Guercino

Guercino
Autoportrét, kolem roku 1635
Rodné jméno	Giovanni Francesco Barbieri
Narození	2. února 1591 Cento u Ferrari
Úmrtí	22. prosince 1666 Bologna
Národnost	italská
Povolání	barokní malíř
Příbuzní	Lucia Barbieri[1] (sourozenec)
Významná díla	Paesaggio con donne bagnanti Et in Arcadia ego Ecce homo The Burial of Saint Petronilla
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni Francesco Barbieri známý jako Il Guercino (8. února 1591, Cento – 22. prosince 1666, Bologna) byl italský barokní malíř. Guercino byl jeden z nejvýznamnějších představitelů italského baroka, následovník Caravaggia. Přezdívka „Il Guercino“ znamená šilhavý. Malíř skutečně neměl příliš dobrý zrak, ale maloval skvělé obrazy s vynikajícím použitím světla a stínu. Vybíral si scény koupelí, náboženské výjevy, portréty a další motivy.

Životopis

Guercino se narodil se v malé vesnici Cento mezi Bolognou a Ferrarou. Pro svou oční vadu – trpěl totiž strabismem, tedy šilhavostí – dostal už v raném věku přezdívku Il Guercino, anglicky squinter. Byl malířský samouk, od svých 16 let pracoval jako učeň v dílně Benedetta Gennari, malíře bolognské školy. V roce 1615 odešel Guercino malovat do Bologny. Jeho práci zde ocenil Ludovico Carracci. Guercino namaloval dvě velká plátna Elijah Fed Ravens a Samson seized by Philistines určená pro kardinála Serra, papežského legáta ve Ferraře. Plátna mají naturalistický caravaggiovský styl, ačkoli je nepravděpodobné, že by Guercino viděl jakékoli z římských Caravaggiových prací. On sám často tvrdil, že jeho raný styl byl ovlivněn plátnem Ludovica Carracci, které viděl v kapucínském kostele v Cento. Některé z jeho pozdějších prací jsou blíže stylu jeho současníka Guido Reniho a jsou vytvořeny s lehkostí a jasností.

Kariéra

Obraz Arcadian Shepherds (Et v Arcadia ego) Guercino namaloval v roce 1618 a ve stejném roce vytvořil i obraz The Flaying of Marsyas by Apollo pro Palazzo Pitti ve Florencii. Svou dramatičností se řadí k typickým Guercinovým plátnům raného období na rozdíl od jeho prací z pozdějšího období. Gurcino dostal od bolognského markýze Enza Bentivoglio doporučení pro papeže Řehoře XV. (rodným jménem Alessandro Ludovisi, (9. ledna 1554 – 8. července 1623). Rodina Bentivogli de facto vládla v Bologny a byla zodpovědná za to, že město získalo svou politickou autonomii během období renesance. Roky strávené v Římě, tedy mezi lety 1621–23 byly pro Guercina velmi produktivní. Z tohoto období jsou jeho fresky Aurora v kasinu Casino di Villa Boncompagni Ludovisi ve vile Villa Ludovisi, strop v San Crisogono (1622) San Chrysogonus in Glory, Portrét papeže Řehoře XV. (Nyní v Getty Museum) a The Burial of St. Petronilla – Pohřeb svaté Petronily, oltářní obraz pro baziliku svatého Petra v Římě, nyní v Museo Capitolini, který je považován za jeho mistrovské dílo. Po smrti Řehoře XV. se Guercino vrátil do svého rodného města. V roce 1626 začal tvořit fresky v katedrále v Piacenze. Podrobnosti o jeho kariéře po roce 1629 jsou dobře zdokumentovány v účetní knize Libro dei Conti di Casa Barbieri, kterou Guercino a jeho bratr Paolo Antonio Barbieri aktualizovali a která se zachovala. Giovanni Battista Pasqualini vytvořil mezi roky 1618 až 1631 celkem 67 rytin, které dokládají počáteční tvorbu Guercina. Tato díla v účetní knize Libro dei Conti di Casa Barbieri nejsou. V roce 1642, po smrti Guida Reniho, Guercino přestěhoval svou objednávkami vytíženou dílnu do Bologni a stal se hlavním malířem města. V roce 1655 mu františkánský řád Reggio zaplatil 300 dukátů za oltářní obraz Saint Luke Displaying a Painting of the Madonna and Child (Svatý Lukáš a Madona s dítětem, nyní v Nelson-Atkins Museum of Art v Kansas City.) Corsini mu také zaplatil 300 dukátů za Flagellation of Christ (Bičování Krista) namalovaný v roce 1657.

Tvorba a styl

Guercino byl v malbě pozoruhodně rychlý a pilný. Vytvořil nejméně 106 velkých oltářních obrazů pro kostely, a asi 144 dalších obrazů. Byl také velmi plodný kreslíř. Jeho tvorba zahrnuje mnoho perokreseb červenou rudkou. Většinou jde o přípravné studie pro obrazy, ale kreslil také krajiny, žánrové scény z každodenního života i karikatury pro své vlastní potěšení. Guercinovy kresby jsou známé pro svůj plynulý styl, ve kterém „formu zvýrazňují rychlé, kaligrafické tahy pera v kombinaci s tečkami, čárkami, a paralelním šrafováním (Griswold 1991)“.

Smrt a hrob

Guercino maloval a učil až do své smrti v roce 1666. Byl podle svého přání pohřben společně se svým bratrem do rodinné hrobky uprostřed v chrámu Spasitele (chiesa di San Salvatore) u augustiniánů kanovníků v Bologni.

Neustále hromadil majetek, nikdy se neoženil, a proto jeho majetek zdědili synovci a žáci Benedetto Gennari II a Cesare Gennari.

Mezi jeho další žáky patřili Giulio Coralli, Giuseppe Bonati z Ferrary, Cristoforo Serra z Ceseny, otec Cesara Pontiho z Ferrary, Sebastiano Ghezzi, Sebastiano Bombelli, Lorenzo Bergonzoni z Bologny, Francesco Paglia z Brescie, Benedetto Zallone z Centa a Matteo Loves.

Galerie (výběr)

• 

  Kristus a žena ze Samaří, ovlivněn Caravaggiem

• 

  Pohřeb svaté Petronilly, oltářní obraz pro Vatikán

• 

  Perská sibyla (The Persian Sibyl)

• 

  Josef a žena Putifarova (Joseph and Potiphar's Wife), 1649

• 

  Zuzana a starci (Suzanna and The Elders Parma), 1617

• 

  Návrat ztraceného syna( Return of the Prodigal Son), 1619

• 

  Svatý Matouš s andělem (Saint Matthew and the Angel), 1622

• 

  Zatčení Krista (Capturing Christ)

• 

  Kristus a žena ze Samaří II (Christ and the Woman of Samaria II)

• 

  Ester před Ahasverem, 1639

• 

  Svatý Petr plačící před Pannou Marií (St Peter Weeping before the Virgin), 1647

• 

  Mars s kupidem (Mars with Cupid), 1649

• 

  Kleopatra a Oktavian (Cleopatra and Octavian), 1649

• 

  Atlas drží nebeskou sféru (Atlas holding up the celestial globe), 1646

• 

  Svatá Cecilie (St. Cecilia), 1649

• 

  David s hlavou Goliáše (David with the Head of Goliath),kolem 1650

• 

  Povolání svatého Aloise Gonzagy (The Vocation of Saint Aloysius Gonzaga), 1650

• 

  Návrat ztraceného syna (The Return of the Prodigal Son), 1651

• 

  Personifikace Astrologie (Personification of Astrology), 1650–55

• 

  Král David (King David), asi 1768

• 

  Samson chycený Filištínskými (Samson Captured by the Philistines), 1619

• 

  Pastýři z Arkádie, (Et in Arcadia Ego) 1618, typické rané dílo

• 

  Zuzana a starci (Susanna vecchioni), 1618

• 

  Venuše, Mars a kupido (Venus, Mars and Cupid)

• 

  Svatý Vilém z Akvitánie přijímá mnišskou kutnu od sv. biskupa Felixe

• 

  Extáze sv. Františka se sv. Benediktem a andělem

• Et in Arcadia Ego, 1618, olej na plátně, 1618, 82 cm × 91 cm, dva pastýři hledící na lebku, pod níž je nápis „Také jsem v Arkádii“; oblíbený renesanční motiv memento mori, připomínka lidské smrtelnosti.
• Zuzana a starci, 1617, olej na plátně, 175 cm × 207 cm. Zralé dílo z Guercinova raného období. Malířovo vynikající studie přírody ve hře světla a stínu na Zuzanině tváři a na hlavách starců a na ztvárnění krajiny; kontrast mezi půvabným a osvětleným tělem ženy a perspektivně zkrácenými gesty hrubých mužských postav.
• Venuše, Mars a kupido , 1620, olej na plátně, 139 cm × 161 cm. Obraz si objednal vévoda z Modeny. Mezi Guercinovými díly má jedinečné postavení. Ukazuje postavu Marta, boha války, s jeho manželkou, bohyní lásky, Venuší. Venuše učí svého synka Kupida střílet z luku. Kupido svým lukem míří na pozorovatele a hlavně objednatele – jeho erb je vidět na toulci.
• Svatý Vilém z Akvitánie přijímá mnišskou kutnu od sv. biskupa Felixe, 1620, olej na plátně, 345 cm × 231 cm; namalováno před odchodem do Říma namaloval Guercino tento oltářní obraz pro kostel San Gregorio v Bologni. Obraz je ukázkou jeho rané tvorby, pro kterou jsou charakteristické měkké a plynulé ztvárnění, teplý tónový kolorit, světelné efekty, rozrušující celistvost forem. Guercino zde užívá novátorský přístup, vedoucí k sjednocení a podmanivému slévání figur a prostoru. Guercino tak nabízí alternativu k plastické izolovanosti prvků v dílech raného baroka.
• Vysvobození svatého Petra – 1622,kolem 1622, olej na plátně,105 cm × 136 cm. Apoštolu Petrovi zajatému Herodovými vojáky se zjevuje anděl a přikazuje mu, aby se oblékl a následoval ho.
• Nevěřící Tomáš – 1621, olej na plátně, 115 cm × 142 cm, replika originálu. V biblické epizodě Kristus vyzval nevěřícího apoštola, aby se dotkl jeho ran. Prchavý okamžik malíř brilantně zachycuje detailem, jakým učedník klade svou ruku do Kristovy jizvy. Intenzitu výjevu podtrhuje vedení světla^[2].

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guercino na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Giovanni Francesco Barbieri na Wikimedia Commons