Gustav von König
Gustav von König | |
---|---|
Generální inspektor pěchoty | |
Ve funkci: 1889 – 1894 | |
Předchůdce | korunní princ Rudolf |
Nástupce | funkce neobsazena |
Velitel 2. armádního sboru ve Vídni | |
Ve funkci: 1888 – 1889 | |
Předchůdce | Ferdinand von Bauer |
Nástupce | Anton von Schönfeld |
Velitel 9. armádního sboru v Josefově | |
Ve funkci: 1883 – 1888 | |
Předchůdce | nově zřízená funkce |
Nástupce | Philipp hrabě Grünne |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | polní zbrojmistr (1888), polní podmaršál (1877), generálmajor (1872) |
Narození | 13. října 1825 Stadthagen |
Úmrtí | 17. července 1909 (ve věku 83 let) Vídeň |
Titul | svobodný pán (1872) |
Profese | důstojník |
Ocenění | Řád železné koruny 3. třídy (1859) knight of the Order of Saint Stephen of Hungary (1871) Řád železné koruny 1. třídy (1886) velkokříž Císařského řádu Leopoldova (1889) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Gustav svobodný pán von König (13. října 1825 Stadthagen – 17. července 1909 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil jako dobrovolník od roku 1842, vyznamenal se v několika válečných taženích a rychle postupoval v hodnostech. Později byl štábním důstojníkem, zastával také funkce na ministerstvu války a v roce 1872 byl povýšen na barona. V letech 1883–1888 byl velitelem armádního sboru v Josefově a následně v letech 1888–1889 ve Vídni. V roce 1888 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a nakonec zastával funkci generálního inspektora pěchoty (1889–1894).
Životopis
Pocházel z německého knížectví Schaumburg-Lippe a do rakouské armády vstoupil jako dobrovolník v roce 1842. Již ve dvaceti letech byl poručíkem (1846), následně se vyznamenal během bojů proti maďarským povstalcům (1848–1849) a rychle postupoval v hodnostech (nadporučík 1848, kapitán 1849). Poté působil jako pobočník velitele armádního sboru v Srbsku a v hodnosti majora u 32. pěšího pluku[1] bojoval ve válce se Sardinií, zúčastnil se bitvy u Solferina (1859). Jako podplukovník (1862) byl zástupcem velitele 12. pěšího pluku v Banátu.[2] V roce 1866 byl povýšen na plukovníka a v letech 1868–1871 byl přednostou 10. oddělení na ministerstvu války.[3]
V roce 1872 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 3. pěší divize v Linzi.[4] V letech 1876–1878 byl sekčním šéfem na ministerstvu války[5] a mezitím v roce 1877 dosáhl hodnosti polního podmaršála.[6] Poté byl velitelem 10. pěší divize v Josefově (1878–1879),[7] 1. pěší divize v Sarajevu (1879–1881)[8] a 29. pěší divize v Terezíně (1881–1883).[9] V letech 1883–1888 byl velitelem 9. armádního sboru v Josefově[10][11] a poté v letech 1888–1889 2. armádního sboru ve Vídni.[12] V roce 1888 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra[13] a po sebevraždě korunního prince Rudolfa zastával ve Vídni funkci generálního inspektora pěchoty (1889–1894).[14] K datu 1. dubna 1894 byl penzionován,[15] zbytek života strávil ve Vídni, ale pohřben je v Bückeburgu poblíž svého rodiště v Německu.[16]
Tituly a ocenění
Za účast ve válce v roce 1859 obdržel Řád železné koruny III. třídy a později jako vysoký úředník ministerstva získal rytířský kříž Řádu sv. Štěpána. Na základě řádových stanov těchto vyznamenání získal nárok na povýšení do stavu svobodných pánů. Tento titul mu byl udělen císařským diplomem 25. února 1872.[17] Během vojenské služby se stal nositelem několika dalších ocenění, a to i od zahraničních panovníků.[18] Ve funkci velitele armádního sboru obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1883).[19] Od roku 1883 byl také čestným majitelem pěšího pluku č. 92 dislokovaného v Terezíně.[20][21]
- velkokříž Leopoldova řádu (1889)
- Řád železné koruny I. třídy (1886)
- rytířský kříž Řádu sv. Štěpána (1871)
- Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1859)
- Vojenská záslužná medaile (1859)
- Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1850)
- velkokříž Řádu červené orlice (Německo)
- velkokříž Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa (Portugalsko)
- Řád Medžidie IV. třídy (Osmanská říše)
- Řád lva a slunce I. třídy (Persie)
Odkazy
Reference
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 186 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1864; Vídeň, 1864; s. 893 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 87 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 223 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 229 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1878; Vídeň, 1877; s. 69, 109 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 114 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 116 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 116 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 26 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1885; Vídeň, 1884; s. 99 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1859–1889 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1890; Vídeň, 1889; s. 88, 132 dostupné online
- ↑ Služební postup Gustava Königa in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 91 dostupné online
- ↑ Hrob Gustava von Königa na webu findagrave dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1891; Gotha, 1891; s. 446–447 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Gustava Königa in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 223 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1884; s. 270 dostupné online
- ↑ Seznam majitelů pěšího pluku č. 92 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 562 dostupné online
- ↑ Pěší pluk č. 92 na webu valka.cz dostupné online
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Stuha řádu železné koruny
Autor: Louis14, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastro da cavaliere di gran croce del'Ordine dell'Aquila Rossa del Regno di Prussia (Germania)
Autor: FranzJosephI, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino da Cavaliere di Gran Croce dell'Ordine Imperiale della Corona Ferrea
Autor: FranzJosephI, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Knights of the Order of Saint Stephen of Hungary
Autor: MrInfo2012, Licence: CC BY-SA 4.0
Order of the Lion and the Sun Ribbon Bar
Autor: Portunes, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar of the Ottoman Empire's Order of the Medjidie
Autor: FranzJosephI, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino da Cavaliere di Gran Croce dell'Ordine Imperiale di Leopoldo
Autor: Boroduntalk, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: Ordem de Nossa Senhora da Conceição de Vila Viçosa. Cavaleiro. Portugal.
Ribbon bar: War Ribbon (Kriegsbande) for Austro-Hungarian decorations (inter alia: Militär-Verdienstkreuz; Militär-Verdienstmedaille (Signum Laudis); Franz-Joseph-Orden; Tapferkeitsmedaille).