Groteska (výtvarné umění)

Strop katedrální knihovny v Sieně (Pinturicchio, po 1502
Novoklasická výzdoba dámského pokoje v groteskním stylu (Fontainebleau, Francie 1796)

Groteska je ve výtvarném umění označení pro drobné dekorativní malby či plastiky z rostlinných, figurálních i fantastických motivů, inspirované hlavně nástěnnými malbami ze starověkých Pompejí a Říma. Nemají žádné spojující téma či předmět, s velkým smyslem pro symetrii harmonicky pokrývají vymezenou plochu a kombinují rozmanité prvky, nejčastěji na světlém pozadí.

Historie

Římské dekorativní nástěnné malby, zejména v soukromých prostorách, užívaly hlavně rostlinné motivy, což snad Římané převzali z etruského umění. Slovo groteska pochází z italského stile grottesco, doslova jeskynní styl. Odvolává se na živý a hravý sloh tehdy právě objevených dekorativních maleb v císařském paláci v Římě (Domus aurea). Protože byly objeveny pod zemí, označovali je jako "jeskynní". Označení se poprvé vyskytuje roku 1502 ve smlouvě na výzdobu dómské knihovny v Sieně, vlastním původcem groteskního stylu je však Raffael Santi, který jej rozvinul hlavně při výzdobě papežského paláce ve Vatikánu.[1] Na rozdíl od vážného a převážně tematického starověkého i středověkého umění překvapoval groteskní styl svou hravou lehkostí a rychle se rozšířil po celé Evropě. Nenesl žádné poselství ani sdělení a působil čistě esteticky. Baroknímu vkusu příliš nevyhovoval, ale znovu oživl v klasicismu a v některých směrech 20. století. Od 19. století se od tohoto původního významu slova odvíjejí další významy, jako směšný a humorný.

Popis

Groteska dnes označuje dekorativní dílo menších rozměrů, které člení a vyplňuje danou plochu. Skládá se hlavně z rostlinných motivů, do nichž jsou zasazeny lidské tváře a lidské i zvířecí postavy tak, že nedávají dohromady žádný smysl, ale plochu lehce oživují a dávají jí harmonický vzhled. Starší grotesky bývají hodně symetrické a v zájmu lehkosti nikdy zcela nepokrývají danou plochu.

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný, heslo Groteska.

Literatura

  • J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978. Str. 133
  • Ottův slovník naučný, heslo Groteska. Sv. 10, str. 527

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Villa Carlotta - Deckengrotesken 2.jpg
Villa Carlotta in Tremezzo ( Lago di Como ). Deckengrotesken
Biblioteca Duomo Siena-2 Apr 2008.jpg
Autor: Gryffindor, Licence: CC BY-SA 3.0
Ceiling of the Piccolomini Library in Siena Cathedral, by Pinturicchio.
Aosta Cattedrale Formella Candelabra.JPG
Autor: Laurom, Licence: CC BY-SA 3.0
Aosta, Cathetral, Renaissance facade, a grotesque decorative tile , 1522-26
Castel Sant'Angelo ramp corridor 01.jpg
Autor: User:MatthiasKabel, Licence: CC BY-SA 3.0
Corridoio di collegamento, affrescato a grottesche, che collega due stanze degli appartamenti papali di Castel sant'Angelo a Roma.
Boudoir.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Carolus assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5
Le Boudoir de la reine (1786) à Fontainebleau, France, conçu par Pierre Rousseau pour la reine Marie-Antoinette. Table à ouvrage en auge de Jean-Henri Riesener, fauteuil à la reine copié d'après l'original de Georges Jaccob, le tabouret de pied, du même ébéniste, est d'origine.
Pair of ornamental fillets with grotesques.jpg
Hopfer, Daniel (ca 1470-1536): Pair of ornamental fillets with grotesques. Zwei Ornamentleisten ("Tafelaufsätzen") mit Grotesken. Radierung auf Bütten. 27,8 x 23,5 cm. In der Platte monogrammiert und mit der Funck-Nummer "32". Hollstein 110 II; Bartsch 99. - Noch ausgezeichneter Druck mit Plattenschmutz, umlaufender kleiner Rand.