Guido Andreozzi

Guido Andreozzi
StátArgentinaArgentina Argentina
Datum narození5. srpna 1991 (31 let)
Místo narozeníBuenos Aires, Argentina[1]
BydlištěBuenos Aires, Argentina[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost77 kg[1]
Profesionál od2010
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek344 612 USD
Dvouhra
Poměr zápasů11–25
Tituly0 ATP, 4 challengery, 6 Futures
Nejvyšší umístění131. místo (8. srpna 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2015)
French Open3. kolo kvalifikace (2016)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2013, 2015)
US Open1. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů3–7
Tituly0 ATP, 10 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění128. místo (17. srpna 2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20160901a1. září 2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guido Andreozzi (* 5. srpna 1991 Buenos Aires) je argentinský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do září 2016 deset titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu na 131. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2015 na 128. místě. Trénuje ho Mariano Hood.[1]

V argentinském daviscupovém týmu neodehrál do roku 2017 žádné utkání.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2007, když na turnaji v rodném Buenos Aires prošel kvalifikačním sítem. V úvodním kole podlehl krajanovi Pablu Galdonovi.[2] Na challengerech ATP se poprvé objevil v září 2009. V první fázi kvalifikace buenosaireské události jej vyřadil další krajan Alejandro Kon. Debutovou trofej si připsal na červencovém Lima Challengeru 2012 po zdolání krajana Facunda Argüella.[2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na grandslamovém US Open 2012. Do hlavní soutěže postoupil z tříkolové kvalifikace, v níž na závěr vyřadil Ukrajince Sergeje Bubku. Na úvod newyorské singlové soutěže však nestačil na sedmnáctého nasazeného Japonce Keie Nišikoriho po třísetovém průběhu. Bodový zisk mu následně zajistil první průnik do elitní dvoustovky žebříčku ATP ve vydání z 10. září 2012.[1]

Následně neuspěl ve dvanácti grandslamových kvalifikacích, až do US Open 2016, z níž se probojoval po výhrách nad Marselem İlhanem, Jürgenem Melzerem a Danielem Brandsem. V prvním kole dvouhry nenašel recept na francouzskou turnajovou devítku Jo-Wilfrieda Tsongu.[1]

Premiérový vyhraný zápas v úrovni ATP Tour dosáhl na Argentina Open 2015, na který obdržel divokou kartu. Po zvládnutém duelu proti kvalifikantu Andrési Moltenimu jeho cestu pavoukem ukončil třetí nasazený Uruguayec Pablo Cuevas.[1]

Finále na challengerech ATP

Legenda
Challengery (4–2 D; 10 titulů Č)

Dvouhra: 6 (4–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.7. července 2012Lima, PeruantukaArgentina Facundo Argüello6–3, 6–7(6–8), 6–2
Finalista1.22. července 2013Medellín, KolumbieantukaKolumbie Alejandro González4–6, 4–6
Vítěz2.7. října 2013San Juan, ArgentinaantukaArgentina Diego Schwartzman6–7(4–7), 7-6(7-5) 6–0
Finalista2.22. července 2014Manta, EkvádortvrdýFrancie Adrian Mannarino6–4, 3–6, 2–6
Vítěz3.14. února 2016Santo Domingo, Dominikánská republikaantukaArgentina Nicolas Kicker6–0, 6-4
Vítěz4.29. května 2016Vicenza, ItálieantukaŠpanělsko Pere Riba6–0skreč

Čtyřhra (10 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
1.18. září 2011Belo Horizonte, BrazílieantukaArgentina Eduardo SchwankBrazílie Ricardo Hocevar
Švédsko Christian Lindell
6–2, 6–4
2.1. října 2011Recife, BrazílietvrdýUruguay Marcel FelderBrazílie Rodrigo Grilli
Brazílie André Miele
6–3, 6–3
3.12. května 2012Rio Quente, BrazílietvrdýUruguay Marcel FelderBrazílie Thiago Alves
Brazílie Augusto Laranja
6–3, 6–3
4.9. září 2013Cali, KolumbieantukaArgentina Eduardo SchwankKolumbie Carlos Salamanca
Brazílie João Souza
6–2, 6–4
5.16. září 2013Campinas, BrazílieantukaArgentina Máximo GonzálezBrazílie Thiago Alves
Brazílie Thiago Monteiro
6–4, 6–4
6.31. srpna 2014Como, ItálieantukaArgentina Facundo ArgüelloKanada Steven Diez
Španělsko Enrique López Pérez
6–2, 6–2
7.28. září 2014Porto Alegre, BrazílieantukaArgentina Guillermo DuránArgentina Facundo Bagnis
Argentina Diego Schwartzman
6–3, 6–3
8.5. října 2014Cali, Kolumbieantuka (h)Argentina Guillermo DuránKolumbie Alejandro González
Mexiko César Ramírez
6-3, 6-4
9.14. června 2015Caltanissetta, ItálieantukaArgentina Guillermo DuránČínská Tchaj-pej Hsin-han Lee
Itálie Alessandro Motti
6–3, 6–2
10.12. června 2016Caltanissetta, ItálieantukaArgentina Andrés MolteniSalvador Marcelo Arévalo
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–1, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guido Andreozzi na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Guido Andreozzi na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20160901a1. září 2016
  2. a b c Guido Andreozzi na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20160901a1. září 2016

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Guido Andreozzi, 2015 Wimbledon Qualifying - Diliff.jpg
Autor: Diliff, Licence: CC BY 3.0
Guido Andreozzi competing in the second round of the 2015 Wimbledon Qualifying Tournament at the Bank of England Sports Grounds in Roehampton, England. The winners of three rounds of competition qualify for the main draw of Wimbledon the following week.