Gustav V.

Gustav V.
	král švédský
	Gustav V. v roce 1935.
Doba vlády	1907–1950
Narození	16. června 1858; Stockholm, Švédsko
Úmrtí	29. října 1950 (ve věku 92 let); Stockholm, Švédsko
Pohřben	Kostel Riddarholmen
Předchůdce	Oskar II.
Nástupce	Gustav VI. Adolf
Manželka	Viktorie Bádenská
Potomci	Gustav VI. Adolf
Rod	Bernadotte
Otec	Oskar II.
Matka	Žofie Nassavská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav V. (celé jméno švédsky Oscar Gustaf Adolf) (16. června 1858, Stockholm – 29. října 1950 tamtéž) byl v letech 1907–1950 švédský král z dynastie Bernadotte.

Biografie

Gustav se narodil jako první ze čtyř synů švédského a norského krále Oskara II. a jeho manželky Žofie Nassavské. Do roku 1905 byl následníkem norského trůnu. Na švédský trůn nastoupil po otcově smrti v roce 1907 a setrval na něm do své smrti v roce 1950. Byl zastáncem reforem a velmi dbal na dodržování konstitučního systému.

Za jeho panování bylo ženám přiznáno volební právo. V zahraniční politice došlo za jeho vlády k těsnému spojenectví skandinávských zemí, třebaže Norsko v roce 1905 vyhlásilo na Švédsku nezávislost. V období jeho vlády proběhly obě světové války, během nichž se snažil – přes své proněmecké sympatie – zachovat neutralitu své země, což se Švédsku – především díky němu – podařilo. Za druhé světové války nicméně prováděl politiku jistého diplomatického sbližování s Německem a s některými nacistickými prominenty.

Gustav V. – tenista

Jako dítě byl Gustav slabé tělesné konstituce, ale díky soustavné tělesné výchově vyrostl ve vysokého štíhlého muže atletické postavy, jenž se dožil vysokého věku.

Gustav V. má velké zásluhy o rozvoj tenisu ve Švédsku – do té doby zde byl velmi řídce praktikovaným sportem, ale díky královu aktivnímu hraní se v této zemi stal velmi populární. Hrát tenis se Gustav naučil za svého pobytu ve Velké Británii v roce 1878 a po návratu do Švédska založil v zemi první tenisový klub, v roce 1936 pak založil Královský pohár – důležitý evropský halový turnaj. Sám byl vynikajícím tenistou; jako „Pan G“ mnohokrát hrál na francouzské Riviéře, nejraději v mixu s tehdejšími hvězdami ženského tenisu, mj. se Suzanne Lenglenovou a Jadwigou Jędrzejowskou, a to do pozdního věku.

V době 2. světové války intervenoval u německé vlády za lepší zacházení s vězněnými tenisty Jeanem Borotrou a Gottfriedem von Crammem. V roce 1980 byl poctěn členstvím v Mezinárodní tenisové síni slávy.

Manželství a potomci

Čtyři generace dynastie Bernadotte na fotografii z 15. června 1906: dědičný princ Gustav (vlevo) a jeho syn princ Gustav Adolf (budoucí král Gustav VI. Adolf); uprostřed král Oskar II. s malým princem Gustavem Adolfem

Dne 20. září roku 1881 se princ Gustav oženil s bádenskou princeznou Viktorií (1862–1930), dcerou bádenského velkovévody Fridricha I. Z manželství vzešli tři synové:

1. Gustav VI. Adolf (11. 11. 1882 Stockholm – 15. 9. 1973 Helsingborg), švédský král od roku 1950 až do své smrti
- I. ⚭ 1905 Markéta z Connaughtu (15. 1. 1882 Bagshot – 1. 5. 1920 Stockholm)
- II. ⚭ 1923 Luisa Mountbattenová (13. 7. 1889 Seeheim-Jugenheim – 7. 3. 1965 Stockholm)
2. Vilém Švédský (17. 6. 1884 Trosa – 5. 6. 1965 Flen), vévoda ze Södermanlandu
- ⚭ 1908 velkokněžna Marie Pavlovna Ruská (18. 4. 1890 Petrohrad – 13. 12. 1958 Mainau), rozvedli se roku 1914
3. Erik Švédský (20. 4. 1889 Stockholm – 20. 9. 1918), vévoda z Västmanlandu, svobodný a bezdětný, zemřel na španělskou chřipku

Bylo veřejným tajemstvím, že král je homosexuál a často se to ani nepokoušel skrývat. (Zde je nutno mít na paměti, že v této době byla homosexualita nejen společensky nepřijatelná, ale i trestná.) Jeho vztah s Kurtem Haijbym byl předmětem aféry, během níž vyšlo najevo, že mu koruna platila velké sumy za mlčení (170 000 korun), že byl dvakrát nucen opustit zemi a že byl neoprávněně hospitalizován na psychiatrii. Král o tom pravděpodobně nevěděl nebo to přinejmenším sám přímo neinicioval. Podrobnosti odhalil na počátku 50. let Vilhelm Moberg.

V roce 1948 proběhly velké oslavy Gustavových devadesátin. Byla při nich patrná králova zjevná fyzická zchátralost; při otevření parlamentu v roce 1950 byl trůn prázdný.

Gustav V. zemřel ráno dne 29. října roku 1950 v paláci Drottningholm na komplikace bronchitidy. Se 43 lety panování byl nejdéle vládnoucím monarchou na švédském trůně (vyjma Magnuse II. Erikssona, který seděl na švédském trůně 45 let, z nichž ovšem 12 nemohl pro svůj nízký věk vládnout aktivně). 9. listopadu byl pohřben v kostele Riddarholmen ve Stockholmu.