Gueréza červená

Jak číst taxoboxGueréza červená
Guerézy červené
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďkočkodanovití (Cercopithecidae)
Rodgueréza (Piliocolobus)
Binomické jméno
Piliocolobus badius
(Kerr, 1792)
rozšíření guarézy červené
(zeleně – žijící, oranžově – pravděpodobně vyhynulý)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gueréza červená (Piliocolobus badius, syn. Procolobus badius) je malý a výrazně zbarvený zástupce čeledi kočkodanovitých (Cercopithecidae) obývající tropické deštné lesy v Kamerunu, Kongu, na Pobřeží slonoviny, v Gambii, Ghaně, Guineji, Libérii, Nigérii, Senegalu a Sierra Leone.[zdroj?]

Délka těla se pohybuje mezi 45 – 67 cm, hmotnost obvykle nepřesáhne 11,3 kg a ocas je dlouhý 50 - 85 cm. Díky jejímu nápadnému zbarvení ji spolehlivě rozeznáme od ostatních druhů gueréz. Hřbet, boky a ocas je šedý, část končetin a hrdlo je výrazně oranžovočervené a břicho bílé. Stejně jako ostatní guerézy má sedací mozoly, které ji dovolují sedět i na tenkých větví delší časové období a silné zadní končetiny, přizpůsobené k mohutným skokům z jednoho stromu na druhý. Naopak ji chybí lícní torby, chápavý ocas a palec, který je u gueréz téměř zcela zakrnělý.

Gueréza červená je denní primát, pohybující se většinou v korunách stromů. Žije ve skupinách tvořených 4 až 20 dospělými jedinci a mláďaty. Mladí samci tvoří zhruba 8členné mládenecké skupiny. Živí se bobulemi, listy, květy, různými plody a zelenými částmi rostlin. Sama se velice často stává potravou šimpanzů učenlivých (Pan troglodytes). V roce 1994 infikovala velké množství šimpanzů velice nebezpečným virem Ebola, který způsobil častá úmrtí nebo doživotní následky.[2] Je to zvláště hlučné zvíře, které se dorozumívá širokou škálou pronikavých pokřiků a posunků.

Je ohrožována především lovem a masivní ztrátou přirozeného biomu. V Červeném seznamu IUCN ji nalezneme v kategorii ohrožených druhů.[3]

Poddruhy

U guerézy červené rozeznáváme celkem 8 poddruhů:[3]

  • Procolobus badius parmentieri
  • Procolobus badius ellioti
  • Procolobus badius waldronae
  • Procolobus badius langi
  • Procolobus badius badius
  • Procolobus badius temminckii
  • Procolobus badius lulindicus
  • Procolobus badius foai

Nejohroženějším poddruhem je P. b. waldronae, který je v přírodě kriticky ohrožený nebo dokonce zcela vyhubený a vyskytuje se zřejmě jen na malém území Pobřeží slonoviny.[4]

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-12]
  2. Archivovaná kopie. virus.stanford.edu [online]. [cit. 2008-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-16. 
  3. a b https://web.archive.org/web/http://www.iucnredlist.org/search/details.php/18240/all
  4. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-08. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 EN cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Western Red Colobus area.png
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Western Red Colobus (Procolobus badius = Piliocolobus badius) range (green — extant, orange — possibly extinct)