Gunnar Heiberg

Gunnar Heiberg
Gunnar Heiberg (1928)
Narození	18. listopadu 1857 Oslo
Úmrtí	22. února 1929 (ve věku 71 let) Oslo
Místo pohřbení	Západní hřbitov
Povolání	novinář, básník, spisovatel, dramatik a literární kritik
Národnost	norská
Témata	drama, poezie, divadelní kritika, divadelní režie a divadlo
Literární hnutí	expresionismus
Významná díla	Tante Ulrikke
Manžel(ka)	Didi Heiberg (1885–1896)
Rodiče	Edvard Omsen Heiberg
Příbuzní	Jacob Vilhelm Rode Heiberg, Inge Heiberg a Anton Heiberg (sourozenci)
Vlivy	Henrik Ibsen, Georg Brandes
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gunnar Heiberg (18. listopadu 1857, Christiania, dnes Oslo – 22. února 1929, tamtéž) byl norský dramatik a esejista, představitel expresionismu, nejvýznamnější nástupce Henrika Ibsena.

Život

Heiberg pocházel z konzervativní úřednické rodiny, od níž se odpoutal vlivem hnutí inspiorovaného Georgem Brandesem, hlavním teoretikem nástupu modernismu v severských literaturách. Vystudoval Královskou Fredrikovu univerzitu v Christianii, pracoval jako novinář v deníku Dagbladet a po raných básnických a prozaických pokusech se prosadil jako dramatik. Ve svých lyrickopsychologicky pojatých hrách zobrazoval sílu i nedosažitelnost lásky, řešil politické a umělecké otázky, problematiku mezilidských vztahů a satiricky komentoval negativní společenské jevy, především kariérismus a pokrytectví soudobé společnosti. Jeho hry však byly také vysoce provokativní a uvedení některých z nich zpùsobilo největší skandály v historii norského divadla (například násilné vypískání jeho politických her Národní rada a Chci bránit svou zemi). Kromě tvorby divadelních her se věnoval též psaní esejů, které publikoval v novinách a později i knižně.

Literární dílo

Divadelní hry

• Tante Ulrikke (1883, Teta Ulrikke), první autorova významnější hra,
• Kong Midas (1890, Král Midas), hra znamenala první velký autorův úspěch,
• Kunstnere (1893, Umělci), konverzační komedie o kariérismu umělců,
• Balkonen 1894, Balkón), hra s milostnou tematikou,
• Gerts have (1894, Gertova zahrada), milostná komedie,
• Det store lod (1895, Velká výhra), politická hra o zradě dělnického vůdce napsaná po dlouhém pobytu v Paříži a v Berlíně,
• Folkerådet (1897, Národní rada), fraška o žvanivosti politiků,
• Harald Svans mor (1899, Matka Haralda Svana), satira o prodejnosti novinářů,
• Kærlighed til Næsten (1902, Láska k bližnímu),
• Kjærlighedens tragédie (1904, Tragédie lásky),
• Jeg vil værge mid land (1912, Chci bránit svou zemi), politická hra, vzniklá z hlubokého pocitu zklamání z událostí roku 1905, kdy vzniklo samostatné Norsko, ale jako monarchie.
• Paradesengen (1913, Slavností lože), společenská satira,
• I frihetens bur (1929, V kleci svobody), hra napsaná roku 1910 a uvedená až po smrti autora.

Eseje

• Pariserbreve (1900, Dopisy z Paříže),
• Set og hørt (1917, Vidět a slyšet),
• Ibsen og Bjørnson paa Scenen (1918, Ibsen a Bjørnson na scéně),
• Franske Visitter (1919, Francouzské návštěvy),
• Norsk Teater (1920, Norské divadlo).

Filmové adaptace

• Tante Ulrikke (1979), norský televizní film, režie Tore Breda Thoresen^[1]

V češtině

Žádné Heibergovy hry česky knižně nevyšly. Roku 1921 byla ve Stavovském divadle hrána jeho hra Tragédie lásky (překlad Antonín Bernášek, scéna Josef Čapek, režie Jiří Steimar).^[2] V knihovně Divadelního ústavu jsou uloženy rukopisy dvou překladů Heibergovy hry Balkón, jeden je od Viktora Šumana a druhý od Jiřího Ščerbinského.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gunnar Heiberg na Wikimedia Commons
• (anglicky) Gunnar Heiberg v encyklopedii Britannica
• (norsky) Gunnar Heiberg ve Store norske leksikon