Guido Venturoni

Guido Venturoni
27. předseda vojenského výboru NATO
Ve funkci: 6. května 1999 – července 2002
Předchůdce	Klaus Naumann
Nástupce	Harald Kujat
Vojenská služba
Služba	Itálie NATO
Složka	Italské námořnictvo
Hodnost	admirál
Narození	10. dubna 1934 (89 let) Teramo
Alma mater	Italian Naval Academy
Profese	pilot a politik
Ocenění	velká čestná dekorace ve zlatě Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Commons	Guido Venturoni
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guido Venturoni (* 10. dubna 1934, Teramo) je bývalý italský admirál. V letech 1994 až 1999 byl náčelníkem generálního štábu italských ozbrojených sil, který zavedl dalekosáhlé reformy ve strukturách vojenského vedení a v letech 1999 až 2002 byl předsedou vojenského výboru NATO.

Dne 22. dubna 2002 převzal Řád Bílého lva III. třídy za významné přispění k přípravě českých vojáků na plnění úkolů v mezinárodním vojenském štábu Severoatlantické aliance.^[1]

Vojenská kariéra

Od roku 1952 do roku 1956 studoval na Italské námořní akademii. Zpočátku sloužil na válečných lodích italského námořnictva. V letech 1958 až 1959 se zúčastnil pilotního výcviku v USA, při kterém získal také certifikaci pro letadlové lodě. Z politických důvodů však tuto certifikaci nikdy nemohl využít, protože italské letectvo bránilo námořnictvu v použití stíhacích letounů. Později létal v helikoptérách s námořním letectvem. Velel korvetám, fregatám, křižníku Andrea Doria a eskadře námořního letectva nebo vedl také různé štáby.

Od února 1992 do prosince 1993 zastával funkci náčelníka štábu admirality.

Začátkem ledna 1994 vystřídal generála Domenica Corcioneho v pozici náčelníka generálního štábu italských ozbrojených sil. V této funkci připravil hlubokou strukturální reformu ozbrojených sil, která byla realizována v roce 1997. Upgradoval generální štáb, rozšířil správní ústřednu a štábům ozbrojených sil bylo přiděleno více podporovacích úkolů. Od února 1999 v jeho práci dále pokračoval generál Mario Arpino, který ho vystřídal v této funkci. Dne 6. května 1999 se stal předsedou vojenského výboru NATO, kterou vykonával do července 2002. Poté pracoval v manažerské a poradní roli v obranném průmyslu. Od února 2013 do května 2014 byl viceprezidentem italské nadnárodní společnosti specializující se na letectví, obranu a bezpečnost Finmeccanica.

Vyznamenání

• Rytíř velkokříže Řádu za zásluhy Italské republiky
• Velký důstojník vojenského řádu Itálie
• Mauricijská medaile za 10 let vojenské kariéry
• Zlatá medaile za zásluhy od italského Červeného kříže
• Zlatý kříž s hvězdou pro důstojníky a poddůstojníky se 40 lety služby
• Zlatá medaile cti za dlouhou námořní plavbu s 20 let služby
• Vojenská medaile letectva za dlouhou leteckou navigaci (20 let)
• Velká čestná dekorace ve zlatě ^[2]
• Komandér Záslužné legie
• Řád Bílého lva III. třídy
• Kříž s meči Maltézského záslužného řádu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guido Venturoni na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Guido Venturoni na Wikimedia Commons
• Životopis na difesa.it