická ulice Grinzingu
  • Farní kostel sv. Kříže – gotickou stavbu založilo 12 rodin vinařů v letech 1417-1426, dochoval se pětiboký závěr i křížové klenby, šestibokou věž kryje barokní báň, vnitřní zařízení zničili Turci při obléhání Vídně a dva požáry, vybavení a sklomalby pocházejí z roku 1881, na varhany zde hrával Ludwig van Beethoven i Franz Schubert.
  • Kaasgrabenkirche – novobarokní poutní kostel Panny Marie Bolestné, dominanta obce na vrchu Spitzenberg; je přístupný dvouramenným schodištěm, na jeho vnitřní stranách je reliéfní Křížová cesta, uprostřed vchod do krypty; podle legendy byl chrám založen po obléhání Vídně Turky, kdy se jistá matka s dítětem na útěku ukryla do bezového keře, modlila k Panně Marii. Za záchranu na tom místě dala postavit kapličku Panny Marie v podobě sloupku Božích muk, jež byla v 19. století nahrazena současným kostelem.
  • Hřbitov s novogotickou kaplí:

Jsou zde pochováni například: hudební skladatel Gustav Mahler, jeho žena Alma Mahlerová, spisovatel Thomas Bernhard, architekti Ferdinand Fellner a Heinrich Ferstel, zpěvák a konferenciér Peter Alexander, malíři Leopold Kupelwieser, Franz von Habermann nebo Carl Moll.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grinzing na německé Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Austria location map.svg
Autor: Lencer, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Austria

Equirectangular projection, N/S stretching 150 %. Geographic limits of the map:

  • N: 49.2° N
  • S: 46.3° N
  • W: 9.4° E
  • E: 17.2° E
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Grinzing Straßenzug.jpg
Autor: Otto Domes, Licence: CC BY-SA 4.0
Typische Häuser in Grinzing
AUT Grinzing COA.png
Coat of Arms of Grinzing, Vienna
Schulsteig Kaasgrabenkirche.JPG
Autor: Linie29, Licence: CC BY-SA 4.0
View from the Schulsteig on the Kaasgrabenkirche