Gustav Kopal
| Gustav Kopal | |
|---|---|
.jpg) (c) Bundesarchiv, Bild 183-B0712-0011-004 / CC-BY-SA 3.0 Gustav Kopal v roce 1963 jako svědek v procesu s Hansem Globkem | |
| Základní informace | |
| Narození | 16. dubna 1913 Jenišovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. března 1968 (ve věku 54 let) Praha  Československo |
| Vojenské informace | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustav Kopal (16. dubna 1913[1][2] nebo 18. dubna 1920? Jenišovice[3] – 14. března 1968 Praha) byl československý válečný letec. Po skončení války byl perzekvován komunistickým režimem.
Život
Gustav Kopal se narodil 16. dubna 1913 v Jenišovicích čp. 59 (statek Červený dvůr). Někdy se uvádí jako datum narození i 18. duben 1920[3] tamtéž. Před druhou světovou válkou byl zaměstnán jako mechanik. Po vypuknutí války odešel do Francie, kde se zapojil do odboje jako letec. Sloužil u francouzské jednotky Bataillon de l’Air 122. Po porážce Francie Německem odešel do Velké Británie.
Ve Velké Británii se v hodnosti seržanta přidal k 311. československé bombardovací peruti u RAF. Na letadle sloužil jako přední střelec (F/AG). Dne 6. února 1941 při náletu na přístav Boulogne s Wellingtonem Mk.Ic L7842, KX-T došlo letadlu cestou zpět na základnu po ztrátě orientace palivo. Posádka proto musela přistát na malém polním letišti u města Flers v okupované Francii. Kopal i zbytek posádky se tak dostali do německého zajetí. Prošel několika zajateckými tábory, odkud se pokusil několikrát utéct.
Po válce zůstal Kopal u československé armády. Po komunistickém puči se stal jako britský letec nepohodlný a v roce 1949 ho z armády propustili. Následovalo šikanování za strany komunistického režimu. Dostával například jen podřadné práce.
V 60. letech byl částečně rehabilitován. V roce 1963 společně s dalšími letci Vilémem Bufkou a Aloisem Šiškou svědčil v NDR v procesu s Hansem Globkem.[4]
Zemřel v roce 1968 v Praze, pohřbený je v Přepeřích.
Vyznamenání
Československý válečný kříž 1939
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá medaile za zásluhy, I. stupeň
Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítky F a VB
Odkazy
Reference
- ↑ Letecká karta Gustava Kopala [online]. VUA Praha [cit. 2022-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Záznam vojáka Gustava Kopala [online]. VUA Praha [cit. 2022-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b Kopal Gustav [online]. Klub vojenské historie 276th Sqdn.. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ VÁCLAVÍK, Ota. Co zrcadlí proces s Globkem. Rudé právo. 14. července 1963, roč. 43, čís. 192, s. 5. Dostupné online [cit. 2022-08-20].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Kopal na Wikimedia Commons - Klub vojenské historie 276th Sqdn.
- Air Aces
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Stužka: Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem – Československo.
Stužka: Československá vojenská medaile "Za zásluhy" prvního stupně.
(c) Bundesarchiv, Bild 183-B0712-0011-004 / CC-BY-SA 3.0
_BAR.svg)
Autor: Mboro, Licence: CC0
Stužka: Československá vojenská pamětní medaile se štítky: "F" a "VB" (Francie a Velká Británie).