Gustav Brosch

Gustav Matouš Brosch
Gustav Matouš Brosch
Gustav Matouš Brosch
Narození22. září 1844
Chomutov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. srpna 1924 (ve věku 79 let)
Štýrský Hradec
RakouskoRakousko Rakousko
Povolánínámořní důstojník
OceněníŘád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Matouš Brosch (22. září 1844, Chomutov[1] – 18. srpna 1924, Štýrský Hradec) byl rakouský důstojník a polárník. Zúčastnil se expedice, která objevila souostroví Země Františka Josefa.

Život

Narodil se v Chomutově v národnostně smíšeném manželství (jeho otec byl Čech), ale rodiče mu pravděpodobně brzy zemřeli, protože byl vychováván u svého příbuzného městského mlynáře Krische a později ve vojenských výchovných ústavech. Byl přijat do kadetního ústavu v Krakově a na námořní akademii. V roce 1859 nastoupil službu ve válečném námořnictvu a o dva roky později získal hodnost kadeta. Vyznamenal se při hašení lodního požáru v bitvě u Visu roku 1866 a ve stejném roce byl povýšen na praporčíka řadové lodi. Sloužil na různých lodích v Jaderském a Severním moři a také na Dunaji, kde spolupracoval na odborné práci o řece a jejích přítocích. V roce 1871 byl povýšen na poručíka řadové lodi 2. třídy. V letech 1872–1874 se jako důstojník lodi Admiral Tegetthoff zúčastnil rakousko-uherské severopolární expedice.[2] Během pobytu u Wilczekova ostrova pracoval s Carlem Weyprechtem na magnetických měřeních a zúčastnil se části třetí saňové výpravy, při které si poranil nohu.

Po návratu byl povýšen na poručíka 1. třídy a po zpracování vědeckých výsledků z expedice získal rytířský titul. Poté působil jako dělostřelecký důstojník a postupně získal hodnosti korvetního kapitána, fregatního kapitána, kapitána řadové lodi a v roce 1899 byl jmenován kontradmirálem. Do výslužby odešel v roce 1904 s propůjčenou hodností viceadmirála.[2]

V Chomutově měl několik přednášek o významu a výsledcích expedice. Jeho dílo vyšlo pod názvem Die österreichisch-ungarische Polar-expedition unter Weyprecht und Payer. Za zásluhy při výpravě obdržel Řád železné koruny 3. třídy a řadu dalších vyznamenání a byl čestným členem Geografické společnosti ve Vídni.[2]

V roce 1875 se oženil s Marií Bittersmannovou z Chomutova a měli spolu dvě dcery, ale mladší z nich zemřela v raném věku. Zemřel v roce 1924 ve Štýrském Hradci.[2] Je po něm pojmenován Brožův ostrov nedaleko severního pobřeží většího Greelyho ostrova. On sám pojmenoval jeden z mysů v Zemi Františka Josefa jako Chomutovský mys (Cap Comotovia).[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Chomutov
  2. ↑ a b c d PAYER, Julius. V ledovém zajetí. Příprava vydání Jaroslav Hošek. Praha: Orbis, 1969. 292 s. Kapitola Gustav Matouš Brosch, s. 274–280. 
  3. ↑ KTODA, Jaroslav. 725 dní v zajetí ledovců Arktidy. Památky, příroda, život. 1974, roč. 5., čís. 1–2, s. 17–19. 

Externí odkazy

  • Země Františka Josefa. Část VI. [online]. empepa.net, 2011-04-17 [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Gustav Brosch.jpg
Gustav Brosch