Gustav Roob

Gustav Roob
Gustav Roob
Základní informace
Narození	29. ledna 1879 Lochovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. září 1947 (ve věku 68 let) Karlovy Vary Československo Československo
Žánry	klasická hudba, opera a opereta
Povolání	dirigent, hudební skladatel, violoncellista a učitel
Nástroje	violoncello
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Roob, pokřtěn Augustin Václav Tomáš Roob (29. ledna 1879 Lochovice^[1] – 11. září 1947 Karlovy Vary), byl český hudební skladatel.

Život

V dětství přišel o otce a rodina se z Lochovic přestěhovala do Prahy. Navštěvoval hudební školu na Smíchově. Vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na violoncello a skladbu u Antonína Dvořáka. Vojenskou službu absolvoval u vojenské hudby 88. pěšího pluku v Praze a později u 63. pěšího pluku v Bystřici v Sedmihradsku. Tam byl v roce 1900 jmenován kapelníkem. V té době byl nejmladším kapelníkem v rakouské armádě. S plukem putoval do Pljevlje v dnešní Černé Hoře.

Po návratu do Čech se stal členem orchestru České filharmonie a po čtyřech letech v orchestru Německého divadla v Praze. Nějakou dobu byl učitelem hudby v rodině knížete Maxe Egona II. Fürstenberga na zámku v Lánech. Posléze žil v Hořovicích a živil se jako učitel hudby. Spolupracoval s amatérskými divadelními a loutkohereckými soubory. Psal pro ně scénickou hudbu. V roce 1947 utonul nešťastnou náhodou v Ohři. Rukopisná pozůstalost je uložena v Českém muzeu hudby v Praze.

Dílo (výběr)

Roob byl velmi plodný skladatel a šíře jeho záběru je obdivuhodná. Zkomponoval na 380 číslovaných skladeb. Psal skladby pro klavír, komorní hudbu, symfonie, kantáty, opery, operety, pantomimy atd. Několik prací získalo ceny Českou akademií věd a umění a Magistrátem hlavního města Prahy.

Klavírní skladby

• Zvuky melancholie op. 25
• Poetické nálady op. 27
• Humoreska (z opery Čertova mlýnice)
• V zlatých strunách (1919],
• Notturna I. a II. (1921)
• Miniatury op. 74 (1923)
• 4 poetické nálady op. 212
• 2 ukolébavky (pro prasynovce Petra Roba)

Komorní skladby

• 6 Morceaux caracteristiques op. 3 (1909)
• Česká humoreska pro housle a klavír (1923)
• Notturno op. 21 pro housle, violoncello a harfu
• 4 smyčcové kvartety „fantastické“
• Pathetický smyčcový kvartet

Orchestrální skladby

• Svatební košile (symfonická báseň, 1906)
• Tajemná hrana op. 38 (podle básně Josefa Wenziga, 1911)
• Bitva u Lipan op. 290 (1928)
• Mír op. 290 (1928)
• Symfonie fis-moll
• Symfonie g-moll
• Rumunská suita op. 30 (1905)
• 4 dramatické ouvertury

Písně

• Romantické sny op. 47 (7 písní v tónu baladickém, Karel Hynek Mácha)
• Dvě písně op. 48 (Percy Bysshe Shelley)
• Štěstí (slova Quido Maria Vyskočil)
• Na ztlumených strunách op. 63 (1923)
• Dědovy písně op. 129

Pantomimy

• Paní Modrovouska op. 58 (1910, scénář Quido Maria Vyskočil)
• Frýdštejn op. 66 (1917)
• Z mé duše op. 79 (1918)
• Bílý páv op. 260 (1926, Quido Maria Vyskočil)
• Upír
• Dítě

Opery

• Krista (libreto Břetislav Ludvík, 1909 až 1910,)
• Skaláci, op. 46 (libreto Břetislav Ludvík, 1909)
• Srdce Pikangovo op. 51 (Julius Zeyer, 1909,)
• Host op. 54 (Quido Maria Vyskočil, 1910/11)
• Ovčákova kletba op. 76 (1918)
• Mrtvý vítěz op. 81 (M. Richardi, 1919)
• Ve tmách života op. 94 (Arnošt Czech z Czechenherzu, 1921)
• Babiččina Viktorka op. 97 (František Heran)
• Duše zvonů (velikonoční zázrak o 3 obrazech, Quido Maria Vyskočil, 1924)
• O vůdcovství op. 214 (Quido Maria Vyskočil, 1924,)

Komponoval také hudbu k sokolským cvičením a pochodům, mužské sbory. Napsal hudbu pro melodram K. Barocha: Tyrš a scénickou hudbu pro uvedení Goethova Fausta (1932). V rukopise zůstalo ještě několik oper a operet, melodramy a kantáty (např. Kantáta ruská na námět Rudolfa Medka).

Žijící příbuzní

• prasynovec Petr Rob

• pra pra neteř Lucie Robová Volemanová

• pra pra pra synovec Vít Voleman

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Wolfgang Suppan, Armin Suppan: Das Neue Lexikon des Blasmusikwesens, 4. Auflage, Freiburg-Tiengen, Blasmusikverlag Schulz GmbH, 1994, ISBN 3-923058-07-1
• Emil Rameis: Die Österreichische Militärmusik von Ihren Anfängen bis zum Jahre 1918, in: Alta Musica, Band 2, Internationale Gesellschaft zur Erforschung und Förderung der Blasmusik, (IGEB), Tutzing, Hans Schneider Verlag, 1976, ISBN 3-7952-0174-8 ISBN 978-3-7952-0174-6
• Joseph Damański: Die Militär-Kapellmeister Österreich-Ungarns - Illustriertes biographisches Lexikon, Leipzig: Paltur, 1904, 144 p.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Roob na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Roob
• Život a dílo Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine.
• Slovníkové heslo v databázi amatérského divadla