Gumová kachnička

Několik moderních gumových kachniček

Gumová kachnička (také koupací kačenka apod.) je hračka ve tvaru kachny dříve vyráběná z pryže, v dnešní době nejčastěji spíše z PVC. Koupací kachničky mají povětšinou žlutou barvu.

Nejčastěji jsou kachničky navrhovány jako hračky pro zpestření koupání. Kachnička může být různorodého tvaru, velikosti i barvy. Těší se veliké oblíbenosti, a ačkoliv se jedná především o hračku takřka přednostně určenou pro děti, zaujímají široké spektrum obdivovatelů různého věku.

Kachničky mohou být vybaveny také pískátkem, které vydává kvičící nebo pisklavý zvuk.

Historie

Skutečný původ kachniček není znám, ale historicky jsou nevyhnutelně spojeny s výskytem průmyslové výroby gumy, která se datuje do druhé poloviny 18. století. Nejdříve byly kachničky vyráběny z tvrdší gumy. Tyto žluté kachničky se staly ikonou americké popkultury a jsou často používány jako symboly spojené s koupáním, vanou, pěnou do koupele, dětmi a batolaty. Slávu přinesl koupacím kachničkám Jim Henson, když v roce 1970 nazpíval v roli Ernieho, populárního maňáska z dětského pořadu Sezamová ulice, píseň Rubber Duckie.

Popularita kachniček vzrostla opětovně v posledních letech, nyní nalezneme široký výběr různých variací koupacích kachniček, včetně „ďábelských kachen“, „mrtvých kachen“, i „kachní nevěstu a ženicha“.

V roce 2001 britský bulvární plátek The Sun uvedl článek o královně Alžbětě II., že se v její koupelně nachází kachnička, která nosí nafukovací korunu. Tato kachnička byla údajně spatřena pracovníkem, který opravoval koupelnu. Příběh vedl k výprodeji kachniček ve Spojeném království – prodej vzrostl o 80 % a to během několika málo dnů.[zdroj?]

Koupací kachničky jsou oblíbené především v zemích jako jsou Velká Británie, Kanada, Německo, Japonsko, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, USA a Holandsko.

V roce 2007 byla do Guinnessovy knihy rekordů za nejrozsáhlejší sbírku kachniček čítající 2583 jedinečných kusů zapsána Charlotte Lee ze Seattlu v USA. V roce 2010 činila její sbírka 5239 kusů.

10. ledna 1992 došlo k nehodě nákladní lodě Evergreen Ever Laurel, během které se do oceánu během bouře převrátil kontejner vezoucí gumové kachničky, želvičky a další gumové plovoucí hračky. Přibližně 29 000 gumových zvířátek následně začalo brázdit světový oceán. Od pobřeží Číny se vydaly k Aljašce, v roce 1995 zamrzly v Arktidě, kde byly po několik let. V roce 2000 v ledových krách dopluly k Islandu, kde se opětovně uvolnily a v roce 2001 se nacházely v oblasti severního Atlantiku, kde se potopil Titanik. Tato cesta kachniček pomohla vědcům (např. oceánografové ze Seattlu Curtis Ebbesmeyer a James Ingraham) pochopit podrobnější mechanismus pohybu vodních mas ve světovém oceánu.[1][2]

Odkazy

Reference

  1. KUCHAŘ, Martin. Gumové hračky, které vědcům pomohly nahlédnout do tajů pozemských oceánů. 21stoleti.cz [online]. [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. 
  2. MONITOR NG.CZ. Podmořské putování kachniček [online]. 2003-07-15 [cit. 2008-06-30]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Rubber duckies So many ducks.jpg
Autor: gaetanlee, Licence: CC BY 2.0
Rubber_duckies. ラバー・ダック。