Gustav Zoula

Gustav Zoula
Narození	9. srpna 1871 Praha-Nové Město Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. srpna 1915 (ve věku 43 let) Nusle Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	sochař
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Gustav Zoula, původně Augustin, též August Zoula (9. srpna 1871 Praha-Nové Město^[1] – 4. srpna 1915 Nusle^[2]) byl český sochař-figuralista v období symbolismu a realismu.

Narodil se na Novém Městě pražském. V letech 1885–1892 absolvoval studia u J. V. Myslbeka, nejprve na Uměleckoprůmyslové škole a dále pokračoval ve studiu na malířské akademii v Praze. Za absolventskou práci získal "Klárovo" stipendium a v letech 1892–1898 pobýval v Římě. V roce 1901 se oženil^[3] s Marií Gallvodovou, se kterou měli čtyři děti. Nejprve bydleli na Vinohradech a později se přestěhovali do bytu s velkým ateliérem v Nuslích. Jeho nadějnou kariéru ukončila předčasná smrt.

Mezi svými vrstevníky patřil k vůdčím osobnostem. Jako portrétista a figuralista tíhl k monumentální tvorbě, zprvu symbolismu spirituálního cítění, například:

• sousoší Oběť Abrahámova
• Psyché
• Opuštěná
• Matčino štěstí
• Saturnus

• Mio Padre (portrétní medailon otce)
• Poprsí Viktorína Kornela ze Všehrd
• Pomník v podobě stély s polofigurou spisovatelky Karoliny Světlé, Praha - Karlovo náměstí
• Pomník botanika Benedikta Roezla, Praha - Karlovo náměstí
• Poprsí Václava Matěje Krameria
• Poprsí Julia Zeyera
• Poprsí pražského primátora JUDr. Karla Groše

Pracoval na štukových reliéfech a portrétních medailonech v budovách pražské Městské spořitelny v Rytířské ulici. Na fasádě pavilonu královského hlavního města Prahy na Výstavišti v Praze vytvořil pět reliéfů s výjevy ze života českých panovníků: Karla IV., Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II., císaře Františka Josefa I., a to u příležitosti adaptace k jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory v roce 1908. V Panteonu Národního muzea vytvořil poprsí Viktorina Kornela ze Všehrd. Štukatury dělal pro interiéry Národního divadla. Dále se podílel na štukové výzdobě zámku v Průhonicích, kde je od něj také portrétní busta architekta Jiřího Stibrala.

• 
  Pomník Karolíny Světlé vytvořil v roce 1910 Gustav Zoula
• 
  Busta V. M. Krameria
• 
  Pomník Benedikta Roezla na Karlově náměstí v Praze

• OSN XXVII, s. 679
• Prokop TOMAN, Slovník čsl. výtvarných umělců, II. díl, Praha 1950, s. 738.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Zoula na Wikimedia Commons
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Augustin Zoula 1871
• Gustav Zoula v informačním systému abART