Gustav Sachers

Gustav Sachers
Narození20. srpna 1831
Machnín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. prosince 1874 (ve věku 43 let)
Liberec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materSpolková vysoká technická škola v Curychu
Povolánístavitel, architekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gustav Sachers (20. srpna 1831 Machnín[1]7. prosince 1874 Liberec[2]) byl český architekt a majitel stavební firmy.

Život a dílo

Gustav Sachers se narodil 20. srpna 1831 do rodiny mechanika. Vyrůstal v Machníně (tehdejší Machendorf). Již v dětství patřilo k jeho oblíbeným hrám stavění domů a hradů z kamenů, kůry nebo jílu. Po vyučení u libereckého stavitele Antona Holluba, odešel do Mnichova a vydělával si zednickou prací. Získal kontakty a přátele mezi mnichovskými architekty, sochaři a malíři. Na jejich doporučení se zapsal v roce 1853 na Akademii výtvarných umění, obor architektura. Jedním z jeho spolužáků byl také Wilhelm Busch, se kterým se spřátelil. Po studiích se vrátil do Čech a začal pracoval jako architekt v Liberci. Ambice a úspěchy jej přivedly k možnosti cestovat. V roce 1860 se chtěl vydat s přítelem na cestu do Ameriky. Ale na radu Antona Holluba zůstal v Liberci a během roku, 26. května 1861 se oženil s Hollubovou dcerou. V prvních letech po návratu do Liberce pracoval jako zástupce ve firmě tchána, stavitele Holluba. V roce 1863 založil vlastní firmu. Firma byla úspěšná a záhy patřila mezi jednu z největších v Liberci. V tvorbě Gustava Sacherse byl patrný vliv přísného historismu. K jeho počátečním stavbám patřil například evangelický kostel v Liberci, postavený v letech 1864 až 1868. Jeho nejvýznamnější realizací byla vila pro rodinu barona Johanna Liebiega mladšího, postavená mezi lety 1870 až 1872, ve stylu severoitalských vil. V roce 1865 firma postavila novou městskou tělocvičnu. Vzhledem k přestavbě městského centra však byla tělocvična v osmdesátých letech devatenáctého století zbourána. Baron Johann Liebieg získal v roce 1863 smiřické panství. Ve Smiřicích budované průmyslové podniky si vyžádaly přestavbu dosavadní železniční zastávky a výstavbu nové staniční budovy. Liebieg odmítl standardní drážní budovu a nechal v roce 1864 postavit objekt podle svých představ a na své náklady. Realizaci svěřil v roce 1864 staviteli Gustavu Sachersovi, který je pravděpodobně také autorem budovy smiřického nádraží. V Jablonci nad Nisou realizoval Sachers dvoupatrovou reprezentativní budovu Staré radnice. V Českém Dubu postavil pro továrníka Franze Schmitta rodinou vilu v blízkosti továrního komplexu firmy Schmitt a dělnickou kolonii Šestidomy pro zaměstnance továrny.[3]

Ještě pod stavitelovým vedením začala firma v Liberci stavět sídlo krajského soudu, které bylo dostavěno až tři roky po jeho smrti, v roce 1877.[4] Gustav Sachers zemřel 7. prosince 1874. Firmu převzal bratr Heinrich společně se stavitelem Gärtnerem. Děti Gustava Sacherse byli ještě nezletilé. Staršímu Gustavovi bylo dvanáct let (narozen 1862) a mladší Alfred se narodil roku 1869. V této době byla postavena liberecká radnice a městské divadlo. Po studiích převzali firmu v roce 1891 synové a změnili jméno firmy na Gustav Sachers Söhne. Za jejich vedení firma postavila množství průmyslových staveb a městských domů a do roku 1945 patřila k nejvýznamnějším libereckým stavebním podnikům. Po válce firma zanikla.

Syn Gustav Alfred Sachers

Syn Gustav Alfred Sachers založil spolu se stavebním inženýrem Josefem Krämmelem v roce 1947 stavební firmu v GeretsrieduBavorsku. Společnost stavěla zpočátku obytné domy a později komerční objekty. V regionu se stala záhy prosperující firmou.[5] Od ledna roku 1980 se Sachers osamostatnil a pracoval pod značkou Sachers Bau. Jeho prosperující firma zajišťovala v osmdesátých letech stavby obytných komplexů, škol, kostelů i průmyslových staveb.[4]

Stavby firmy (výběr)

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav Sachers na německé Wikipedii.

  1. Matrika inv. č. 2712, sig. L48/31, sn. 75 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  2. Matrika inv. č. 4285, sig. L84/74, sn. 409 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  3. ZEMAN, Jaroslav. Architektonický a urbanistický vývoj Liberce 1352 – 2006 [online]. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění, 2009 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 
  4. a b Sachers Gustav. www.jizerky.cz [online]. [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. 
  5. Krämmel - Die Baufamilie [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (německy) 
  6. SACHERS Gustav. arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2022-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-19. 
  7. Kostel Nanebevzetí Panny Marie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. 
  8. Dům. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Smiřice, železniční zastávka.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Smiřice, okres Hradec Králové. Železniční stanice.
Cesky-Dub-Palais-Schmitt-1.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Gartenseite des Palais Schmitt in Böhmisch Aicha / Český Dub, Tschechien; Wohnsitz des Unternehmers Franz Ritter von Schmitt (1816–1883); errichtet 1873–1874 nach Entwurf des Architekten Gustav Sachers (1831–1874)
Liberec-Joh-Liebieg-Villa-2.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Wohnhaus für Johann Freiherr von Liebieg jun. (1836–1917) in Reichenberg / Liberec, Tschechien, ul. Tiskárny; erbaut 1871–1872 nach Entwurf von Gustav Sachers