Gustav Jáchym z Lambergu
Gustav Jáchym z Lambergu | |
---|---|
Rodový erb knížat z Lambergu | |
6. kníže z Lambergu, nejvyšší dědičný zemský komoří a nejvyšší dědičný zemský lovčí Horních Rakous, nejvyšší štolba v Kraňsku a Vindické marce a dědičný stolník Salcburského vévodství | |
Ve funkci: 11. května 1831 – 3. února 1862 | |
Předchůdce | Karel Evžen z Lambergu |
Nástupce | Karel Václav z Lambergu |
Dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 18. dubna 1861[1] – 3. února 1862 (nesložil slib) | |
Panovník | František Josef I. |
Narození | 21. prosince 1812 Salcburk Rakouské císařství |
Úmrtí | 3. února 1862 (ve věku 49 let) Vídeň Rakouské císařství |
Místo pohřbení | kaple svatého Erazima |
Titul | kníže |
Choť | (1855) Kateřina Hrádková (1824–1889) |
Rodiče | Karel Evžen z Lambergu (1764–1831) Bedřiška Žofie z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (1776–1831) |
Profese | velkostatkář a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav Jáchym z Lambergu-Kunštátu (německy Gustav Joachim von Lamberg-Kunstadt; 21. prosince 1812 Salcburk – 3. února 1862 Vídeň[1] nebo Mnichov[2]) byl česko-rakouský šlechtic, od roku 1834 šestý a poslední říšský kníže z Lambergu. Působil ve státních službách jako vrchní komorník, zemský lovčí v Horních Rakousích a nejvyšší štolba v Kraňsku a Vindické marce. Byl čestným rytířem Maltézského řádu a dědičným členem panské sněmovny.
Život
Gustav Jáchym Emanuel Karel Bedřich Josef Jan Nepomuk Vincenc Fererius Arnošt, říšský kníže z Lambergu-Kunštátu, svobodný pán z Orteneggu a Stockernu na Ottensteinu a Amerangu se narodil jako nejstarší syn knížete Karla Evžena z Lambergu (1764–1831) a jeho manželky Frideriky, rozené z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (1776–1831).
Gustav Jáchym byl v srpnu 1832 zapleten do bádenského pokusu o atentát na korunního prince Ferdinanda I. Za to byl souzen k zákazu uzavřít manželství a nesměl užívat rodové jméno.
V roce 1834 převzal po svém otci rodový majetek.
27. května 1847 měl Gustav Jáchym dlouhý projev na českém stavovském sněmu v němž vyzval k omezení byrokracie v Čechách snížením počtu a platů úředníků, zjednodušení soudních řízení a administrativy atd.[3]
Manželství a potomstvo
V roce 1840 na dožínkách na panství Žichovice se Gustav Jáchym seznámil s o dvanáct let mladší dívkou Kateřinou Hrádkovou, dcerou čejkovského šafáře Václava Hrádka. Zamiloval se do ní, ale přesto, že se s ní nesměl oženit, měl s ní několik dětí. Nakonec jej v roce 1854 císař František Josef I. omilostnil a Gustav Jáchym z Lambergu se 6. ledna 1855 ve Strašíně oženil s matkou svých osmi dětí, na niž ještě předtím bez vědomí rodiny přepsal své panství Lechnerdorf.
Kvůli tomuto nerovnorodému sňatku se ovšem rozhořel spor s jeho příbuznými o právo na knížecí titul a s ním spojeného majetku. Janem Filipem z Lambergu zřízený fideikomis Steyer a Žichovice upravoval výhradní převod na nejstaršího manželského syna odpovídající jeho stavu a z dědictví vylučovala nemanželské děti. Jeho děti tak byly kvůli nemanželskému původu vyloučeny z dědictví majetku a knížecího titulu a jeho jediný legitimní syn Josef Bedřich Emil z Lambergu byl v roce 1878 vyloučen z dědictví. To nakonec získal hrabě Rudolf z Lambergu z uherské větve rodu.
Gustav Jáchym z Lambergu zemřel dne 3. února 1862 v Mnichově. Místo posledního odpočinku našel v rodinné hrobce Lambergů v kapli sv. Erasma v Nezamyslicích. Vdova Kateřina z se s dětmi přestěhovala na zámek Lebenberg u Kitzbühelu. Po smrti byla ona i většina jeho dětí pohřbena po boku Gustava Jáchyma.
Rodina
Gustav Jáchym z Lambergu se oženil 6. ledna 1855 ve Strašíně s Kateřinou Hrádkovou (8. prosinec 1824 – 10. prosince 1889 Kitzbühel). Měli tyto děti:
- 1. Gustav Vilém Arnošt (1841–1886)
- 2. Bedřich Karel Emil (1843–1883)
- 3. Karel Václav Emil (1845–1906), titul kníže z Lambergu mu byl odebrán v roce 1887
- 4. Emílie Františka Frederika (1846–1862)
- 5. Hubert Antonín Emil (1848 – po 1886)
- 6. Marie Frederika Emílie (1849–1849)
- 7. Eduard Gustav Emil (1850–1899) ⚭ 20. září 1883 Marie Anna Eleonora z Tolnau (1855–1914)
- 8. Hugo Antonín Emil (1853–1913) ⚭ 30. října 1883 Giuletta Brunettiová (1857–1941), byl otcem Pauly z Lambergu
- 9. Robert Gustav (1854–1855)
- 10. Josef Bedřich Emil (1856–1904) ⚭ 12. července 1880 Anna von Werndl (1861–1943), jediný legitimní syn
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav Joachim von Lamberg na německé Wikipedii.
- ↑ a b Lamberg, Gustav Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lambergů 7 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Gustav Joachim zu Lamberg: Neslušné návrhy
- Rodokmen na genealogy.euweb.cz
- Informace o osobě na zihobce.eu Archivováno 23. 8. 2018 na Wayback Machine.
- Der schlechte Ruf des Fürsten Lamberg. Artikel über Fehldarstellungen der Lebensgeschichte
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Wappen der Fürsten von Lamberg (seit 1707)