Gustav Riedel
Prof. PhDr. Gustav Riedel | |
---|---|
Narození | 17. května 1912 Borotín Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. července 1960 (ve věku 48 let) Brno Československo |
Alma mater | Masarykova univerzita |
Povolání | vysokoškolský pedagog, profesor filozofie |
Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Politická strana | KSČ |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Gustav Riedel (17. květen 1912 Borotín – 27. červenec 1960 Brno) byl český marxista a komunistický funkcionář, profesor v oboru dialektický a historický materialismus. V letech 1950–1952 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.[1][2][3]
Kariéra
Roku 1931 absolvoval reálné gymnázium v Brně a potom studoval na přání otce statkáře medicínu. Jeho hlavním zájmem však byla filozofie a sociologie, a proto od roku 1937 studoval FF MU, toto studium dokončil roku 1946. O dva roky později odevzdal také disertační práci.[3]
V roce 1940 byl zatčen gestapem za své působení v ilegálním vedení městské organizace komunistické strany a do konce války zůstal ve vězení (postupně na Mírově, v Mariboru, Grazu a Rottau).[1] Po roce 1945 se stal oficiálně funkcionářem KSČ a po únoru 1948 dostal pověření – od prosince 1949 jako profesor – přednášet „společenské vědy“ a marxisticko-leninskou filozofii na Vysoké škole sociální a na univerzitách v Olomouci a především v Brně. Zde také vykonával v letech 1950–1952 funkci děkana, přičemž se podílel na zrušení výuky sociologie a pak i katedry sociologie.[1][3]
Navíc se po válce angažoval v tehdejších médiích, mezi lety 1948–1953 měl přes 60 rozhlasových přednášek, někdy řazených do cyklů, např. Ruce, které hýbou světem – úvod do historického materialismu. To vše za účelem propagace marxismu.[1]
Byl členem vědecké rady FÚ ČSAV. Již ve 30. letech působil v levicové organizaci Levá fronta, v Klubu pro moderní vědu a umění Ars, Etickém hnutí čs. studentstva, Junáku, Studentském odborovém svazu, Komunistické studentské frakci (Kostufra), Mezinárodním mírovém hnutí (v září 1936 se zúčastnil mírové konference v Bruselu).[1]
Dílo
- Herakleitova dialektika (1948, disertační práce)
- Karel Marx v r. 1852. SPFFBU 1952, B 1.
- Několik vzpomínek na Ars. Index 1957. Sb. vzpomínek na B. Václavka, 1957.
- Parlamentarismus a demokracie. SPFFBU 1957, G 1.
- K definici pojmu inteligence. SPFFBU 1958, G 2.
- Ludvík Feuerbach a mladý Marx (1962) – dostupné online
Přispíval také texty např. o filmové estetice do řady časopisů: Tvorba (1936), Čas. Volného pedagogického sdružení v Brně (1937), Index (1937–39).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Gustav Riedel. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2020-03-17]. Dostupné online.
- ↑ UNIVERZITA, Masarykova. Gustav Riedel. Archiv Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2020-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-16.
- ↑ a b c FASORA, LUKÁŠ. Sto tváří, sto příběhů. Brno: MUNI Press, 2020..
Literatura
- BARTOŠ, Jaromír. Soupis písemné pozůstalosti profesora dr. Gustava Riedela. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, B, řada filozofická. 1968, čís. B15, s. 139–140. Dostupné online.
- Redakční rada. Gustav Riedel: 17.V.1912-27.VII.1960. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, G, řada sociálněvědná. 1960, čís. G4, s. 5–6. Dostupné online.
- SCHUSTER, Michal. Poslední velkostatkáři Riedelové. Borotínský zpravodaj. Zastupitelstvo Obce Borotín, červen 2016, s. 6–8. Dostupné online.
- Skupina spolupracovníků. Na paměť filosofa - komunisty. Filosofický časopis. 1960, roč. 8, s. 947–949. Dostupné online.
- TOŠENOVSKÝ, Ludvík. O vědeckém díle Gustava Riedela. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, G, řada sociálněvědná. 1961, čís. G5, s. 5–12. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Riedel
- Gustav Riedel v Slovníku českých filosofů na webu Masarykovy univerzity
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“