Gutbrod

Gutbrod
© 1971markus@wikipedia.de, CC BY-SA 4.0 Logo
Základní údaje
Právní forma	GmbH
Datum založení	1926
Datum zániku	1996
Osud	včleněn do Modern Tool and Die Company
Předchůdce	Standard Fahrzeugfabrik
Sídlo	Bádensko-Württembersko, Německo
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	motorová vozidla
Identifikátory
Oficiální web	www.gutbrod-online.eu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gutbrod byl německý výrobce motocyklů, automobilů a malých zemědělských strojů. Navázal na Standard Fahrzeugfabrik.

Začátky

Wilhelm Gutbrod (1890–1948) založil roku 1926 v Ludwigsburgu továrnu Standard Fahrzeugfabrik, která vyráběla motocykly a později i malé osobní a užitkové vozy. V roce 1933 se přestěhovala na předměstí Stuttgartu do Feuerbach a v roce 1937 do Plochingenu.

Motocykly

Nová malá firma nemohla konkurovat hromadně vyráběným levným motocyklům BMW, DKW, NSU, Wanderer, Zündapp apod.^[1] Zaměřila se na luxusní motocykly a reklamu jí dělaly mnohé sportovní úspěchy v Německu i zahraničí. Zpočátku používala motory zahraničních výrobců, později vlastní konstrukce.

Malé automobily

V roce 1933 začal Standard vyrábět malý dvoumístný vůz Gutbrod Superior podle návrhu Josefa Ganze využívající páteřový rám.^[2][3] Poháněn byl dvoudobým řadovým dvouválcovým vodou chlazeným motorem uloženým naplocho s převodovkou před hnanými zadními koly. Na trh byl uveden coby nejlevnější a nejrychlejší lidový vůz dlouho před vozem Volkswagen Brouk. S motory 494 nebo 396 cm³ o 16/12 k dosahoval maximální rychlosti 80/70 km/h.^[4] Do roku 1935, kdy byla výroba bez nástupce ukončena, se vyrobilo pouze cca 500 vozů. Výrobu nezvýšila ani pohlednější nová karoserie s místem navíc pro dvě děti v roce 1934.

Užitkové vozy

Od roku 1934 vyráběl Standard malé tříkolové a čtyřkolové užitkové vozy na prodlouženém a zesíleném podvozku Standard Superior. Byly obzvláště oblíbené pro robustnost. K řízení tříkolových s motorem do 200 cm³ nebyl potřeba řidičský průkaz. Mezi lety 1939–1945 jejich výrobu nuceně nahradil tříkolový vůz Standard E1 vyráběný podle vzoru Tempo E 400, který byl za druhé světové války jednotným německým lehkým tříkolovým užitkovým vozem. S dvouválcovým dvoudobým vodou chlazeným motorem nad poháněným předním kolem však vykazoval špatné jízdní vlastnosti.

Zemědělské stroje

Po dohodě se švýcarskou firmou Rapid, zprostředkovanou před Nacismem uprchlým Josefem Ganzem, začal Standard od roku 1939 vyrábět ručně vedenou motorovou sekačku R3 s čelní žací lištou s pohonem dvoudobým jednoválcovým vzduchem chlazeným motorem 200 cm³ o 5 k. S přídavným zařízením sloužila i ke sklizni obilí nebo pohonu kotoučové pily či kejdového čerpadla. Během druhé světové války byla dodávána pouze na zvláštní povolení Třetí říší schváleným zemědělcům.

Poválečné období

Po druhé světové válce byl závod zničen. V roce 1946 Wilhelm Gutbrod obnovil výrobu čtyřkolových užitkových vozů a začal je prodávat se značkou Gutbrod jako Gutbrod Heck 504 a od roku 1949 i Gutbrod Heck 604. S 12 k 492 cm³, později 14 k 576 cm³ dvoudobými čtyřválcovými vzduchem chlazenými motory s protilehlými válci za zadní poháněnou nápravou, vyvinutými jako pomocné motory větroňů, uvezly 750 kg.

© 1971markus@wikipedia.de, CC BY-SA 4.0

Po smrti Wilhelma Gutbroda v roce 1948 převzal firmu syn Walter. Rozšířil výrobní program o zemědělské malotraktory Gutbrod Farmax. V roce 1949 o malý užitkový vůz Gutbrod Atlas 800 s nezávislým zavěšením všech kol a dvoudobým řadovým dvouválcovým vodou chlazeným motorem 576 cm³ se 16 k vzadu za páteřovým rámem a poháněnou zadní nápravou s užitečným zatížením 800 kg, který v roce 1950 plně nahradil typovou řadu Heck. Vyráběl se jako dodávka, skříňový automobil, miniautobus i valník včetně mnoha různých nástaveb. Od roku 1951 i s nosností 1000 kg coby Gutbrod Atlas 1000 a od roku 1953 s nosností 700 kg jako Gutbrod Atlas 700.

Návrat osobních automobilů

V roce 1950 začal Gutbrod vyrábět malý dvoumístný vůz Gutbrod Superior s pohonem předních kol a pontonovou karoserií na páteřovém rámu s předním rozvidlením nesoucím motor. Dvoudobý řadový vodou chlazený dvouválec 593,5 cm³ s 20 k umožňující dosáhnout maximální rychlost 100 km/h. Sériově se vyráběl s karoserií tudor se stahovatelnou plátěnou střechou připomínající Fiat Topolino nebo jako praktičtější třídveřové malé kombi, o elegantnější malý kabriolet nebyl takový zájem. Prodej se zpočátku slibně rozjížděl. S růstem konkurence za Německého hospodářského zázraku se ale propadl a Gutbrod musel snížit ceny. Od září 1951 začal prodávat i verzi Luxus 700 s motorem 658 cm³, která měla maximální výkon 26 k a rychlost 110 km/h, s přímým vstřikováním Bosch 30 k a 115 km/h. Superior se tak stal prvním automobilem se vstřikováním benzínu. Snížilo spotřebu o cca 20 %, ale zvýšilo prodejní cenu a servisní náklady. Zhoršilo i startování teplého motoru. Začátkem podzimu 1953 Gutbrod představil čtyřmístný Gutbrod Superior s tříválcovým vzduchem chlazeným dvoutaktem, který chtěl vyrábět od roku 1954. Malosériovou produkcí ale nedokázal konkurovat snižování cen velkých výrobců. Na pokraji bankrotu odprodal některé provozy a ponechal si výrobu zemědělských strojů.

Zemědělské stroje na menší polní práce

Po odprodeji automobilové výroby vyráběl Gutbrod především motorové sekačky na trávu a malotraktory MotoStandard.

Vyvinul stavebnicový systém Gutbrod Terra s jednoválcovým vzduchem chlazeným dvoudobým motorem a připojitelnými zařízeními na provádění všech menších polních prací, který úspěšně zachytil vznikající trend zahrádkářství^[5] Koncem šedesátých let při politickém uvolnění v Československu zakoupily licenci na jeho výrobu Agrozet Jičín a Vari.^[6][7]

V roce 1996 koupila Gutbrod americká společnost Modern Tool and Die Company. Z továrny udělala evropskou centrálu a své zahradní stroje prodává v Evropě pod značkou Gutbrod.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gutbrod na Wikimedia Commons