Grumman G-44 Widgeon

Grumman G-44 Widgeon
Grumman G-44 Widgeon (N95J)
Určení	víceúčelový obojživelný letoun
Původ	Spojené státy americké
Výrobce	Grumman Aircraft Engineering Corporation
První let	28. června 1940
Zařazeno	1941
Uživatel	US Coast Guard Royal Navy, Chel Ha Avir, Thajské královské letectvo
Vyrobeno kusů	257 (včetně licenční výroby)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grumman G-44 Widgeon byl americký dvoumotorový celokovový hornoplošný létající člun kategorie amfibie.

Úspěch poměrně velkého letounu Grumman G-21 Goose vedl ve společnosti Grumman k myšlence na vývoj lehčí varianty pro čtyři až pět osob. Cílovou skupinou zákazníků měli být malí provozovatelé a soukromníci. K pohonu nového letounu byly vybrány dva invertní řadové vzduchem chlazené motory Ranger L-440-5 o výkonu po 147 kW s dřevěnými nestavitelnými vrtulemi.

První vyrobený G-44 zalétal Roy Grumman a Bud Gillies 28. června 1940. Brzy poté byl stroj předán k oficiálním testům civilnímu dohlédacímu úřadu (CAA). Certifikát o letové způsobilosti obdržel 5. dubna 1941 po rohovém odlehčení výškového kormidla. Ještě v roce 1941 bylo vyrobeno 41 kusů G-44, které odebrali soukromí majitelé a Portugalské letectvo. Dalším zákazníkem se stala americká pobřežní stráž, která zakoupila celkem 25 exemplářů s vojenským označením Grumman J4F-1 Widgeon. Osm z nich bylo dodáno ještě v roce 1941, zbytek v roce následujícím. Letouny byly třímístné a na hřbetě trupu za zadním nosníkem byly vybaveny nákladními vraty. Pod pravým kořenem křídla byl závěs pro záchrannou soupravu nebo pro protiponorkovou pumu o hmotnosti 90 kg. Dalších 135 prakticky identických strojů bylo dodáno US Navy, které je používalo pod označením J4F-2 jako pětimístné spojovací nebo pro výcvik v letu podle palubních přístrojů. Patnáct z námořních J4F-2 přešlo podle zákona o půjčce a pronájmu k britskému královskému námořnictvu, které operovaly především v Západní Indii ve spojovacích službách.

V roce 1942 zakoupilo 16 ks Widgeonů USAAF a podle svého systému je označilo OA-14 (Observation-Amphibian, pozorovací-obojživelný), které však sloužily výhradně jako spojovací. Několik J4F-2 bylo dodáno také Brazilskému letectvu. Po válce několik Widgeonů přešlo do civilního sektoru, kde si získaly značnou oblibu. Francouzská společnost SCAN je proto začala vyrábět v licenci jako SCAN Model 30. Celkem zde bylo vyrobeno 40 kusů, z nichž převážná většina byla určena na export do USA. Značná část z nich zde obdržela výkonnější hvězdicové pohonné jednotky Lycoming R-680-E3 po 220 kW, které tak daly vzniknout verzi Ganner Super Widgeon. Výměnou původních agregátů za typ Lycoming GO-480-B1D po 200 kW zase vznikl McKinnon Super Widgeon.

Dne 1. srpna 1942 objevil pilot J4F-1 US Coast Guard Henry C. White s radistou Georgem H. Boggsem u delty Mississippi vynořenou německou ponorku. Po útoku na plavidlo začala ponorka U-166 hledat úkryt pod hladinou. Pilot nakonec během střemhlavého letu pod úhlem 52° z výšky 80 m svrhl na cíl úspěšně pumu. Byla to jediná ponorka zničená americkou pobřežní stráží, za což byl White dekorován Záslužným leteckým křížem.

Údaje dle^[1]

• Osádka: 1
• Kapacita: 4 cestující
• Rozpětí: 12,20 m
• Délka: 9,47 m
• Výška: 3,82 m
• Nosná plocha: 22,80 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 1470 kg
• Vzletová hmotnost: 2055 kg
• Pohonná jednotka: 2 × invertní šestiválcový řadový motor Ranger L-440-5
• Výkon pohonné jednotky: 200 hp (150 kW)

• Maximální rychlost: 246 km/h
• Cestovní rychlost: 220 km/h
• Stoupavost u země: 4,4 m/s
• Dostup: 4450 m
• Dolet: 1480 km

• 1–2 × kulomet Browning ráže 7,62 mm nebo 12,7 mm
• 1 × 200lb (90,7 kg) hlubinná puma

• NĚMEČEK, Václav. Grumman J4F Widgeon. Letectví a kosmonautika. 1995, roč. LXXI., čís. 2, s. 34. ISSN 0024-1156. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grumman G-44 Widgeon na Wikimedia Commons
• Kamufláže letounu Grumman Widgeon Archivováno 9. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Fotogalerie letounu Grumman Widgeon