Gruzínská písma

Gruzínská písma
TypAbeceda
Mluvené jazykygruzínština (původně) a ostatní kartvelské jazyky
Časové období430[1] – dosud
ISO 15924Geor
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Gruzínská písma (gruzínsky ქართული დამწერლობა, Kartuli damcerloba) jsou tři písma, která se v současné době užívají k zápisu gruzínského jazyka, některých dalších kartvelských jazyků (megrelština, svanština a lazština) a příležitostně i osetštiny a abcházštiny,[2] které se však většinou zapisují upravenou cyrilicí.

Gruzínský jazyk používal ve své historii tři druhy písma. Tato písma zapsaná do tabulky však mají přes svou odlišnost stejné názvy hlásek.

Písma

3 Gruzínská písma: asomtavruli, nuschuri a mchedruli.
3 Gruzínská písma: asomtavruli, nuschuri a mchedruli.

Asomtavruli

Starobylé gruzínské písmo asomtavruli nad branou kláštera Davida Garedži

Nejstarším gruzínským písmem je asomtavruli (ასომთავრული; Velká písmena), známé také jako mrgvlovani (მრგვლოვანი; Zakulacený).[3]

Jeho vznik je spojen s příchodem křesťanství na území Gruzie (do tehdejšího království Iberie) počátkem 4. století. Gruzínští duchovní se totiž usnesli na vytvoření speciálního písma, které by umožnilo snadnější rozšíření křesťanského učení mezi prostý lid. Počátkem 5. století již písmo asomtavruli prokazatelně existovalo, protože se z té doby dochovaly nástěnné nápisy v betlémském gruzínském kostele zbudovaném roku 430 a v kostele Bolsini Sioni poblíž Tbilisi. Jeho autoři jsou však neznámí. Nejvýznamnější zmínka o původu gruzínského písma se nachází v díle arménského kronikáře a historika Koryuna z 5. století, který tvrdil, že autorem gruzínského písma byl Armén mistr Mesrop Maštoc, který je mimochodem autorem arménského písma.[4] Někteří gruzínští vědci se ale domnívají, že písmo vytvořil už ve 3. století legendární starověký iberský král Parnavaz I.. Písmo se nakonec přestalo používat v 9.10. století.[3] Dnes se používá už jenom výjimečně jako ozdoba nebo na obalu knih.

Nuschuri

Písmo Nuschuri (ნუსხური; Malá písmenka, minuskule) se poprvé objevilo v 9. století a sloužilo podobně jako asomtavruli k církevním účelům. Způsob tohoto zápisu byl pravděpodobně převzat ze severoíránského zápisu pahlaví, který sám byl navržen podle starého aramejského písma . V kombinaci s předešlým způsobem zápisu asomtavruli, který se použil pouze jako velké písmeno na začátku vět a názvů, dal vzniknout zápisu chucuri (ხუცური; církevní písmo),[5] které se příležitostně dodnes používá.

Mchedruli

Dopravní značka z moderní doby s přepisy do latinky
písmena mchedruli
 

Současné písmo mchedruli (მხედრული, sekulární nebo vojenské písmo) bylo vytvořeno na základě předešlých typů v 11. století a využívalo se výhradně k nenáboženským účelům. Od 18. století, když už chucuri přestalo vyhovovat i v náboženství, se mchedruli používá ve všech oblastech literatury.[2] Písmo obsahuje celkem 40 písmen, z toho sedm se dnes již nepoužívá (v tabulce vyznačena červeně). Písmo nerozlišuje malá a velká písmena; někteří novodobí gruzínští spisovatelé 19. století sice rádi přidávali jako velká písmena do svých děl písmo asomtavruli, ale způsobili tím jen zmatky při čtení takových textů, takže se takováto „velká písmena“ v gruzínštině neujala.[2] Místo toho Gruzínci raději napíší první písmeno ve větě trochu větší než ostatní.

Transkripce

Zde je tabulka dnešní mchedrulijské abecedy.[6] Obsahuje 33 písmen, která jsou konvertibilní s oběma dalšími způsoby zápisu gruzínštiny. Sedm zastaralých písmen v ní uvedeno není.

PísmenaUnicodeJménoČeštinaISO 9984BGNIPA
U+10D0anA aA aА а/ɑ/
U+10D1banB bB bB b/b/
U+10D2ganG gG gG g/ɡ/
U+10D3donD dD dD d/d/
U+10D4enE eE eE e/ɛ/
U+10D5vinV vV vV v/v/
U+10D6zenZ zZ zZ z/z/
U+10D7t'anT tT tT t/tʰ/
U+10D8inI iI iI i/i/
U+10D9kanK kK' k'K' k'/kʼ/
U+10DAlasL lL lL l/l/
U+10DBmanM mM mM m/m/
U+10DCnarN nN nN n/n/
U+10DDonO oO oO o/ɔ/
U+10DEparP pP' p'P' p'/pʼ/
U+10DFžanŽ žŽ žZh zh/ʒ/
U+10E0raeR rR rR r/r/
U+10E1sanS sS sS s/s/
U+10E2tarT tT' t'T' t'/tʼ/
U+10E3unU uU uU u/u/
U+10E4p'arP pP pP p/pʰ/
U+10E5kanK kK kK k/kʰ/
U+10E6ḡanG gḠ ḡGh gh/ɣ/
U+10E7qarQ qQ' q'Q' q'/qʼ/
U+10E8šinŠ šŠ šSh sh/ʃ/
U+10E9č'inČ čČ čCh ch/tʃ/
U+10EAc'anC cC cTs ts/ts/
U+10EBjilDz dzJ jDz dz/dz/
U+10ECcilC cC' c'Ts' ts'/tsʼ/
U+10EDčarČ čČ' č'Ch' ch'/tʃʼ/
U+10EExanCh chX xKh kh/x/
U+10EFǰanDž džJ̌ ǰJ j/dʒ/
U+10F0haeH hH hH h/h/

Odkazy

Reference

  1. Oldest found Georgian inscription so far. Exact date of introduction is unclear.
  2. a b c www.omniglot.com – writing systems and languages of the world (informace o gruzínském písmu)
  3. a b www.omniglot.com – historická písma asomtavruli a nuschuri; (Simon Ager; 2008)
  4. (rusky) – ruský překlad www.vehi.net – Koryun, Život Maštotsův, Š. V. Smbatjan, K. A. Melik-Oghadžanjan, Moskva, 1962, s. 15–21
  5. www.armazi.com. www.armazi.com [online]. [cit. 2008-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-10-15. 
  6. www.transliteration.eki.ee – gruzínská abeceda

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Garejawriting.jpg
Autor: Paata Vardanashvili from Tbilisi, Georgia, Licence: CC BY 2.0
Astomtavruli Georgian Alphabet in David Gareja Monastery
Street sign in Georgian and Latin alphabets.jpg
Autor: Henri Bergius from Finland, Licence: CC BY-SA 2.0
Modern street sign in Georgian and Latin alphabets.
Damts'erloba.svg
დამწერლობა (Damts'erloba) "script" in Mkhedruli
Asomtavruli Nuskhuri Mkhedruli.svg
All 3 Georgian scripts: Asomtavruli, Nuskhuri, Mkhedruli. Glossed in National Transliteration, supplemented for old letters.