Gustav Jungbauer

Gustav Jungbauer
Narození17. července 1886
Horní Planá
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. října 1942 (ve věku 56 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníHorní Planá
Povoláníetnolog, vysokoškolský učitel, etnograf, učitel a spisovatel
Alma materFilozofická fakulta Německé univerzity v Praze
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Německé univerzity v Praze
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gustav Jungbauer (17. července 1886, Horní Planá[1] – 23. října 1942, Praha[2]) byl sudetoněmecký etnograf, profesor na Univerzitě Karlově v Praze a spoluzakladatel Šumavského muzea v Horní Plané.

Životopis

Jungbauer se narodil ve vorderhammerském mlýně u Horní Plané,[3] navštěvoval gymnázium v Českém Krumlově, kde byl žákem Josefa Johanna Ammana, šumavského vlastivědného pracovníka. Poté studoval[4] germanistiku na Filozofické fakultě Německé univerzity v Praze u Augusta Sauera a Adolfa Hauffena. Studium ukončil doktorátem. Mezi léty 1910–1914 vyučoval na vyšší státní živnostenské škole v Liberci.

Během první světové války bojoval v rakousko-uherské armádě u 91. pěší pluku. V roce 1915 padl do ruského zajetí. Podařilo se mu utéct ze zajateckého tábora v Taškentu v Uzbekistánu a převážně pěšky přes Turecko a Balkán se dostal do Záhřebu a odtud se vráti zpátky do Čech.[5] Do Ruska se vrátil v letech 1919–1921, kdy se jako zástupce Československého červeného kříže pokoušel o navrácení válečných zajatců.[3][5]

V roce 1923 nastoupil jako soukromý docent na (německou) Univerzitu Karlovu, kde se stal nástupcem Adolfa Hauffena a pokračoval v sepisování Bibliografie německého národopisu v Čechách. V roce 1933 byl jmenován mimořádným a v roce 1937 řádným profesorem. Byl členem mnoha národopisných společností a spolků.[5]

V Horní Plané spoluzaložil v roce 1923 Šumavské muzeum, které bylo vybudováno z darů a pozlstalostí. Mezi léty 1928–1938 byl vydavatelem Sudetendeutsche Zeitschrift für Volkskunde a šéfredaktorem Beiträge zur Sudetendeutschen Volkskunde.

Na hřbitově v Horní Plané jej připomíná pamětní deska.[3]

Dílo (výběr)

  • Böhmerwald-Märchen. Passau: M. Waldbauer, 1923. 85 stran. Böhmerwaeldler Volksbücher; Heft 4.
  • Böhmerwald-Sagen. Jena: Eugen Diederichs, 1924. 272 s. Deutscher Sagenschatz.
  • Deutsche und Kirgische Hochzeitsbräuche. Berlin: Walter de Gruyter und co., 1934. strany 76-82.
  • Deutsche Sagen aus der Čechoslovakischen Republik. Prag: Staatliche Verlagsanstalt, 1934 - 1935. 2 sv.
  • Aus der Kinderzeit: Deutsche Märchen. Karlsbad: Adam Kraft, 1936. 124 s., obr. Sudetendeutsche Bücherei, Volkskundliche Reihe; Nr. 2.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Horní Planá
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z17, s. 221
  3. ↑ a b c MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matriky Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze – Jungbauer Gustav, 17. 7. 1886, Oberplan
  5. ↑ a b c CIGLBAUER, Jan. Jednadevadesátníci : skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-7415-180-4, ISBN 80-7415-180-8. OCLC 1098031230 S. 451. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Gustav Jungbauer, podpis.jpg
Gustav Jungbauer, podpis