Guillermo Haro
| Guillermo Haro | |
|---|---|
| Rodné jméno | Guillermo Haro Barraza |
| Narození | 21. března 1913 Ciudad de México |
| Úmrtí | 26. dubna 1988 (ve věku 75 let) Ciudad de México |
| Alma mater | Mexická národní autonomní univerzita |
| Povolání | astronom |
| Zaměstnavatelé | Harvardova univerzita Mexická národní autonomní univerzita National Astronomical Observatory |
| Ocenění | Premio Nacional de Ciencias y Artes (1963) Lomonosovova zlatá medaile (1985) |
| Choť | Elena Poniatowská |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Guillermo Haro (21. března 1913 – 26. dubna 1988) byl mexický astronom. Stal se první osobou z rozvojových zemí zvolenou do Královské astronomické společnosti.
Život
Haro se narodil v Mexico City v roce 1913, kde vyrůstal v době Mexické revoluce. Studoval filozofii na Mexické národní autonomní univerzitě (UNAM). Začal se zájímat o astronomii a díky své obětavosti a nadšení byl v roce 1943 najat jako asistent na nově založenou Observatorio Astrofísico de Tonantzintla. Za účelem doplnění astronomického vzdělání navštívil USA a mezi roky 1943 a 1944 pracoval na Harvard College Observatory.
Po svém návratu do Mexika v roce 1945 pokračoval v práci na Observatorio Astrofísico de Tonantzintla, kde byl zodpovědný za provoz nového teleskopu. Za pomoci Schmidtovy kamery začal zkoumat extrémně červené a extrémně modré hvězdy. V roce 1947 začal pracovat pro Observatorio de Tacubaya při UNAM
Guillermo Haro vykonal mnoho příspěvků k pozorovací astronomii, a to zejména na observatoři Tonantzintla se Schmidtovým teleskopem. Mezi nimi byla detekci velkého počtu planetárních mlhovin ve směru galaktického centra a objevení (nezávisle na něm učinil objev také George Herbig) nestelárních kondenzátů ve vysokohustotních oblacích v blízkosti regionů nedávné hvězdné tvorby (nyní známy jako Herbigovy–Harovy objekty). Haro a jeho spolupracovníci objevili vzplanutí hvězd v regionu mlhoviny v Orionu a později v hvězdných skupinách různých věkových kategorií. Jeho intenzivní činnost na detekci vzplanutí hvězd pokračovala až do konce jeho života.
Dalším jeho výzkumným projektem bylo vytvoření seznamu 8746 modrých hvězd ve směru severního galaktického pólu, který byl zveřejněn v roce 1961 a na němž pracoval společně s Williamem J. Luytenem. Práce byla vykonána na 48-palcovém Palomarském Schmidtově teleskopu pomocí tří-barevné obrazové techniky vyvinuté v Tonantzintle. Nejméně 50 z těchto objektů se později ukázalo být kvasary (ty v roce 1961 ještě nebyly známy). Harův seznam 44 modrých galaxií, sestavený v roce 1956 byl předstupněm k práci Benjamina Markarjana a dalších, kteří tyto galaxie hledali. Haro také objevili několik hvězd typu T Tauri, jednu supernovu, více než 10 nov, a jednu kometu.
Guillermo Haro měl velký vliv na rozvoj astronomie v Mexiku a to nejen na základě jeho vlastního astronomického výzkumu, ale také díky podpoře rozvoje nových institucí. Dalším důležitým aspektem je definování moderního astrofyzikálního výzkumu v Mexiku, kdy dal impuls pro různé počáteční linie výzkumu a stanovil obecnou vědeckou politiku. V roce 1959 byl jako první člověk z rozvojových zemí zvolen do Královské astronomické společnosti. Mezi jeho studenty patřili Silvia Torres-Peimbert a Manuel Peimbert.[1]
Rodina
V roce 1968 se Haro oženil s novinářkou a spisovatelkou Elenou Poniatowskou. Rozvedli se v roce 1981. Měli spolu tři děti: Emanuela,[2] Felipeho,[3] a Paulu. Již předtím byl jednou ženatý s Gladys Learn Rojasovou. Jeho rodiče byli Ignacio de Haro a Leonor Barrazaová.[4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guillermo Haro na anglické Wikipedii.
- ↑ BRACHER ... [ET AL.](EDITORS), Katherine. The biographical encyclopedia of astronomers. [Online-Ausg.]. vyd. New York, NY: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 0387304002. S. 472. (anglicky)
- ↑ Work of Emmanuel Haro Poniatowski. www.nanored.org.mx. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky)
- ↑ Bio of Felipe Haro Poniatowski. www.imdb.com. Dostupné online [cit. December 5, 2010]. (anglicky)
- ↑ HOCKEY, Thomas. The Biographical Encyclopedia of Astronomers. [s.l.]: Springer Publishing, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-387-31022-0. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Guillermo Haro na Wikimedia Commons - Observatoř Guillerma Hara Ve španělštině.
Média použitá na této stránce
Autor: ESO/ESA/Hubble and NASA, Licence: CC BY 3.0
Haro 11 appears to shine gently amid clouds of gas and dust, but this placid facade belies the monumental rate of star formation occurring in this “starburst” galaxy. By combining data from ESO’s Very Large Telescope and the NASA/ESA Hubble Space Telescope, astronomers have created a new image of this incredibly bright and distant galaxy. The team of astronomers from Stockholm University, Sweden, and the Geneva Observatory, Switzerland, have identified 200 separate clusters of very young, massive stars. Most of these are less than 10 million years old. Many of the clusters are so bright in infrared light that astronomers suspect that the stars are still emerging from the cloudy cocoons where they were born. The observations have led the astronomers to conclude that Haro 11 is most likely the result of a merger between a galaxy rich in stars and a younger, gas-rich galaxy. Haro 11 is found to produce stars at a frantic rate, converting about 20 solar masses of gas into stars every year. Haro galaxies, first discovered by the noted astronomer Guillermo Haro in 1956, are defined by unusually intense blue and violet light. Usually this high energy radiation comes from the presence of many newborn stars or an active galactic nucleus. Haro 11 is about 300 million light-years away and is the second closest of such starburst galaxies.