Gustav von Schoeller
| Gustav von Schoeller | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. května 1830 Dolní Cejl |
| Úmrtí | 18. prosince 1912 (ve věku 82 let) Brno |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | podnikatel |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustav Adolf von Schoeller (3. května 1830 Dolní Cejl[1] – 18. prosince 1912 Brno[2]) byl moravský podnikatel, velkoobchodník ve vlnařství, cukrovarnictví a ocelářství, funkcionář podnikatelských organizací, důstojník francouzské čestné legie a konzul USA v Brně.[3]
Život
Patřil do podnikatelské rodiny Schoellerů. Narodil se na brněnském předměstí jako nejstarší syn továrníka Philippa Wilhelma von Schoellera (1797–1877). V Brně navštěvoval evangelickou základní školu, absolvoval obchodní školu v Lipsku, znalosti o soukenictví získal v otcově továrně a o obchodní činnosti praxí v zahraničí, mimo jiné v USA.
V roce 1855 se oženil s Leopoldinou Hauptovou,[4] dcerou brněnského podnikatele, se kterou měl pět dcer a syna Gustava Philippa (1866–1950).
Jako podnikatel vedl se svým otcem a po otcově smrti v roce 1877 samostatně brněnskou továrnu na sukna Gebrüder Schoeller, byl spolumajitelem vídeňského velkoobchodního a bankovního domu Schoeller & Co (s podílem 100 000 florinů), objektů v cukrovarnictví a kamenouhelných dolů v Čechách a na Moravě a v roce 1880 spoluzakladatelem Brněnské přádelny česané vlny („Kemka“).
Koncem 19. století převzal četné funkce v organizacích moravských podnikatelů, v letech 1878–1900 vedl konzulát USA v Brně.
Stal se také důstojníkem francouzské Čestné legie, nositelem Řádu císaře Františka Josefa a rytířem Řádu železného kříže 2. třídy.
V roce 1868 nechal vedle své továrny v brněnské ulici Cejl postavit německým stavitelem Josefem Arnoldem reprezentační novorenesanční palác – tzv. Schoellerův palác.[3][5]
Zemřel roku 1912 a byl pohřben v rozsáhlé rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 25d/řada 2, hr. 19–28.
Poznámka: Ve stejné době žil příbuzný Gustava Adolfa S. (bratranec jeho otce) Gustav Adolph von Schoeller (1826-1889), který byl mimo jiné spolumajitelem vídeňské banky Schoeller & Co. O jejich vzájemném styku není nic známo.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 17821, sn. 7 [online]. MZA [cit. 2023-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17845, sn. 30 [online]. MZA [cit. 2023-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17834, sn. 11 [online]. MZA [cit. 2023-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, Band 11. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften Wien 1999, ISBN 3700128037, s. 21
- ↑ Schoeller, Gustav Adolph von [online]. ÖBL, 2003-2020 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (německy)
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Porträtaufnahme Gustav Adolph von Schoeller (1830-1912), Großindustrieller
Autor: Kkominik, Licence: CC0
hrob Gustava von Schoellera
Autor: Jid, Licence: CC0
Palác Gustava Adolfa Schoellera, Josef Arnold 1868. Brno, Cejl 50