Gustav Hodek

Gustav Hodek
Gustav Hodek z Želevic (cca 1899)
Narození	12. dubna 1832 Jihlava Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. dubna 1917 (ve věku 85 let) Pětipsy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Pražská polytechnika
Povolání	chemik a podnikatel
Choť	Josefína Hodková (roz. Wolfová)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Hodek z Želevic (německy von Zielewitz, 12. dubna 1832 Jihlava^[1] – 20. dubna 1917 Pětipsy^[2]) byl český chemik, cukrovarník, velkostatkář a podnikatel, a byl průkopníkem oboru cukrovarnictví v zemích Koruny české. Byl zakladatelem a vlastníkem cukrovaru v Pětipsech nedaleko Kadaně, který patřil k jedněm z nejmodernějších v celé Rakousko-Uherské monarchii.

Život

Mládí a studium

Narodil se v Jihlavě, jeho otcem byl hospodářský správce zdejšího kláštera. Roku 1836 se rodina přestěhovala do Pátku a v roce 1846 Gustav začal navštěvovat střední školu na Malé Straně.^[3] Jakožto student vyšší reálky se jako šestnáctiletý účastnil Pražské červnové revoluce roku 1848. Na přímluvu ředitele zbraslavského cukrovaru Františka Wintera se zaměřil na studium hospodářské výroby a chemie.^[zdroj?!] Od roku 1851 studoval pražskou německou polytechniku, jejíž čtyřletý studijní program dokončil během tří let.^[4] Navštěvoval přednášky chemika Karla Ballinga.^[zdroj?!] Dne 11. září 1961 se v kostele Panny Marie Sněžné oženil se s Josefínou, rozenou Wolfovou, se kterou založili rodinu.^[5][6]

Praxe

Roku 1853 nastoupil jako chemik na praxi v cukrovaru v Postoloprtech, kde setrval jeden rok. Poté přestoupil do cukrovaru na Zbraslavi, pak přijal místo v cukrovaru v Židlochovicích. Ještě téhož roku se stal ředitelem cukrovaru v Dolních Beřkovicích u Mělníka vlastněného Josefem Lobkovicem a Františkem Horským.^[4] Byly zde instalovány centrifugy pro jímání šťáv při zpracování cukrové řepy, což zajišťovalo závodu mimořádnou efektivitu, takže se stal po jistou dobu nejvýkonnějším cukrovarem v celé Rakouské monarchii. V rámci spolupráce s plzeňským průmyslníkem Hugo Jelínkem a Bedřichem Freyem mladším instaloval již roku 1864 mechanismus pro tzv. Frey-Jelínkovu saturaci, která napomohla kvalitnější a rychlejší výrobě řepného cukru, pouhý rok po představení technologie.

Samostatné podnikání

Hodek roku 1866 místo ředitelé beřkovického cukrovaru opustil a rozhodl se podnikat samostatně. Podnikání mu umožnilo našetřených dvacet tisíc zlatých a půjčka dalších 110 000 zlatých. Jeho tichou společnicí byla podle smlouvy na dvacet let Marie Sidonie z Lobkovic.^[7] Téhož roku si pronajal pozemky v obci Pětipsy mezi Kadaní a Žatcem v severních Čechách od šlechtického rodu Thun-Salmů a začal zde hospodařit. Nechal ve vsi postavit cukrovar,^[8] ve kterém byla roku 1868 poprvé zavedena technologie účinného lapače šťáv v odparkách.^[9] V cukrovaru se zpracovávala cukrová řepa, která se pěstovala v okolí Vintířova, Polák a Ahníkova. Hodkova rodina pak žila na zdejším, rovněž pronajatém, pětipeském zámku.

V oboru se řadil mezi prvotřídní odborníky a svůj cukrovar neustále modernizoval a zdokonaloval. Roku 1876 byl zakládajícím členem Spolku pro průmysl cukrovarnický v Čechách, kterému pak více než třicet let předsedal.^{[nenalezeno v uvedeném zdroji][10]} V roce 1891 se podílel na přípravě cukrovarnické expozice Jubilejní zemské výstavy v Praze, konané na Výstavišti Praha. Dlouhodobě se identifikoval s českou národní myšlenkou. Rovněž byl koncesionářem soukromé železniční společnosti Kadaňské místní dráhy budující dráhu z Radonic do Doupova.

Za jeho zásluhy v podnikání a chemicko-technologickém vývoji byl Gustavu Hodkovi udělen císařem Františkem Josefem I. šlechtický titul rytíř s přídomkem z Želevic. Gustav o povýšení žádal opakovaně a uspěl až 20. dubna 1897. Genealog Jan Vašák, jemuž Hodek zaplatil za zpracování rodokmenu, který by jej spojoval s ve středověku vymizelou rodinou Hodků z Želevic, se dopustil podvodu. Při soudním řízení bylo doloženo sedm falz týkajících se Gustava Hodka, a ten byl proto 19. dubna 1905 šlechtického titulu zbaven.^[11]

Úmrtí

Gustav Hodek zemřel na zámku v Pětipsech 20. dubna 1917 ve věku 85 let. Roku 1926 Gustavův syn Zdeněk Hodek zámek i s dvorem od Thunů odkoupil. Založené podniky pokračovaly pod vedením Hodkových v činnosti až do převzetí moci ve státě komunistickou stranou v Československu v únoru 1948, kdy byly podniky a rodinný majetek znárodněny. Pětipeský zámek pak po letech chybějící údržby zchátral.

Odkazy

Reference

Literatura

• VOLF, Vladimír. Gustav Hodek, český podnikatel 2. pol. 19. století. Památky, příroda, život. 2003, roč. 35, čís. 4, s. 5–16. ISSN 0231-5076. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Hodek na Wikimedia Commons
• DIVIŠ, Jan Vincenc. Příspěvky k dějinám průmyslu cukrovarnického v Čechách. Období druhé 1830-1860. Kolín: Komitét pro uspořádání kolektivní výstavy cukrovarnické, 1891. 140 s. Dostupné online. S. 120. 
• Historický vývoj zámku Pětipsy [online]. Občanské sdružení pro rekonstrukci a revitalizaci areálu zámku Pětipsy [cit. 2021-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-26.