Gustav von Thoemmel

Gustav baron von Thoemmel
Rakousko-uherský vyslanec v Srbsku
Ve funkci:
30. července 1889 – 10. září 1895
PředchůdceLadislaus Hengelmüller
NástupceFranz Schiessl von Perstorff
Rakousko-uherský vyslanec v Persii
Ve funkci:
26. srpna 1887 – 30. července 1889
PředchůdceGustav von Kosjek
NástupceSigmund von Rosty
Rakousko-uherský vyslanec v Černé Hoře
Ve funkci:
18. února 1879 – 3. října 1883
Předchůdcenově zřízený úřad
NástupceTheodor von Millinković
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostpolní zbrojmistr (1895), polní podmaršál (1889), generálmajor (1884)

Narození1829
Úmrtí1902 (ve věku 72–73 let)
Titulbaron (1880)
Profesedůstojník a diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gustav svobodný pán von Thoemmel (7. března 1829 Trnava8. srpna 1902 Peuma) byl rakousko-uherský generál a diplomat. Od mládí sloužil v armádě, později proslul jako odborník na problematiku Balkánu a uplatnil se i jako spisovatel. V diplomacii působil jako rakousko-uherský vyslanec v Cetinji (1879–1883), Teheránu (1887–1889) a Bělehradu (1889–1895).[1] Mezitím postupoval i v armádních hodnostech a nakonec byl povýšen na polního zbrojmistra (1895). V roce 1880 získal titul barona.

Životopis

Pocházel z důstojnické rodiny a od mládí sloužil v armádě. Bojoval v prusko-rakouské válce a poté byl v hodnosti kapitána přidělen k císařské vojenské kanceláři.[2] V hodnosti majora byl později šéfem štábu 18. pěší divize v Zadaru.[3] Jako nositel Řádu železné koruny III. třídy požádal o povýšení do šlechtického stavu a v roce 1870 získal titul rytíře. Zúčastnil se okupace Bosny a Hercegoviny, v roce 1878 byl povýšen na plukovníka a krátce působil u generálního štábu.[4] Svou znalost problematiky Balkánu zúročil jako vyslanec v Černé Hoře (1879–1883). Mezitím byl v roce 1880 povýšen do stavu svobodných pánů a v roce 1884 získal hodnost generálmajora, v té době ale aktivně v armádě nesloužil. Poté se vrátil do diplomacie, byl vyslancem v Persii (1887–1889) a v roce 1889 byl povýšen na polního podmaršála.[5] Nakonec byl vyslancem v Bělehradu (1889–1895), odkud poté odešel do výslužby.[6][7] V armádě byl penzionován k datu 1. října 1895, krátce poté ale obdržel ještě čestnou hodnost titulárního polního zbrojmistra.[8] Při příležitosti odchodu do penze byl také jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[9] Poté žil v soukromí v Gorizii.

Za zásluhy byl nositelem velkokříže Řádu Františka Josefa, rytířem Řádu sv. Štěpána, nositelem Leopoldova řádu s válečnou dekorací, Řádu železné koruny III. třídy s válečnou dekorací a Vojenské záslužné medaile. Vzhledem ke své diplomatické službě získal několik vyznamenání i od zahraničních panovníků, byl nositelem perského Řádu slunce a lva, černohorského Řádu knížete Danila II. třídy a rytířem ruského Řádu sv. Stanislava.[10]

V roce 1890 se oženil s baronkou Adrienou Teuffenbachovou (1860–1938).[11] Z manželství se narodily dvě děti, dcera Adriena (1893–1957) se provdala za hraběte Rudolfa Montecuccoliho.[12] Rodina sídlila ve Ville Teuffenbach v Piumě poblíž Gorice.[13]

Dílo

  • Geschichtliche, politische und topografisch-statistische Beschreibung des Vilajet Bosnien, das ist das eigentliche Bosnien.; Vídeň, 1867

Odkazy

Reference

  1. THALER, Lienhard: Die Hochburg des Hochadels Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburgermonarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert; Vídeň, 2015; s. 400 dostupné online
  2. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 73, 364 dostupné online
  3. Kais. königl. Militär Schematismus für 1874; Vídeň, 1874; s. 94 dostupné online
  4. Kais. königl. Militär Schematismus 1878; Vídeň, 1878; s. 130, 148 dostupné online
  5. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1890; Vídeň, 1890; s. 137 dostupné online
  6. Rakousko-uherské diplomatické zastoupení v Srbsku in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 265–266 dostupné online
  7. Seznam rakousko-uherských vyslanců v Srbsku in: Jahbruch des k.u.k. auswärtigen Dienstes; Vídeň, 1914; s. 31 dostupné online
  8. Služební postup Gustava Thoemmela in: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 186 dostupné online
  9. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 212 dostupné online
  10. Přehled řádů a vyznamenání Gustava von Thoemmela in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 201 dostupné online
  11. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1893; Gotha, 1893; s. 955 dostupné online
  12. Rodina Gustava Thoemmela na webu geni.com dostupné online
  13. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1919; Gotha, 1919; s. 996 dostupné online

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)