Gundahar
Gundahar | |
---|---|
Narození | 4. století nebo 385 |
Úmrtí | 436 nebo 437 Worms |
Příčina úmrtí | uštknutí hadem |
Bydliště | Worms |
Povolání | politik |
Choť | Brunhilda Chrothilda Gótská[1] |
Děti | Chilperich I. Burgundský Gondioch Chrothilda Burgundská[2] |
Rodiče | Gibica a Ute |
Rod | Dynastie Burgundů |
Příbuzní | Gundomar I., Giselher a Grimhilda (sourozenci) |
Funkce | burgundský král (od 411) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gundahar také Gundaharius či Gunther (4. století? - 437) byl králem Burgundů na počátku 5. století. Je prvním historicky doloženým králem Burgundů.[3][4] Není jasné, zda vládl sám či společně s bratry, ale současník Olympiodorus Thébský naznačil, že nebyl jediným vládcem.[3] Prosper z Akvitánie ho popisoval s titulem rex (král).[5] Zdroje ho zmiňují jako vládce Burgundů krátce poté, co překročili Rýn do římské Galie.
Většina Burgundů překročila Rýn v roce 406/407 spolu s mnoha dalšími germánskými kmeny. Gundahar je poprvé doložen na prohlášení Jovina císařem v provincii Germania Inferior z roku 411 a je prokázáno, že společně s Goarem, králem Alanů[3] byl zapojen do Jovinova tažení v jižní Galii. Po Jovinově porážce v roce 413 římský magister militum Constantius Gundahara a jeho lid přesídlil na levý břeh Rýna jako římské foederaty.[3] Na základě pozdějšího hrdinského eposu Píseň o Nibelunzích mnoho učenců označuje oblast přesídlení Burgundů do okolí Wormsu.[6][7]
V první polovině 5. století se Burgundi dostali pod rostoucí tlak Hunů, pravděpodobně jako reakce na Gundaharův útok na římskou provincii Belgica Prima v roce 435, která se rozkládala kolem Trevíru.[5] Burgundi byli poraženi římským vojevůdcem Flaviem Aetiem, který i přesto, že potvrdil práva Gundahara a jeho lidu na vlastní království,[5] následující rok v doprovodu hunských žoldáků království Burgundů znovu napadl a zničil. Podle Prospera z Akvitánie byl Gundahar a většina šlechty při napadení zabita.[5][4][8][9] Přeživší Burgundy Aetius přesídlil na území Savojska při horní Rhôně.
Sbírka zákonů Lex Burgundionum z konce 5. a počátku 6. století, kterou nechal sepsat burgundský král Gundobad, zmiňuje čtyři starší burgundské krále, Gibicu, Godomara, Giselhera a Gundahara. Nezmiňuje se však o rodinném vztahu mezi těmito králi.[10] Všechni zmínění králové se s mírně upravenými jmény objevují v hrdinském eposu Píseň o Nibelunzích. Gibica v eposu představuje Gundaharova otce. Gundahar v eposu vystupuje jako wormský vládce Gunther, zatímco Godomar I. a Giselher jsou popisovaní jako jeho bratři. Godomar v eposu nese jméno Gernot.[9]
Seznam burgundských králů
Seznam burgundských králů Zdroje se často rozcházejí a tak data o králích Burgundska nemusejí být přesné | |||
Sbírka zákonů Lex Burgundionum: Hlava III, De la liberté de nos esclaves, cituje jména Gundobadových předků v « královské paměti»: Gibica, Godomar I., Giselher, Gundahar | |||
Germánie - Porýní | |||
Gibica ? Historický nebo mytický předek burgundských králů | |||
Godomar I. ? | Giselher ? | Gundahar ? | |
Vládli ve stejnou dobu, nebo jeden po druhém? | |||
Království ve Wormsu ? | |||
Gundahar († asi 436/437 ?) | |||
Vládl Sapaudii, (Ženevský region) a rozšířil království do údolí Rhôny a Saôny | |||
Gondioch († asi 463-473 ?) | Chilperich I. († asi 476 ?) | ||
Chilperich I. po smrti Gondiocha vládl sám († asi 476 ?) Neměl mužské potomky | |||
Čtyři synové Gondiocha | |||
Godomar II. († datum úmrtí neznámé, ale před rokem 476. Nevládl[11]) | Chilperich II. († datum úmrtí neznámé, ale před rokem 476. Nevládl[11]) Otec Chrodechildy | Godegisel manželka Theodelinda | Gundobad manželka Carétène († 516) |
Godegisel († 500) | Gundobad († 516) | ||
Gundobad po smrti Godegisela vládl sám († 516) | |||
Gundobad († 516) | Zikmund kolem roku 494 se oženil s ostrogótskou princeznou, dcerou krále Theodoricha Velikého | ||
Zikmund († 523) | |||
Godomar III. († po roce 534) | |||
V roce 534 království Burgundů zaniklo, stalo se součástí franské říše. Území rozděleno mezi franské krále. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gunther na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c d ANTON, Hans H., Heinrich Beck, Dieter Geuenich, Heiko Steuer (eds.). Gundahar... Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. New York/Berlin: de Gruyter Dostupné online. S. 193. (německy)
- ↑ a b GRAINGER, John D. Ancient Dynasties: The Families that Ruled the Classical World, circa 1000 BC to AD 750. [s.l.]: Pen and Sword Dostupné online. ISBN 978-1-5267-4676-4. (anglicky)
- ↑ a b c d ANTON, Hans H., Heinrich Beck, Dieter Geuenich, Heiko Steuer (eds.). Gundahar... Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. New York/Berlin: de Gruyter Dostupné online. S. 194. (německy)
- ↑ ANTON, Hans H., Heinrich Beck, Dieter Geuenich, Heiko Steuer (eds.). Burgunden 4: Historisches... Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. New York/Berlin: de Gruyter Dostupné online. S. 235–247. (německy)
- ↑ WOLFRAM, Herwig. The Roman Empire and Its Germanic Peoples. [s.l.]: Univ of California Press Dostupné online. ISBN 978-0-520-24490-0. (anglicky)
- ↑ ANTON, Hans H., Heinrich Beck, Dieter Geuenich, Heiko Steuer (eds.). Burgunden 4: Historisches... Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. New York/Berlin: de Gruyter Dostupné online. S. 241. (německy)
- ↑ a b FUČÍKOVÁ, Renáta. Karel a rytíři. [s.l.]: Albatros Media Mladá Fronta s.r.o. Dostupné online. ISBN 978-80-204-4383-0.
- ↑ ANTON, Hans H.; NEDOMA, Robert, Heinrich Beck, Dieter Geuenich, Heiko Steuer (eds.). Gibichungen... Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. New York/Berlin: de Gruyter Dostupné online. S. 241. (německy)
- ↑ a b FAVROD, Justin. Les Burgondes: un royaume oublié au coeur de l'Europe. [s.l.]: Collection le savoir suisse 142 s. Dostupné online. ISBN 978-2-88074-596-7. S. 74. (francouzsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gundahar na Wikimedia Commons
- Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Gunther“, jehož autorem je J.E. Luebering.
Předchůdce: Giselher | král Burgundů 411 – 437 | Nástupce: Gondioch |
Média použitá na této stránce
engraving from Fredrik Sander's 1893 edition of the Poetic Edda.
Apparently(?) reprinted in Det korta kvädet om Sigurd i Eddan , De nordiska guda- och hjältesångerna by Erik Brate (1913).