Gueréza červená
 Gueréza červená | |
|---|---|
 (c) Atamari, CC BY-SA 3.0 Guerézy červené | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
| Rod | gueréza (Piliocolobus) |
| Binomické jméno | |
| Piliocolobus badius (Kerr, 1792) | |
 (c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 rozšíření guarézy červené (zeleně – žijící, oranžově – pravděpodobně vyhynulý) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gueréza červená (Piliocolobus badius, syn. Procolobus badius) je malý a výrazně zbarvený zástupce čeledi kočkodanovitých (Cercopithecidae) obývající tropické deštné lesy v Kamerunu, Kongu, na Pobřeží slonoviny, v Gambii, Ghaně, Guineji, Libérii, Nigérii, Senegalu a Sierra Leone.[zdroj?]
Délka těla se pohybuje mezi 45 – 67 cm, hmotnost obvykle nepřesáhne 11,3 kg a ocas je dlouhý 50 - 85 cm. Díky jejímu nápadnému zbarvení ji spolehlivě rozeznáme od ostatních druhů gueréz. Hřbet, boky a ocas je šedý, část končetin a hrdlo je výrazně oranžovočervené a břicho bílé. Stejně jako ostatní guerézy má sedací mozoly, které ji dovolují sedět i na tenkých větví delší časové období a silné zadní končetiny, přizpůsobené k mohutným skokům z jednoho stromu na druhý. Naopak ji chybí lícní torby, chápavý ocas a palec, který je u gueréz téměř zcela zakrnělý.
Gueréza červená je denní primát, pohybující se většinou v korunách stromů. Žije ve skupinách tvořených 4 až 20 dospělými jedinci a mláďaty. Mladí samci tvoří zhruba 8členné mládenecké skupiny. Živí se bobulemi, listy, květy, různými plody a zelenými částmi rostlin. Sama se velice často stává potravou šimpanzů učenlivých (Pan troglodytes). V roce 1994 infikovala velké množství šimpanzů velice nebezpečným virem Ebola, který způsobil častá úmrtí nebo doživotní následky.[2] Je to zvláště hlučné zvíře, které se dorozumívá širokou škálou pronikavých pokřiků a posunků.
Je ohrožována především lovem a masivní ztrátou přirozeného biomu. V Červeném seznamu IUCN ji nalezneme v kategorii ohrožených druhů.[3]
Poddruhy
U guerézy červené rozeznáváme celkem 8 poddruhů:[3]
- Procolobus badius parmentieri
- Procolobus badius ellioti
- Procolobus badius waldronae
- Procolobus badius langi
- Procolobus badius badius
- Procolobus badius temminckii
- Procolobus badius lulindicus
- Procolobus badius foai
Nejohroženějším poddruhem je P. b. waldronae, který je v přírodě kriticky ohrožený nebo dokonce zcela vyhubený a vyskytuje se zřejmě jen na malém území Pobřeží slonoviny.[4]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-12]
- ↑ Archivovaná kopie. virus.stanford.edu [online]. [cit. 2008-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-16.
- ↑ a b https://web.archive.org/web/http://www.iucnredlist.org/search/details.php/18240/all
- ↑ Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-08.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu gueréza červená na Wikimedia Commons - Procolobus badius – The IUCN Red List of Threatened Species
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Western Red Colobus (Procolobus badius = Piliocolobus badius) range (green — extant, orange — possibly extinct)