Gudrun Ensslinová
Gudrun Ensslinová | |
---|---|
Narození | 15. srpna 1940 Bartholomä |
Úmrtí | 18. října 1977 (ve věku 37 let) Nápravné zařízení ve Stuttgartu |
Příčina úmrtí | oběšení |
Místo pohřbení | Dornhaldenfriedhof (48°45′6″ s. š., 9°9′14″ v. d.) |
Alma mater | Gymnázium královny Kateřiny ve Stuttgartu (do 1960) Univerzita Tübingen (1960–1963) Pedagogická vysoká škola ve Schwäbisch Gmünd (do 1964) Svobodná univerzita Berlín |
Povolání | učitelka, aktivistka za práva žen a teroristka |
Děti | Felix Ensslin |
Rodiče | Helmut Ensslin |
Příbuzní | Gottfried Ensslin a Christiane Ensslinová (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gudrun Ensslinová (15. srpna 1940 Bartholomä – 18. října 1977 Stuttgart) byla německá levicová teroristka, spoluzakladatelka a vůdkyně Frakce Rudé armády.
Životopis
Narodila se v městečku Bartholomä v Bádensko-Württembersku jako čtvrté ze sedmi dětí evangelického pastora Helmuta Ensslina. Díky vynikajícím studijním výsledkům strávila v rámci výměnného pobytu pro školní rok 1958–1959 na střední škole v americké Pensylvánii. Po maturitě dostala stipendium od prestižní nadace Studienstiftung a v letech 1960–1963 studovala na univerzitě v Tübingenu anglistiku, germanistiku a pedagogiku. V roce 1964 získala diplom učitelky základní školy, pak se přestěhovala do Berlína, kde pokračovala v doktorském studiu na Svobodné univerzitě. Ještě v únoru 1962 se seznámila s Bernwardem Vesperem. Spolu založili malé vydavatelství nazvané Studio neue Literatur a začali být aktivisty demokratické levice a jistý čas pracovali pro SPD. Ve druhé polovině 60. let se přidali ke studentskému protestnímu hnutí a účastnili se mnoha demonstraci, např. i té ze 2. června 1967, při níž byl policií zabit student Benno Ohnesorg. 13. května 1967 se jim narodil syn Felix Robert. Zlom nastal, když se Ensslinová v létě 1967 seznámila s levicovým radikálem Andreasem Baaderem. Kvůli němu v únoru 1968 opustila Vespera i jejich syna (o kterého se po Vesperově sebevraždě v roce 1971 starali rodiče Ensslinové).
Spolu s Baaderem a dvěma dalšími radikály se Ensslinová 2. dubna 1968 zúčastnila politicky motivovaného žhářského útoku na dva obchodní domy ve Frankfurtu nad Mohanem. Následně byli zatčeni a odsouzeni ke třem letům vězení, a přestože jim byla nakrátko udělena amnestie, zanedlouho jim byl rozsudek potvrzen. Mezitím však už oba odešli do zahraničí, využívajíc tam svou popularitu, kterou jim v ultralevicových kruzích vynesl jejich proces. Po tom, co byl po jejich návratu do Německa Baader zatčen, se Ensslinová spojila s novinářkou Ulrikou Meinhofovou a s několika dalšími levicovými radikály naplánovali jeho útěk, který uskutečnil 14. května 1970.
Od tohoto času se začíná psát historie Frakce Rudé armády (RAF), v níž Ensslinová sehrála podstatnou roli. Předpokládá se, že právě ona byla nejvlivnější postavou ve skupině a podle některých právě její údajné konflikty o vůdcovství v RAF vedly v roce 1976 k sebevraždě známější Ulrike Meinhofové. To se však nikdy nedokázalo a pochybnosti zůstávají i kolem samotné sebevraždy Meinhofové.
Poté, co RAF v květnu 1972 zorganizovala sérii bombových útoků, se Ensslinová a její druzi stali nejhledanějšího lidmi v Německu. Ensslinová byla zatčena 7. června 1972 v módním butiku v Hamburku poté, co prodavačka uviděla v jejím saku zbraň a zavolala policii.
Ensslinová byla spolu s Baaderem a dalšími členy RAF umístěna v přísně střežené věznici Stammheim ve Stuttgartu, kde byla 28. dubna 1977 po téměř dvouletém procesu odsouzena na doživotí. Po událostech tzv. Německého podzimu, které souvisely s nevydařenou snahou druhé generace RAF o propuštění zadržovaných členů, byla Ensslinová 18. října 1977 nalezena oběšená ve své cele. Podle vyšetřování se spolu s Baaderem a Jan-Carl Raspem dohodli na kolektivní sebevraždě, což je však některými dodnes zpochybňováno a považováno za mimosoudní popravu.
Literatura
- AUST, Stefan. Baader Meinhof komplex. Praha: Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2826-6
- PEŠTA, Mikuláš. O ozbrojeném boji v západní Evropě. Italský a německý levicový terorismus sedmdesátých let v transnacionální perspektivě. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018. ISBN 978-80-7308-752-4
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gudrun Ensslinová na Wikimedia Commons
- (anglicky) Gudrun Ensslin (1940-1977)
Média použitá na této stránce
Autor: Ali Limonadi, Licence: CC BY-SA 3.0
Das Abonnement, 1967. Kurzfilm mit Gudrun Ensslin und Lienhard Brunner. Regie: Ali Limonadi
Logo of the 1970's German underground terrorist organization Red Army Faction (RAF) - a red star (similar to that of the Red Army of the Soviet Union) and a submachine gun Heckler & Koch MP5. Sometimes, people get confused because on most pictures available today, the MP5 has a curved magazine, whereas the weapon in the logo has a straight magazine. However, the MP5 had a straight magazine until it was changed to curved in 1976 due to technical reasons, so this is no contradiction. The MP5 was at the time (and is until today) one of the standard submachine guns of the German police. The logo designer, a young design student, apparently did not know this when choosing the weapon.