Guelfové a ghibellini

Guelfové a ghibellíni
konflikt: Boj o investituru
Ilustrace znázorňující potyčku mezi milicemi ve městě Bologna ve 14. století, Kronika Giovanniho Sercambi z Luccy
Trvání	1125–1186 první fáze 1216–1392 druhá fáze
Místo	severní a střední Itálie, Apeninský poloostrov
Výsledek	první fáze: Kostnický mír (1186) druhá fáze: patová situace (1392) úpadek istalských svobodných komun a rozmach signorií, vymření štaufské dynastie, dobytí Sicílie Karlem z Anjou, oslabení císařské moci nad Itálií, interregnum po vládě Fridricha II. Štaufského, rozšíření morové nákazy.
Strany
guelfové 1125–1186: Papežský stát Papežský stát (Svatý stolec) Lombardská liga Lombardská liga guelfové se spojenci 1216–1392: Welfové v Říši Lombardská liga Lombardská liga Sicílie věrná Anjouvcům Papežský stát Bologna Bologna florentští guelfové Milán pod della Torre Janov Siena Lucca Ferrara Montferrat guelfů Ancona Patria del Friuli Massa  Lodi Mantova Arezzo guelfů  Perugia Cremona Cremona Orvieto Brescia Prato Prato další italská města ghibellíni 1125–1186: Svatá říše římská Pavia Pavia Cremona Cremona  Como Montferrat ghibellíni se spojenci 1216–1392: Štaufové v Říši Sicílie věrná Štaufům Urbino Treviso Florencie ghibellinů Milán pod della Torre Milán Viscontiů Pisa Siena Modena Montferrat ghibellinů Savojsko Saluzzo Pavia Pavia Terni Terni Massa Arezzo ghibellinů Asti Asti Novara Novara  Verona další italská města Nikájské císařství Nikájské císařství
Velitelé
1125–1186: Guido da Landriano Alexandr III. 1216–1392: Ota IV. Brunšvický Řehoř IX. Celestýn IV. Jan XXII. Celestýn IV. Ottaviano degli Ubaldini Karel z Anjou Jan III. z Armagnacu Azzo VII. d'Este Vilém VII. z Montferratu 1125–1186 : Fridrich Barbarossa 1216–1392: Fridrich II. Štaufský Jindřich VII. Ludvík IV. Bavor Ezzelino III. da Romano Enzio Sardinský Manfréd Sicilský † Guido I. da Montefeltro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guelfové (italsky guelfi) a ghibellíni (ghibellini) byla dvě mocenská seskupení italských (i německých) šlechtických rodů a měst, která v době středověku bojovala mezi sebou o ovládnutí území střední a severní Itálie. Název ghibellini vznikl zkomolením jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů; guelfové je zase italský přepis jména rodu Welfů, kteří soupeřili se Štaufy a stranili papežům.

V době nástupu štaufské dynastie na císařský trůn (1138) se římsko-němečtí císaři snažili politicky i vojensky ovládnout území severní a střední Itálie, které formálně náleželo k Italskému království v Říši římské, avšak ve skutečnosti bylo pod silným vlivem papežů a severoitalské státy byly prakticky nezávislé. V roce 1157 císař Fridrich Barbarossa rozšiřuje název své říše o přídavné jméno „svatá“, tj. Svatá říše římská, což mělo demonstrovat jeho ambice vládnout nad územím Itálie a v Papežském státě.

Boje mezi guelfy a ghibellíny se rozrostly také o spor ohledně Sicilského království, která náleželo Štaufům, ale bylo lénem papežů. Po smrti Fridricha II. (1250) se papež Inocenc IV. rozhodl neudělit Konrádovi IV. království jako papežské léno. V roce 1263 uzavřel papež Urban IV. dohodu s Karlem z Anjou, který se výměnou za Království sicilské v léno neměl na oplátku snažit o ovládnutí Itálie. Karlova nadvláda, vysoké daně a expanzivní politika na Sicílii nakonec vedly k povstání zvanému Sicilské nešpory, která skončila vyhnáním Francouzů z ostrova a nastolení vlády aragonského krále Petra III. Velikého.

Konflikt mezi guelfy a ghibelliny skončil v roce 1392, kdy se octl v patové situaci.

Guelfové (italsky guelfi) je italský přepis jména rodu Welfů. Welfové byl německý rod soupeřící se Štaufy o císařský trůn a v Itálii naopak stranili papežům a Anjouovcům. Do bojů proti Štaufům a jejich ghibellinským stoupencům je podpořili italský rod Este a italská města a italské městské státy:

Ghibellíni (italsky ghibellini) je zkomolenina jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů. Štaufové byli mocným rodem vládnoucím ve Svaté říši římské a na Sicílii. Jako císaři a zároveň králové Itálie a Sicílie nemohli nečinně přihlížet osamostatňujícím se tendencím severoitalských měst a ani nárokům Anjouovců na Sicílii. Do bojů mezi nimi a papeži se k nim přidaly italské rody Gonzaga a Scala a dále jihoněmecká knížata, která je podporovala v boji o císařský trůn vůči Welfům. K této alianci patřila italská města a italské městské státy:

A připojila se některá další, jejichž podpora byla střídavá.

• Franco Cardini: Ghibellinen, Lexikon des Mittelalters, díl. 4, str. 1436–1438.
• Franco Cardini: Guelfen, Lexikon des Mittelalters, díl. 4, str. 1763–1765.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Guelfové a ghibellini na Wikimedia Commons
• Guelphs and Ghibellines