Gustav Kratzmann

Gustav Kratzmann
Narození	13. února 1812 Chrastava Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	28. června 1902 (ve věku 64 let) Teplice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Akademie výtvarných umění Praha
Povolání	malíř, restaurátor, kreslíř inspektor a ředitel obrazárny
Manžel(ka)	Karolína Kunzová
Příbuzní	Eduard Kratzmann, malíř (syn) Ernst Kratzmann, spisovatel (vnuk)
Hnutí	romantismus, akademismus
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Gustav Kratzmann, křtěný Gustav Filip, celým jménem Gustav Karel Filip Kratzmann (13. února 1812 Chrastava^[1] – 28. června 1902 Teplice^[2]) byl český akademický malíř, grafik a restaurátor klasicistního školení a romantického zaměření, který maloval portréty, náboženské a historické obrazy. Působil rovněž jako inspektor tří obrazáren v Praze, ve Vídni a v Pešti, v nichž obrazy také restauroval.

Narodil se v dobře situované měšťanské rodině Antona Kratzmanna (1785-1865) a jeho manželky Magdalény rodem Klösel.^[1] Rodina brzy ze severních Čech přesídlila do Prahy; oba Gustavovi bratři se stali lékaři.^[3] Gustav vystudoval figurální malbu a kresbu na Pražské akademii u prof. Josefa Berglera. V roce 1832 poprvé vystavoval své tři kresby na výstavě, pořádané Aloisem Klarem ve Steinitzově domě v Praze na Kampě.^[4] Ve studiu pokračoval na Akademii v Drážďanech a od 13. ledna 1836 byl na studijním pobytu na Akademii v Mnichově.

Na podzim roku 1836 se usadil v Praze. Od roku 1838 podnikal studijní cesty do Itálie a do Německa. Jako malíř v Praze vystavoval poprvé roku 1840 na výstavě Společnosti vlasteneckých přátel umění, a představil se hned sedmi olejomalbami: oltářními obrazy Svatá rodina, Madona a Klanění Tří králů, a čtyřmi portréty. Podle vysokých prodejních ceny (vesměs po 200 zlatých) byl již Kratzmann úspěšným mistrem. Přesto jeho díla měla kolísající úroveň.^[5] Potřetí se představil roku 1844 na podzimní výstavě v Obrazárně Společnosti vlasteneckých přázel umění obrazem "Obětování v chrámě" . Dále posílal své obrazy pravidelně na výstavy do Drážďan, Vídně, Mnichova i Paříže. V letech 1846-1848 se vyučil restaurování obrazů u Andrease Eignera.^[6] V roce 1852 jmenovala Společnost vlasteneckých přátel umění Kratzmanna v Praze inspektorem své obrazárny.

V roce 1858 Kratzmann přesídlil do Vídně, kde jej kníže Esterházy jmenoval správcem své galerie, o čtyři roky později jejím ředitelem. V roce 1865 Kratzmann převzal vedení Státní galerie v Pešti. V roce 1880 se vrátil do Čech a jako penzista dožil v lázeňském městě Teplicích.^[2]

Kratzmann bydlel od studií v Praze. Roku 1838 se oženil s Karolínou Kunzovou (̈* 1816) ze Lvova, dcerou nakladatele Carla Friedricha Kunze, činného v Bamberku. Žili v Praze až do roku 1856. Měli čtyři děti: nejstarší byl syn Gustav (1839), později poručík rakouské armády, dcera Berta (1841), syn Emil (1843), nejmladší Eduard (1847) vystudoval malířství a pracoval ve Vídni^[3], začínal v Praze jako malíř skla. Vnuk Ernst Kratzmann se stal spisovatelem.

Klasicistní školení a romantické zaměření uplatnil v malbě obrazů náboženských, historických a žánrových. Jeho portréty jsou více realistické. Restauroval obrazy v galeriích, v nichž byl inspektorem. Věnoval se také litografii.

• Portréty: Císař František I: (Arcibiskupský palác v Praze); Korunní princ Rudolf Habsburský; Sochař Josef Max; Sběratel umění Josef Hoser (Národní muzeum v Praze), snoubenka Karolína se sestrou Cecílií a matkou Sofií, Tchán Friedrich Kunz a tchyně Sofie; Přátelé E.T.A. Hoffmann, Friedrich Kunz a Christian Pfeuffer, Muž s otevřenou knihou^[7]
• Oltářní obrazy: Svatá rodina; Tři králové (1835)^[8];
• Obětování v chrámě (1844), Sv. Anna; Trůnící Panna Maria s Ježíškem; Kristus a žena ze Samaří; Nechte maličkých přijíti ke mně (Kristus s dětmi),
• Sv. Ludmila (1856); oltářní obraz pro farní kostel v Netolicích: barevností i kompozicí vynikající olejomalba, odlišuje se od převážně schematických nazarénských kompozicím z předchozích let.
• Historické scény: Audience u krále Ludvíka XIV.^[9]
• Žánry: Loučení sokolníka (nebo Návrat sokolníka?), olejomalba na dřevěné desce ^[10]; Strach dítěte z králíka ^[11]
• Zátiší: Lovecké zátiší s holuby a zeleninou^[12]
• Veduty Mariánských Lázní a ilustrace publikací o Mariánských Lázních s texty malířova syna MUDr. Emila Kratzmanna^[13]

• 
  Loučení sokolníka
• 
  Josef Karl Hoser, kamenorytina (1884)

• Roman Musil, Aleš Filip (editoři): Neklidem k Bohu, Náboženské výtvarné umění v Čechách a na Moravě v letech 1870-1914. Muzeum umění Olomouc 2006, ISBN 80-85227-82-7
• Poklady Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, katalog výstavy. Litoměřice 2009
• Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Kratzmann na Wikimedia Commons
• Gustav Kratzmann v informačním systému abART
• Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich, svazek 13, 1865, s. 145-146 dostupné online