Gryon

Gryon
znak
Poloha
Souřadnice	46°16′25″ s. š., 7°3′46″ v. d.
Nadmořská výška	1114 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Vaud
Okres	Aigle
Gryon Gryon, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	31,98 km²
Počet obyvatel	1 331 (2018)[1]
Hustota zalidnění	41,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.gryon.ch
PSČ	1882
Označení vozidel	VD
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gryon je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Aigle v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel.

Geografie

Gryon leží v nadmořské výšce 1114 m, vzdušnou čarou 9 km jihovýchodně od okresního města Aigle. Vesnice se rozkládá na jižním svahu vysoko nad údolím Avançonu, západně od masivu Diablerets, v panoramatické poloze asi 700 metrů nad rovinou Rhôny.

Území obce o rozloze 15,2 km² pokrývá část Vaudských Alp. Oblast je z větší části ohraničena na jihu tokem říčky Avançon a na severu potokem Gryonne. Mezi nimi se zvedá hřeben Gryon, který na náhorní plošině Plan Sépey dosahuje výšky 1246 metrů nad mořem. Tento hřeben pokračuje na východ přes La Barboleusaz a Les Chaux ke skalnatému hřebeni s vrcholy Le Coin (2229 m n. m.) a Pointes de Châtillon (2368 m n. m.). Na západním svahu Culanu, který je již součástí masivu Diablerets, se nachází nejvyšší bod Gryonu ve výšce 2620 m n. m. Na západním svahu se nachází hora Culan, která je již součástí masivu Diablerets. Na severním úpatí tohoto hřebene leží v pramenné oblasti Gryonnu alpská oblast Taveyanne. V roce 1997 bylo 10 % rozlohy obce pokryto zastavěnou plochou, 51 % lesy a lesními porosty, 30 % zemědělstvím a necelých 9 % neproduktivní půdou.

K obci Gryon patří osady Rabou (1130 m n. m.) nad údolím Avançonu a La Barboleusaz (1211 m n. m.) na hřebeni mezi Gryonne a Avançonem, rozsáhlé rekreační osady v oblasti Les Frasses, vysokohorská osada Taveyanne (1647 m n. m.) a několik jednotlivých farem. Sousedními obcemi Gryonu jsou Bex, Ollon a Ormont-Dessus.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1189 a nese název Griuns; až do roku 1867 se používal také pravopis Grion. Před rokem 1189 patřil Gryon k území Bexu, ale poté se dostal do majetku opatství Saint-Maurice díky daru Petra von Griuns.^[2]

S dobytím panství Aigle Bernem v roce 1476 přešel Gryon pod správu panství Aigle. Vesnice si však zachovala zvláštní postavení, protože soudní práva zůstalo Saint-Maurice. V roce 1539 byla v Gryonu zavedena reformace. Od 17. století docházelo k opakovaným sporům s městem Bex, kterému Bern udělil právo využívat gryonské lesy k provozu solných dolů. Dne 19. července 1719 zničil požár řadu domů.^[2]

Po pádu Staré konfederace patřil Gryon v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl poté, když vstoupila v platnost Ústava o zprostředkování, sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byl přiřazen k okresu Aigle.^[2]

Ve druhé polovině 19. století zažil Gryon hospodářský rozmach. Díky lepšímu dopravnímu spojení (silnice a ozubnicová železnice) se obec rozvinula v letovisko. V letech 1871–1876 zde pobýval básník Juste Olivier.

Obyvatelstvo

Z celkového počtu obyvatel je 87,6 % francouzsky mluvících, 4,0 % německy mluvících a 3,2 % anglicky mluvících (stav k roku 2000). V průběhu 20. století počet obyvatel neustále rostl, zejména po 2. světové válce, kdy se obec stala rekreačním střediskem.

Hospodářství a turismus

Až do druhé poloviny 19. století byl Gryon vesnicí, která se zabývala především zemědělstvím. Po roce 1875, kdy byla otevřena silnice z údolí Rhôny do Gryonu, se obec začala rozvíjet jako turistické středisko.

V současnosti hrají mlékárenství, chov dobytka a lesnictví ve struktuře zaměstnanosti obyvatelstva jen malou roli. Další pracovní místa jsou k dispozici v malých místních podnicích a především v sektoru služeb. V údolí Avançon se od roku 1895 nachází elektrárna La Peuffeyre, kterou provozuje společnost Forces Motrices de l’Avançon.

Kromě zboží každodenní potřeby se průmysl v Gryonu zaměřuje především na cestovní ruch. Spolu se sousední obcí Villars-sur-Ollon se Gryon stal významným turistickým střediskem s letní i zimní turistikou. Zejména od 80. let 20. století bylo v oblasti La Barboleusaz vybudováno moderní turistické centrum a četné hotely, rekreační kolonie a víkendové domy. Výšiny La Chaux jsou obsluhovány horskou železnicí. V zimě je v provozu řada lyžařských vleků, které umožňují přístup i do lyžařské oblasti Villars-sur-Ollon.

Díky své atraktivní poloze se obec v posledních desetiletích rozvinula také v rezidenční obec. Mnoho zaměstnanců dojíždí za prací do větších obcí v údolí Rhôny.

Doprava

Obec se nachází mimo hlavní dopravní tepny na spojovací silnici z Bex do Villars-sur-Ollon. Obec je napojena na síť veřejné dopravy ozubnicovou železnicí Chemin de fer Bex–Villars–Bretaye (BVB), která jezdí z Bex do Gryonu od 4. června 1900 (pokračování do Villars-sur-Ollon bylo zprovozněno 10. června 1901). Trať nyní provozuje společnost Transports Publics du Chablais.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gryon na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gryon na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Oficiální stránky