Gustav Sicher
Gustav Sicher | |
---|---|
Narození | 21. srpna 1880 (14. elulu 5640) Klatovy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. října 1960 (14. tišri 5721) (ve věku 80 let) Praha Československo |
Povolání | překladatel Bible, rabín, teolog, překladatel, duchovní a judaista |
Denominace | judaismus |
Vzdělání | Univerzita Karlova a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Hlavní zaměření | duchovní služba, duchovní služba v armádě, překlad Bible, sionismus a judaismus |
Pohřben | Nový židovský hřbitov na Olšanech |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Gustav Sicher (Binjamin Ze'ev ha-Levi Sicher, 21. srpna 1880 Klatovy[1], Rakousko-Uhersko – 6. října 1960 Praha, Československo)[2] byl český rabín, překladatel a spisovatel. Od roku 1947 až do své smrti v roce 1960 byl vrchním rabínem v Praze.
Život
Po maturitě na klatovském gymnáziu studoval Gustav Sicher na rabínském semináři ve Vídni a následně na pražské Karlově univerzitě, kde roku 1905 promoval na doktora filosofie. Poté krátce pracoval jako učitel a rabín v Innsbrucku. Od 1. dubna 1906 do roku 1928 byl rabínem židovské obce ve východočeském Náchodě,[3] kde se věnoval mj. tématům sociálních aktivit a sionistického hnutí. Kromě toho působil v letech 1924 až 1928 jako rabín v nedalekém Dvoře Králové.[4]
V roce 1928 byl jmenován rabínem na Královských Vinohradech. Jako člen Sdružení českých rabínů působil ve výboru pro duchovní péči v radě židovských náboženských obcí. Kromě toho se zabýval sionistickými tématy v hnutí Mizrachim a sepsal řadu článků pro české deníky a rozhlas.
Po Mnichovské dohodě z roku 1938 emigroval Gustav Sicher v prosinci 1939 i s rodinou do Palestiny. Zde působil jako rabín v jeruzalémské čtvrti Rechavja pro komunitu českých a slovenských přistěhovalců. V téže době také převzal duchovní péči o nemocné a umírající v jeruzalémské nemocnici Hadasa. Po válce se vrátil do Prahy, kde byl roku 1947 jmenován vrchním zemským a pražským rabínem. S neutuchající obětavostí plnil své povinnosti a značně přispěl k obnově židovstva v poválečném Československu.
V roce 1955 vytvořil rytec Max Švabinský litografii s portrétem Gustava Sichera.[5]
Gustav Sicher zemřel 6. října 1960 v Praze. Byl pochován v čestném hrobě na Novém židovském hřbitově v Praze-Olšanech, kde byla pohřbena také jeho manželka.
V úřadu vrchního zemského rabína jej nahradil Richard Feder.
Výbor z díla
Společně s karlínským rabínem Isidorem Hirschem (1864–1940) do češtiny přeložil Gustav Sicher Tóru.
- První knihu Mojžíšovu vydána roku 1932
- Druhou knihu Mojžíšovu v roce 1935 vydal Isidor Hirsch
- Třetí knihu Mojžíšovu v roce 1938 vydal Gustav Sicher
- Čtvrtou knihu Mojžíšovu v roce 1939 vydal Isidor Hirsch
- v roce 1950 vydal také Pátou knihu Mojžíšovu.
- v roce 1975 vyšla posmrtně kniha: Volte život: Sborník prací a úvah Gustava Sichra.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce[nedostupný zdroj] židovské náboženské obce v Klatovech
- ↑ Údaje o místě narození a úmrtí na rozhlas.cs
- ↑ Věra Vlčková (nakl.): Doufám, dokud dýcham..., ISBN 80-239-5807-0, s. 112
- ↑ Rudolf M. Wlaschek: Zur Geschichte der Juden in Nordostböhmen. Herder-Institut Marburg/Lahn 1987, s. 31
- ↑ Porträt, 18. srpna 2018
Literatura
- Zuzana Peterová: Rabín Gustav Sicher. Nakladatelství Sefer, Praha 2014
Externí odkazy
- Životopis s fotografiemi (anglicky)
Předchůdce: Samuel Arje | Vrchní pražský rabín Gustav Sicher 1947–1960 | Nástupce: Daniel Mayer |
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“