Gunnar Björnstrand

Gunnar Björnstrand
Narození	13. listopadu 1909 Stockholm
Úmrtí	26. května 1986 (ve věku 76 let) Stockholm
Místo pohřbení	Catholic cemetery, Northern cemetery (59°21′24″ s. š., 18°1′39″ v. d.)
Povolání	herec a filmový herec
Choť	Lillie Björnstrand (1935–1986)
Děti	Gabrielle Björnstrand Veronica Björnstrand
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knut Gunnar Johanson (13. listopadu 1909 – 24. května^[1] 1986) byl švédský herec známý častou spoluprací se spisovatelem a režisérem Ingmarem Bergmanem.

Životopis

Björnstrand se narodil ve Stockholmu pod jménem Knut Gunnar Johanson jako syn herce Oscara Johansona a Elly Mauléonové. Po ukončení studia na herecké škole Královského dramatického divadla vystupoval v divadle, filmu a rádiu. Björnstrandovou první spoluprací s Ingmarem Bergmanem byla divadelní představení z roku 1941 Strašidelná sonáta Augusta Strindberga.

Po podpisu smlouvy se Svensk Filmindustri mu byly nabízeny zejména role v komediích, včetně Bergmanových Úsměvů letní noci (1955). V roce 1957 se však objevil ve dvou dramatických rolích v Bergmanových filmech, v Sedmé pečeti a Lesních jahodách. Pravidelně hrál i v dalších Bergmanových filmech až do roku 1968. Od té doby s tímto režisérem spolupracoval méně často. Ztvárnil také hlavní role ve Stockholmském městském divadle (Stockholms stadsteater) a v soukromých divadlech. V pozdějších letech se Björnstrand kvůli důsledkům cévní mozkové příhody vyhýbal dlouhodobým smlouvám a zaměřil se na divadelní a televizní práci. Jeho posledním filmem byla spolupráce na Bergmanově filmu Fanny and Alexander (1982). Vzhledem k tomu, že v té době trpěl ztrátou paměti, byla pro něj natáčení velmi náročné. Björnstrand zemřel ve Stockholmu v roce 1986.

V roce 1983 získal cenu Cenu Ingmara Bergmana na 19. ceremoniálu Guldbagge Awards. ^[2]

Björnstrand byl ženatý s herečkou a spisovatelkou Lillie Björnstrand. Měli tři dcery, Kristinu, Gabrielle a Veroniku Björnstrandovou. Veronica také působila v divadle a televizi. Björnstrand byl také politicky aktivní a účastnil se protestů proti vietnamské válce. ^[3]

• Zápas jeho života (1932)
• Torment (1944, rež.) Alf Sjöberg)
• Prší na naši lásku (1946)
• Příkazy Kristin (1946)
• Zatímco dveře byly zamčené (1946)
• Dvě ženy (1947)
• Noc je moje budoucnost (1948)
• Moje sestra a já (1950)
• Celní úředník Bom (1951)
• Tajemství žen (1952)
• Piliny a pozlátko (1953)
• Lekce v lásce (1954)
• Sny (1955)
• Úsměvy letní noci (1955)
• Sedmé nebe (1956)
• Sedmá pečeť (1957)
• Night Light (1957, režie). Lars-Eric Kjellgren)
• Lesní jahody (1957)
• Summer Place Wanted (1957)
• Kouzelník (1958)
• Slečna April (1958)
• Ďábelské oko (1960)
• Sklo temně (1961)
• Pleasure Garden (1961, režie). Alf Kjellin)
• Zimní světlo (1963)
• Milující páry (1964)
• Äktenskapsbrottaren (1964)
• Persona (1966)
• Hagbard a Signe (1967)
• Dívky (1968)
• Hanba (1968)
• Blow Hot, Blow Cold (1969)
• Obřad (1969)
• Pistole (1973)
• Tváří v tvář (1976)
• Sonáta podzimu (1978)
• Fanny a Alexander (1982)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gunnar Björnstrand na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gunnar Björnstrand na Wikimedia Commons