Gudžarátština

Gudžarátština; ગુજરાતી; Gujarātī
	Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Indie, Tanzanie, Uganda, Pákistán, Keňa
Počet mluvčích	46 000 000
Klasifikace	Indoevropské jazyky Indoíránské jazyky Indoárijské jazyky Severozápadní Gudžarátština; ; ; ; ;
Písmo	Gudžarátské písmo
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	Indie (Gudžarát)
Kódy
ISO 639-1	gu
ISO 639-2	guj (B); guj (T)
ISO 639-3	guj
Ethnologue	guj
Wikipedie
	gu.wikipedia.org
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gudžarátština (gudžarátsky ગુજરાતી, Gujarātī) je indoárijský jazyk indoevropské jazykové rodiny. Podle každoročně vydávané knihy Ethnologue: Languages of the World byla gudžarátština v roce 2020 28. nejrozšířenější jazyk na Zemi co do počtu rodilých mluvčích.

Popis

Je jedním z 22 úředních a 14 regionálních jazyků Indie a jedním z menšinových jazyků v sousedním Pákistánu. Celosvětově jej používá přibližně 46 milionů mluvčích, jde tedy o 28. nejpoužívanější jazyk světa. Ze zmíněného počtu žije 45,5 milionů mluvčích v Indii, 250 000 v Tanzanii, 150 000 v Ugandě, 50 000 v Keni a asi 100 000 v Pákistánu. Je hlavním jazykem indického svazového státu Gudžarát a sousedního svazového teritoria Dádra a Nagar Havélí a Daman a Díu.

Je také jazykem velké gudžarátské komunity v Mumbaí (Bombaji). Významný počet mluvčích žije též v Severní Americe a Spojeném království.

Gudžarátština byla mateřským jazykem „otce Indie“ Mahátmy Gándhího, „otce Pákistánu“ Muhammada Alího Džinnáha, indického premiéra Naréndry Modího nebo „železného muže“ Sardára Vallabhbháího Patéla.

Písmo

Souhlásky

Gudžatarátština používá celkem 36 znaků značících různé souhlásky. V prvním řádku je vždy znak, poté jeho transliterace a následně výslovnost.


			Veláry	Palatály	Retroflexy	Dentály	Labiodentály	Gutturály
Plozívy	Nepřízvučné	Bez přídechu	ક	ચ	ટ	ત	પ
			ka	cha	Ta	ta	pa
			kə	tʃə	ʈə	t̪ə	pə
		Přídech	ખ	છ	ઠ	થ	ફ
			kha	chha	Tha	tha	pha
			kʰə	tʃʰə	ʈʰə	t̪ʰə	pʰə
	Přízvučné	Bez přídechu	ગ	જ	ડ	દ	બ
			ga	ja	Da	da	ba
			ɡə	dʒə	ɖə	d̪ə	bə
		Přídech	ઘ	ઝ	ઢ	ધ	ભ
			gha	jha	Dha	dha	bha
			ɡʱə	dʒʱə	ɖʱə	d̪ʱə	bʱə
		Nazály	ઙ	ઞ	ણ	ન	મ
			ṅa	ña	ṇa(hna)	na	ma
			ŋə	ɲə	ɳə	nə	mə
		Sonory		ય	ર	લ	વ
				ya	ra	la	va
				jə	ɾə	lə	ʋə
		Sibilanty		શ	ષ	સ
				śa	ṣa	sa
				ʃə	ʂə	sə
					ળ			હ	ક્ષ	જ્ઞ
					ḷa			ha	kṣa	gña
					ɭə			ɦə	kʂə	gñə

Souhláskové spojky

Pokud vedle sebe stojí dvě souhlásky, zapíší se tzv. spojkou.

	ક	ખ	ગ	ઘ	ઙ	ચ	છ	જ	ઝ	ઞ	ટ	ઠ	ડ	ઢ	ણ	ત	થ	દ	ધ	ન	પ	ફ	બ	ભ	મ	ય	ર	લ	ળ	વ	શ	ષ	સ	હ
ક	ક્ક	ક્ખ	ક્ગ	ક્ઘ	ક્ઙ	ક્ચ	ક્છ	ક્જ	ક્ઝ	ક્ઞ	ક્ટ	ક્ઠ	ક્ડ	ક્ઢ	ક્ણ	ક્ત	ક્થ	ક્દ	ક્ધ	ક્ન	ક્પ	ક્ફ	ક્બ	ક્ભ	ક્મ	ક્ય	ક્ર	ક્લ	ક્ળ	ક્વ	ક્શ	ક્ષ	ક્સ	ક્હ
ખ	ખ્ક	ખ્ખ	ખ્ગ	ખ્ઘ	ખ્ઙ	ખ્ચ	ખ્છ	ખ્જ	ખ્ઝ	ખ્ઞ	ખ્ટ	ખ્ઠ	ખ્ડ	ખ્ઢ	ખ્ણ	ખ્ત	ખ્થ	ખ્દ	ખ્ધ	ખ્ન	ખ્પ	ખ્ફ	ખ્બ	ખ્ભ	ખ્મ	ખ્ય	ખ્ર	ખ્લ	ખ્ળ	ખ્વ	ખ્શ	ખ્ષ	ખ્સ
ગ	ગ્ક	ગ્ખ	ગ્ગ	ગ્ઘ	ગ્ઙ	ગ્ચ	ગ્છ	ગ્જ	ગ્ઝ	ગ્ઞ	ગ્ટ	ગ્ઠ	ગ્ડ	ગ્ઢ	ગ્ણ	ગ્ત	ગ્થ	ગ્દ	ગ્ધ	ગ્ન	ગ્પ	ગ્ફ	ગ્બ	ગ્ભ	ગ્મ	ગ્ય	ગ્ર	ગ્લ	ગ્ળ	ગ્વ	ગ્શ	ગ્ષ
ઘ	ઘ્ક	ઘ્ખ	ઘ્ગ	ઘ્ઘ	ઘ્ઙ	ઘ્ચ	ઘ્છ	ઘ્જ	ઘ્ઝ	ઘ્ઞ	ઘ્ટ	ઘ્ઠ	ઘ્ડ	ઘ્ઢ	ઘ્ણ	ઘ્ત	ઘ્થ	ઘ્દ	ઘ્ધ	ઘ્ન	ઘ્પ	ઘ્ફ	ઘ્બ	ઘ્ભ	ઘ્મ	ઘ્ય	ઘ્ર	ઘ્લ	ઘ્ળ	ઘ્વ	ઘ્શ
ઙ	ઙ્ક	ઙ્ખ	ઙ્ગ	ઙ્ઘ	ઙ્ઙ	ઙ્ચ	ઙ્છ	ઙ્જ	ઙ્ઝ	ઙ્ઞ	ઙ્ટ	ઙ્ઠ	ઙ્ડ	ઙ્ઢ	ઙ્ણ	ઙ્ત	ઙ્થ	ઙ્દ	ઙ્ધ	ઙ્ન	ઙ્પ	ઙ્ફ	ઙ્બ	ઙ્ભ	ઙ્મ	ઙ્ય	ઙ્ર	ઙ્લ	ઙ્ળ	ઙ્વ
ચ	ચ્ક	ચ્ખ	ચ્ગ	ચ્ઘ	ચ્ઙ	ચ્ચ	ચ્છ	ચ્જ	ચ્ઝ	ચ્ઞ	ચ્ટ	ચ્ઠ	ચ્ડ	ચ્ઢ	ચ્ણ	ચ્ત	ચ્થ	ચ્દ	ચ્ધ	ચ્ન	ચ્પ	ચ્ફ	ચ્બ	ચ્ભ	ચ્મ	ચ્ય	ચ્ર	ચ્લ	ચ્ળ
છ	છ્ક	છ્ખ	છ્ગ	છ્ઘ	છ્ઙ	છ્ચ	છ્છ	છ્જ	છ્ઝ	છ્ઞ	છ્ટ	છ્ઠ	છ્ડ	છ્ઢ	છ્ણ	છ્ત	છ્થ	છ્દ	છ્ધ	છ્ન	છ્પ	છ્ફ	છ્બ	છ્ભ	છ્મ	છ્ય	છ્ર	છ્લ
જ	જ્ક	જ્ખ	જ્ગ	જ્ઘ	જ્ઙ	જ્ચ	જ્છ	જ્જ	જ્ઝ	જ્ઞ	જ્ટ	જ્ઠ	જ્ડ	જ્ઢ	જ્ણ	જ્ત	જ્થ	જ્દ	જ્ધ	જ્ન	જ્પ	જ્ફ	જ્બ	જ્ભ	જ્મ	જ્ય	જ્ર
ઝ	ઝ્ક	ઝ્ખ	ઝ્ગ	ઝ્ઘ	ઝ્ઙ	ઝ્ચ	ઝ્છ	ઝ્જ	ઝ્ઝ	ઝ્ઞ	ઝ્ટ	ઝ્ઠ	ઝ્ડ	ઝ્ઢ	ઝ્ણ	ઝ્ત	ઝ્થ	ઝ્દ	ઝ્ધ	ઝ્ન	ઝ્પ	ઝ્ફ	ઝ્બ	ઝ્ભ	ઝ્મ	ઝ્ય
ઞ	ઞ્ક	ઞ્ખ	ઞ્ગ	ઞ્ઘ	ઞ્ઙ	ઞ્ચ	ઞ્છ	ઞ્જ	ઞ્ઝ	ઞ્ઞ	ઞ્ટ	ઞ્ઠ	ઞ્ડ	ઞ્ઢ	ઞ્ણ	ઞ્ત	ઞ્થ	ઞ્દ	ઞ્ધ	ઞ્ન	ઞ્પ	ઞ્ફ	ઞ્બ	ઞ્ભ	ઞ્મ
ટ	ટ્ક	ટ્ખ	ટ્ગ	ટ્ઘ	ટ્ઙ	ટ્ચ	ટ્છ	ટ્જ	ટ્ઝ	ટ્ઞ	ટ્ટ	ટ્ઠ	ટ્ડ	ટ્ઢ	ટ્ણ	ટ્ત	ટ્થ	ટ્દ	ટ્ધ	ટ્ન	ટ્પ	ટ્ફ	ટ્બ	ટ્ભ
ઠ	ઠ્ક	ઠ્ખ	ઠ્ગ	ઠ્ઘ	ઠ્ઙ	ઠ્ચ	ઠ્છ	ઠ્જ	ઠ્ઝ	ઠ્ઞ	ઠ્ટ	ઠ્ઠ	ઠ્ડ	ઠ્ઢ	ઠ્ણ	ઠ્ત	ઠ્થ	ઠ્દ	ઠ્ધ	ઠ્ન	ઠ્પ	ઠ્ફ	ઠ્બ
ડ	ડ્ક	ડ્ખ	ડ્ગ	ડ્ઘ	ડ્ઙ	ડ્ચ	ડ્છ	ડ્જ	ડ્ઝ	ડ્ઞ	ડ્ટ	ડ્ઠ	ડ્ડ	ડ્ઢ	ડ્ણ	ડ્ત	ડ્થ	ડ્દ	ડ્ધ	ડ્ન	ડ્પ	ડ્ફ
ઢ	ઢ્ક	ઢ્ખ	ઢ્ગ	ઢ્ઘ	ઢ્ઙ	ઢ્ચ	ઢ્છ	ઢ્જ	ઢ્ઝ	ઢ્ઞ	ઢ્ટ	ઢ્ઠ	ઢ્ડ	ઢ્ઢ	ઢ્ણ	ઢ્ત	ઢ્થ	ઢ્દ	ઢ્ધ	ઢ્ન	ઢ્પ
ણ	ણ્ક	ણ્ખ	ણ્ગ	ણ્ઘ	ણ્ઙ	ણ્ચ	ણ્છ	ણ્જ	ણ્ઝ	ણ્ઞ	ણ્ટ	ણ્ઠ	ણ્ડ	ણ્ઢ	ણ્ણ	ણ્ત	ણ્થ	ણ્દ	ણ્ધ	ણ્ન
ત	ત્ક	ત્ખ	ત્ગ	ત્ઘ	ત્ઙ	ત્ચ	ત્છ	ત્જ	ત્ઝ	ત્ઞ	ત્ટ	ત્ઠ	ત્ડ	ત્ઢ	ત્ણ	ત્ત	ત્થ	ત્દ	ત્ધ
થ	થ્ક	થ્ખ	થ્ગ	થ્ઘ	થ્ઙ	થ્ચ	થ્છ	થ્જ	થ્ઝ	થ્ઞ	થ્ટ	થ્ઠ	થ્ડ	થ્ઢ	થ્ણ	થ્ત	થ્થ	થ્દ
દ	દ્ક	દ્ખ	દ્ગ	દ્ઘ	દ્ઙ	દ્ચ	દ્છ	દ્જ	દ્ઝ	દ્ઞ	દ્ટ	દ્ઠ	દ્ડ	દ્ઢ	દ્ણ	દ્ત	દ્થ
ધ	ધ્ક	ધ્ખ	ધ્ગ	ધ્ઘ	ધ્ઙ	ધ્ચ	ધ્છ	ધ્જ	ધ્ઝ	ધ્ઞ	ધ્ટ	ધ્ઠ	ધ્ડ	ધ્ઢ	ધ્ણ	ધ્ત
ન	ન્ક	ન્ખ	ન્ગ	ન્ઘ	ન્ઙ	ન્ચ	ન્છ	ન્જ	ન્ઝ	ન્ઞ	ન્ટ	ન્ઠ	ન્ડ	ન્ઢ	ન્ણ
પ	પ્ક	પ્ખ	પ્ગ	પ્ઘ	પ્ઙ	પ્ચ	પ્છ	પ્જ	પ્ઝ	પ્ઞ	પ્ટ	પ્ઠ	પ્ડ	પ્ઢ
ફ	ફ્ક	ફ્ખ	ફ્ગ	ફ્ઘ	ફ્ઙ	ફ્ચ	ફ્છ	ફ્જ	ફ્ઝ	ફ્ઞ	ફ્ટ	ફ્ઠ
બ	બ્ક	બ્ખ	બ્ગ	બ્ઘ	બ્ઙ	બ્ચ	બ્છ	બ્જ	બ્ઝ	બ્ઞ	બ્ટ
ભ	ભ્ક	ભ્ખ	ભ્ગ	ભ્ઘ	ભ્ઙ	ભ્ચ	ભ્છ	ભ્જ	ભ્ઝ	ભ્ઞ
મ	મ્ક	મ્ખ	મ્ગ	મ્ઘ	મ્ઙ	મ્ચ	મ્છ	મ્જ	મ્ઝ
ય	ય્ક	ય્ખ	ય્ગ	ય્ઘ	ય્ઙ	ય્ચ	ય્છ	ય્જ
ર	ર્ક	ર્ખ	ર્ગ	ર્ઘ	ર્ઙ	ર્ચ	ર્છ
લ	લ્ક	લ્ખ	લ્ગ	લ્ઘ	લ્ઙ	લ્ચ
ળ	ળ્ક	ળ્ખ	ળ્ગ	ળ્ઘ	ળ્ઙ
વ	વ્ક	વ્ખ	વ્ગ	વ્ઘ
શ	શ્ક	શ્ખ	શ્ગ
ષ	ષ્ક	ષ્ખ
સ	સ્ક
હ

Samohlásky

Gudžaratátština používá celkem 15 samohlásek.


Samostatně	Se souhláskou	Se souhláskou ભ	Rom.	IPA	Jméno saohlásky
અ		ભ	a	ə
આ	ા	ભા	ā	ɑ̈	kāno
ઇ	િ	ભિ	i	i	hrasva-ajju
ઈ	ી	ભી	ī	i	dīrgha-ajju
ઉ	ુ	ભુ	u	u	hrasva-varaṛũ
ઊ	ૂ	ભૂ	ū	u	dīrgha-varaṛũ
એ	ે	ભે	e, ɛ		ek mātra
ઐ	ૈ	ભૈ	ai	əj	be mātra
ઓ	ો	ભો	o, ɔ		kāno ek mātra
ઔ	ૌ	ભૌ	au	əʋ	kāno be mātra
અં	ં	ભં	ṁ	ä	anusvār
અ:	ઃ	ભઃ	ḥ	ɨ	visarga
ઋ	ૃ	ભૃ	r̥	ɾu
ઍ	ૅ	ભૅ	â	æ
ઑ	ૉ	ભૉ	ô	ɔ

Nesamohláskové znaky

V gudžarátštině se používají ještě tři samohláskové znaky, které se přidávají k jednotlivým písmenům.


Znak	Jméno	Funkce
ં	anusvāra	Představuje nosovou samohlásku
ઃ	visarga	Němý, zřídka používaný sanskrtský pozůstatek, který původně představoval [h]. Transliterováno jako ḥ
્	virāma	Vyškrtává ze souhlásky a

Čísla

Gudžarátština používá i vlastní čísla.


Arabské číslice	Gudžarátština	Jméno
0	૦	mīṇḍu nebo shunya
1	૧	ekado nebo ek
2	૨	bagado nebo bay
3	૩	tragado nebo tran
4	૪	chogado nebo chaar
5	૫	pāchado nebo paanch
6	૬	chagado nebo chah
7	૭	sātado nebo sāt
8	૮	āṭhado nebo āanth
9	૯	navado nebo nav

Dialekty

V rámci dialektů gudžarátštiny se především odlišuje nadregionální mluva náboženské komunity pársíů. Následující členění se zakládá na klasifikaci dle Ethnologue.^[1]

Pársí gudžarátí: zmíněná varieta, jíž hovoří příslušníci zoroastriánské menšiny, zvaní pársí (podle Persie). V této významně distinktivní varietě se projevuje velký vliv avestštiny (jazyka zoroastriánské liturgie a posvátných písem) na slovní zásobu.

Standardní gudžarátština: původní mluva oblasti zvané Sauráštra, která zahrnuje celý Káthijávárský poloostrov až po okres Suréndranagar, včetně jej. Ta se stala jakýmsi standardem gudžarátštiny v novinách, školství a úřadech.

Sem patří také mumbaiská (bombajská) gudžarátština.

Regionální nářečí jsou:

Gamadia: užívaná především v Ahmadábádu a okolních oblastech. Sem patří i dialekty východního Bharuče, Pátanu, Suratu, Vadódary, dialekt grámja.

Káthijávarské dialekty: mluva oblasti Káthijáváru (mezi subdialekty patří např. bhávnagarí a sórathí).

Kačhský jazyk, jímž se mluví v oblasti Kaččh, se běžně považuje za dialekt gudžarátštiny, ale podle většiny jazykovědců má blíž k sindhštině.

V oblastech, kde Gudžarátci žijí v diaspoře, jako je svahilsky mluvící pobřeží východní Afriky, charakterizují místní gudžarátštinu lexikální výpůjčky ze svahilštiny.^[2]

Příklady

Číslovky

Číslice	Gudžarátsky	Transliterace	Česky
૧	એક	ek	jeden
૨	બે	be	dva
૩	ત્રણ	traṇ	tři
૪	ચાર	chār	čtyři
૫	પાંચ	pāṅch	pět
૬	છ	chha	šest
૭	સાત	sāt	sedm
૮	આઠ	āṭh	osm
૯	નવ	nav	devět
૧૦	દસ	das	deset

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

gudžarátsky	પ્રતિષ્ઠા અને અધિકારોની દૃષ્ટિએ સર્વ માનવો જન્મથી સવતંત્ર અને સમાન હોય છે. તેમનામાં વિચારશકતિ અને અંતઃકરણ હોય છે અને તેમણે પરસ્પર બંધુત્વની ભાવનાથી વર્તવું જોઇએ.
transkripce	Pratiṣṭhā anē adikhārōnī dr̥ṣṭinē sarvē mānavō janmathī svatantra anē samān hōy chē. Tēmanāmāṁ vicārśakti anē antaḥkaraṇ hōy chē anē tēmaṇē paraspar bandhutvanī vartavuṁ jōiē.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Reference

↑ https://www.ethnologue.com/19/language/guj/
↑ OGILVIE, Sarah. Concise Encyclopedia of Languages of the World. Concise Encyclopedia of Languages of the World. Redakce Keith Brown. 1st. vyd. Amsterdam, Netherlands: Elsevier, 2009. Dostupné online. ISBN 9780080877754.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu gudžarátština na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je gudžarátština

[1] ttps://www.ethnologue.com/19/language/guj/

[2] OGILVIE, Sarah. Concise Encyclopedia of Languages of the World. Concise Encyclopedia of Languages of the World. Redakce Keith Brown. 1st. vyd. Amsterdam, Netherlands: Elsevier, 2009. Dostupné online. ISBN 9780080877754.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály