Guglielmo Marconi
Guglielmo Marconi | |
---|---|
Rodné jméno | Guglielmo Giovanni Maria Marconi |
Narození | 25. dubna 1874 Bologna |
Úmrtí | 20. července 1937 (ve věku 63 let) Řím, Italské království |
Místo pohřbení | Santa Croce |
Alma mater | Boloňská univerzita |
Povolání | fyzik, inženýr, politik, podnikatel, vynálezce a vědec |
Zaměstnavatel | Univerzita v St Andrews |
Ocenění | Vallauriho cena (1899) Matteucciho medaile (1901) Nobelova cena za fyziku (1909) velkokříž Řádu Alfonse XII. (1912) Albertova medaile (1914) … více na Wikidatech |
Politická strana | Národní fašistická strana (od 1923) |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Choť | Beatrice O'Brien (1905–1924)[1][2] Maria Cristina Bezzi-Scali (od 1927)[1] |
Děti | Degna Marconi Paresce |
Rodiče | Giuseppe Marconi[3] a Annie Jameson[3] |
Příbuzní | Francesco Paresce (synovec) Francesco Paresce (vnuk) |
Funkce | senátor Italského království (1914–1937) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marchese Guglielmo Marconi (25. dubna 1874 Griffona u Bologne – 20. července 1937 Řím) byl italský fyzik, vynálezce, podnikatel a politik.
Marconi je považován za autora bezdrátového telegrafu, prvního způsobu radiového spojení. Ve skutečnosti si ale stejný vynález patentoval o několik let dříve Nikola Tesla, kterému byl patent na bezdrátové spojení přiznán až krátce po jeho smrti.[4] Založil několik úspěšných společností podnikajících v oboru radiotelegrafického spojení. Pro papeže Pia XI. vybudoval Radio Vatikán (provoz zahájilo v roce 1931).
V roce 1909 obdržel společně s Karlem Braunem Nobelovu cenu za fyziku. Od roku 1930 byl předsedou Italské královské akademie, v roce 1936 se stal členem Papežské akademie věd. Následující rok zemřel.
Život
Již během studií na univerzitě v Bologni[5] se zajímal o výsledky pokusů Heinricha Hertze a pokoušel se je zopakovat. Dne 2. června 1896 získal patent na bezdrátový telegraf. V roce 1897 založil telegrafní společnost a vysílal na vzdálenost 15 km. V roce 1898 provedl spojení z palub lodí a první sportovní reportáž. Dne 12. prosince 1901 provedl první transatlantické bezdrátové spojení. Byl autorem mnoha dalších vynálezů (magnetický detektor, duplexní radiotelegrafie, rotační jiskřiště, vodorovná směrová anténa a tak dále). Jeho autorství je však v některých případech sporné – americký nejvyšší soud ochranu některých jeho patentů v roce 1943 zrušil s tím, že byly obsaženy v o deset let starších patentech Nikoly Tesly.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Guglielmo Marconi Biography. In: Biography.com. 2. dubna 2014. Dostupné online. [cit. 2019-01-09]
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ BAJEROVÁ, Jarmila. Nikola Tesla: Geniální objevy a vynálezy pána blesků obdivujeme dodnes. Elektrina.cz [online]. 2019-01-05 [cit. 2019-07-29]. Dostupné online.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Bologna, s. 40.
- ↑ White, Thomas H. Nikola Tesla: The Guy Who DIDN'T "Invent Radio [online]. Earlyradiohistory.us, 1 November 2012. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Guglielmo Marconi na Wikimedia Commons
- (anglicky) Marconi Calling
- (italsky) (anglicky) Radio Marconi Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Signature of Guglielmo Marconi.