Gustav Macoun

Gustav Macoun
ak. mal. Gustav Macoun v atelieru
Narození	18. prosince 1889 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. října 1934 (ve věku 44 let) Praha Československo Československo
Příčina úmrtí	zápal plic
Povolání	malíř
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Macoun, křtění Augustin Alois (18. prosince 1889^[1] Praha^[2] – 7. října 1934 Praha^[3]) byl český malíř-krajinář a fotbalista Slávie Praha před I. světovou válkou.

Život

Narodil se v Praze v chudé rodině ševce Augustina Macouna. Od dětství se u něho projevovalo nadání k malování a po absolvování základního vzdělání se krátce školil u malíře Václava Jansy. Na jeho doporučení navštěvoval v roce 1907 kurz malby u Aloise Kalvody a v letech 1908–1909 ateliér Antonína Slavíčka. Tam v něm uzrálo rozhodnutí být malířem a v letech 1909–1913 absolvoval řádné studium na pražské malířské akademii u prof. Vlaha Bukovace.

Většinu svého života bydlel v Praze na Vinohradech, byl ženatý s manželkou Jiřinou (baletní umělkyně). V Kameničkách zřejmě prvně maloval v období 1914–1915. V letech 1925–1932 pravidelně pobýval ve starém Lopunově mlýně na Vysočině. Na sklonku svého života strávil dva roky ve Svobodných Hamrech, kde vlastnil v letech 1932–1934 roubenou chalupu.^[4] Poblíž se nyní nachází pomník s pamětní deskou^[5], připomínající jeho pobyt a tvorbu.

Malíř zemřel roku 1934 ve Všeobecné nemocnici v Praze na zápal plic.^[6]

Dílo

Malířovým hlavním působištěm, kde čerpal témata pro svá díla, byl Český ráj, Šumava, Kameničky a Českomoravská vrchovina. Byl malířem-krajinářem, impresionistou a oddaným následovníkem Antonína Slavíčka. V jeho tvorbě lze vysledovat i vlivy Aloise Kalvody, Josefa Ullmanna a Františka Kavána. Ve svých vrcholných dílech, například Pohřeb v zimě (kolem 1918), Předjaří na vysočině (1920), Po bouři (1922), Chaloupky na Vysočině (1923), dokázal přenést spontánní atmosféru plenérových malířských záznamů na plátna velkých formátů, přičemž jeho výtvarně nadsazená barevná skladba v bouřkových mračnech v kombinaci se stromovým a blátivou půdou představuje mistrovské vyjádření české krajiny a její nálady. V řadě variant a rovněž ve velkých formátech ztvárnil pohedy na zříceninu hradu Trosky v působivém modravém oparu, a to zejména v zimním a podzimním období.

Od raného mládí maloval převážně v menších formátech svá oblíbená zákoutí Prahy, zejména pak Karlov, Uhelný trh, Linhartský plácek, Kampu a pohledy přes malostranské střechy na Pražský hrad nebo Petřínskou rozhlednu. Ve své tvorbě převyšoval běžné epigony A. Slavíčka a dalších mařákovců, a to především citem pro barevnou skladbu české krajiny a zaujatým temperamentním přednesem.

Některá pozdější díla však tyto vlastnosti ztrácí a jsou méně kvalitními replikami jeho předchozí tvorby. V souvislosti s výstavou v Rudolfinu se kriticky o tvorbě Gustava Macouna vyjadřuje v Národních listech Josef Čapek (14. 12. 1919), který v jeho tvorbě zaznamenává "velmi málo osobních znaků". Příznivou kritiku neměla ani pozdější výstava v Rubešově galerii, kdy Josef R. Marek (Venkov, 23. 4. 1922) píše: "V jeho plátnech, vždy široce vržených, je cosi chvatného, nedomyšleného, neklidného až rozháraného, jako by se malíř bál, že dojem, jenž se mu náhle rozevřel před očima, se mu rozplyne."

Gustav Macoun se pozitivní odezvy u kritiky dočká až v období II. světové války. František Kovárna (Venkov, 10. 10. 1944) k příležitosti deseti let od úmrtí autora oceňuje dramatičnost jeho krajin a v pozitivním slova smyslu jej považuje za "následovníka Antonína Slavíčka".

Výstavy (autorské)

• 1919 – Výstava krajin Gustava Macouna, Krasoumná jednota, Dům umělců, Rudolfinum
• 1922 – Gustav Macoun, Rubešova galerie, Praha
• 1926 – Gustav Macoun – krajiny ze Šumavy, Topičův salon, Praha
• 1930 – Gustav Macoun, Polička (větší počet obrazů)
• 1933 – Hradec Králové, v budově ředitelství státních drah (soubor 32 děl)
• 1935 – Posmrtná výstava, Bečkova galerie, Praha (32 obrazů)
• 2009 – Gustav Macoun, Městské muzeum a galerie Hlinsko
• 2018 – Balada o soumraku, Obrazárna Špejchar Želeč (40 obrazů)
• 2019 – Gustav Macoun (1889-1934), Městské muzeum a galerie Hlinsko (přes 100 obrazů)

Galerie

• 
  Gustav Macoun Linhartský plácek
• 
  Gustav Macoun Karlův most
• 
  Gustav Macoun Nerudovka
• 
  Gustav Macoun Karlov
• 
  Gustav Macoun Zahrady na Kampě (1912)
• 
  Gustav Macoun Pohled do údolí
• 
  Gustav Macoun Břízy (1912)
• 
  Gustav Macoun Libunec (1913)
• 
  Gustav Macoun Rameno řeky
• 
  Gustav Macoun Břízy u potoka
• 
  Gustav Macoun Krajina za vichřice
• 
  Gustav Macoun Chalupy
• 
  Gustav Macoun Frýdštejn
• 
  Gustav Macoun Jarní krajina (1915)
• 
  Gustav Macoun Pohled na Trosky (1915)
• 
  Gustav Macoun Trosky v zimě
• 
  Gustav Macoun Říčka na Vysočině
• 
  Gustav Macoun Předjaří na Vysočině
• 
  Gustav Macoun Krajina s chalupami
• 
  Gustav Macoun Z Kameniček
• 
  Gustav Macoun Zimní krajina
• 
  Gustav Macoun Podzimní horská krajina

Odkazy

Literatura

• Čapek Josef: Výstava krajin Gustava Macouna, Národní listy, roč. 59, č. 292, s. 10, 14. 12. 1919.
• Marek J. R.: Gustav Macoun, Venkov, roč. 17, č. 95, s. 3, 23. 4. 1922.
• Neznámý autor (bsu): Gustav Macoun, Národní listy, roč. 75, č. 22, s. 1, 22. 1. 1935.
• Kovárna František: Vzpomínka na milence české krajiny Gustava Macouna, Venkov, roč. 39, č. 239, s. 4, 10. 10. 1944.
• Šmidrkal Pavel: Gustav Macoun: Balada o soumraku, Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov, 2018.
• Zachař Michael: Gustav Macoun (1889-1934), Hlinsko, Městské muzeum a galerie, 2019
• Boučková Jitka: Výtvarní umělci jihovýchodních Čech, Pardubice – Východočeská galerie, 1983.
• Toman Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž), 1993.
• Boučková Jitka: Malíři Vysočiny (Malý lexikon), Polička – Galerie Vysočina, 1993
• Pavliňák Petr: Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Ostrava – Výtvarné centrum Chagallm, 1995.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Macoun na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Macoun
• Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Macoun Augustin *1854 (otec malíře Agustina (Gustava) Macouna) Archivováno 12. 2. 2019 na Wayback Machine.
• Galerie Kroupa, Macoun Gustav (1892–1934)
• ART+, Macoun Gustav (1892–1934)
• Aukční síň Galerie Národní 25, Macoun Gustav (1892–1934)
• Osobnosti regionu, Gustav Macoun
• Aukčí Galerie Platýz, Autoři – Gustav Macoun
• Gustav Macoun v informačním systému abART