Gustav Hilmar

Gustav Hilmar
Gustav Hilmar (před rokem 1930)
Gustav Hilmar (před rokem 1930)
Rodné jménoGustav Černý
Narození30. ledna 1891
Podlázky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. března 1967 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Hilmar, vlastním jménem Gustav Černý (30. ledna 1891 Podlázky[1]19. března 1967 v Praze) byl český herec, malíř a sochař, bratr malíře Bedřicha Černého.

Hrob na Vinohradském hřbitově v Praze

Život

Po absolutoriu herecké školy Karla Želenského[2] v roce 1911 působil nejprve čtyři roky v Plzni (19121915). Poté se pět let léčil, neboť onemocněl tuberkulózou. Po první světové válce a vzniku Československa přijal angažmá v Brně (19201922) a v Ostravě (1922–1926),[3] od roku 1926[4] prakticky natrvalo zakotvil v pražském Vinohradském divadle. Od roku 1950 v důsledku tehdejších komunisty řízených reorganizací českého divadelnictví přešel do Městských divadel pražských, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1959.[5]

Jednalo se o velmi vytěžovaného českého filmového herce, který si zahrál přibližně v 70 českých filmech, byl i známým hercem rozhlasovým. Kromě herectví se také aktivně věnoval sochařství a malířství.

Divadelní role, výběr

1955 Julius Zeyer: Stará historie, Pandolfo, Divadlo komedie, režie Karel Svoboda

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Český film : herci a herečky I, s. 389.
  3. Český biografický slovník XX. století I, s. 458.
  4. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3.
  5. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8.

Literatura

  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 24, 90
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 180
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 143, 180, 217, 224, foto 359, 475, 589, 614
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 73
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 168, 349, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 76, 113, 262, 338.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 389–390.
  • Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 19071937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 74
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 132, 163, 190, 240, 241, 244–5, 248–9, 251–3, 255–6, 259, 285–6
  • Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 18, ISBN 80-86182-51-7
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl II, 1884–1989 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1989. 784 s. S. 2–6.
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 31, 47, 50, 67, 83, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 44, 179
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 458. 
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 88, 95, 172, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 130, ISBN 80-85837-35-8
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 133, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 8, 11, 34, 39, 47, 86, 110, 191, ISBN 80-7243-121-8
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 227, 238, 257, 264, 287, 298–9, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Gustav Hilmar.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Gustav Hilmar, herec - náhrobní deska na Vinohradském hřbitově v Praze
Gustav Hilmar 1930.jpg
Gustav Hilmar, český herec