Gundišápúr

Gundišápúr
Poloha
Souřadnice	32°18′20″ s. š., 48°30′55″ v. d.
Nadmořská výška	91 m n. m.
Stát	Írán Írán
Gundišápúr
Správa
Status	zaniklé sídlo
Vznik	271
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gundišápúr (také psáno Gundéšápúr, Gondeshapur a mnoha jinými podobnými způsoby, syrsky Béth Lapat) bylo město na území dnešního jihozápadního Íránu, za Šápúra II. hlavní město perské říše. Jeho ruiny se nacházejí v dnešní oblasti Chúzistán nedaleko řeky Karún. Bylo intelektuálním centrem sásánovské říše (224-651 n. l.) a sídlem známé Gundišápúrské akademie. Bylo rovněž sídlem metropolitní arcidiecéze církve Východu, doložené od 3. století.

Dějiny

Gundišápúr byl založen v roce 271 šáhem Šápúrem I. (241-272),^[1] který mu dal své jméno (název města persky znamená Šápúrova pevnost). Šápúr I. porazil římskou armádu císaře Valeriana. Zajati byli nejen vojáci, ale také inženýři a lékaři, kteří pak byli donuceni postavit nové město (budovy, mosty, hráze). Jak je uvedeno v Seertské kronice, první obyvatelé byli deportováni z Mezopotámie (byli to syrští křesťané). Vysoké duchovenstvo, počínaje biskupem Demetrianem, bylo vzato z Antiochie,^[2] biskupského sídla mezopotámských křesťanů.

Několik let po založení města byl v tomto regionu uvězněn a popraven manichejský prorok Mání (276). Není jisté, že zemřel v Gundišápúru, ale rozsudek smrti byl jistě vynesen v tomto městě, protože to bylo provinční sídlo královského soudu.^[3]

Šápúr II. (309-379) učinil Gundišápúr svým hlavním městem.

Ještě v 7. století město obývali převážně syrští křesťané. Sásánovská dynastie podlehla útokům muslimských vojsk v roce 638. Akademie však přežila změnu pánů a ještě po mnoho staletí působila jako islámská instituce vyššího vzdělání. Později jí konkurovala kulturní instituce založená abbásovským chalífou z Bagdádu Hárúnem al-Rašídem, významně rozšířená jeho synem al-Maʾmúnem v roce 832: slavný Bajt al-Ḥikma, „Dům moudrosti“. Tam ovšem byly metody Gundišápúru napodobovány a Dům moudrosti byl svěřen absolventům staré gundišápúrské akademie.

Význam Gundišápúru postupně upadal. Spisovatel a geograf z 10. století al-Mukaddasí, citovaný učencem Guyem Le Strangeem,^[4] již popisuje město v úpadku. Dnes z Gundišápúru zbývají pouze ruiny.

Gundišápúrská akademie

Gundišápúr byl sídlem jedné z nejznámějších nemocnic starověku a k ní náležející lékařské školy, jejíž součástí byla také knihovna. Instituci založili učenci, kteří pocházeli z Mezopotámie a Edesské školy, tedy Syřané.

Akademie zahrnovala dvě fakulty (filosofickou a lékařskou), nemocnici (považovanou za nejstarší známou univerzitní nemocnici), knihovnu a astronomickou observatoř. Učitelský sbor se dobře orientoval nejen v zoroastrovských a perských tradicích, ale vyučoval také řečtinu a indické jazyky. Podle historiků byl 6. a 7. století Íránský Cambridge nejdůležitějším lékařským centrem starověkého světa (definovaného jako území zahrnující Evropu, Středomoří a Blízký východ).^[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jundishapur na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gundišápúr na Wikimedia Commons