Gutejci

Útok Gutejců na akkadské město, ilustrace 19. století
Sumer pod Gutejskou dynastií
 Akkadská říšecca 2199–2119 př. n. l.Stát 3. dynastie urské 
geografie
obyvatelstvo
národnostní složení:
gutejština, sumerština, akkadština
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Akkadská říšeAkkadská říše
následující:
Stát 3. dynastie urskéStát 3. dynastie urské

Gutejci je název kmene, který ovládl rozsáhlé oblasti jižní Mezopotámie po kolapsu akkadského impéria na téměř jedno století (cca 2150 př. n. l.2050 př. n. l.).

Sumerské zdroje Gutejce popisují jako barbarský a dravý národ z hor.[1] Sumerský královský seznam je uvádí jako dočasné vládce Sumeru a vykresluje obraz chaosu, který nastal pod gutejskou správou.[2]

Zásluhy za porážku gutejského vládce Tirigana a vytěsnění Gutejců ze země (kolem r. 2050 př. n. l.) jsou připisovány sumerskému králi Utu-hengalovi.[3]

O jejich původu není téměř nic známo, při archeologických vykopávkách nebyly objeveny žádné „gutejské“ nálezy pocházející z tohoto období; vše co dnes máme je jen jméno kmene a seznam vládců z dobových zdrojů.[4]

V prvním tisíciletí před naším letopočtem byl termín Gutejci používán souhrnně pro všechny kmeny, které přebývaly východně od Tigridu a měly nepřátelské vztahy s lidmi z Mezopotámské nížiny.[5]

Seznam gutejských vládců Sumeru

Podle sumerského královského seznamu: „V gutejském vojsku zprvu nebyli žádní slavní králové; byli svými vlastními pány a vládli takto po tři roky.“. Délka jednotlivých panovnických období je relativně krátká a poměrně neměnná (6,6,6,6,5,6,3,3,3,1,3,2,2,1,2,7,7, a 7 let, od Inkišuše k Si-umovi).

PanovníkPravděpodobné období
Poznámky
Erridupizirasi 2141 – 2138 př. n. l.královské nápisy v Nippuru
Imta nebo Nibijaasi 2138 – 2135 př. n. l.
Inkišušasi 2135 – 2129 př. n. l.první gutejský vladař podle sumerského královského seznamu
Zarlagabasi 2129 – 2126 př. n. l.
Šulmeasi 2126 – 2120 př. n. l.
Silulumeš nebo Elulmešasi 2120 – 2114 př. n. l.
Inimabakešasi 2114 – 2109 př. n. l.
Igešaušasi 2109 – 2103 př. n. l.
Jarlagabasi 2103 – 2088 př. n. l.
Ibateasi 2088 – 2085 př. n. l.
Jarla nebo Jarlangabasi 2085 – 2082 př. n. l.
Kurumasi 2082 – 2081 př. n. l.
Apilkinasi 2081 – 2078 př. n. l.
La-erabumasi 2078 – 2076 př. n. l.nápis na hlavici žezla
Irarumasi 2076 – 2074 př. n. l.
Ibranumasi 2074 – 2073 př. n. l.
Hablumasi 2073 – 2071 př. n. l.
Puzur-Sinasi 2071 – 2064 př. n. l.syn Habluma
Jarlagandaasi 2064 – 2057 př. n. l.nápisy na základech ve městě Umma
Si-um nebo Si'uasi 2057 – 2050 př. n. l.nápisy na základech ve městě Umma
Tiriganasi 2050 – 2050 př. n. l.poražen Utu-hengalem z Uruku

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gutium na anglické Wikipedii.

Média použitá na této stránce

The Gutians capturing a Babylonian city.jpg
The Gutians capturing a Babylonian city, as Akkadians are making a stand outside their city.
Shamash-sun-symbol (3 rays).svg
Autor: AnonMoos
modified by FOX 52, Licence: CC BY-SA 4.0
A slightly schematized/simplified version of one form of the ancient symbol of the Mesopotamian sun-god Shamash, with alternate pointy and wavy rays. According to Gods, Demons, and Symbols of Ancient Mesopotamia: An Illustrated Dictionary by Jeremy Black and Anthony Green (1992, ISBN 0-292-70794-0), p. 168, it occurs "from the Akkadian down to the Neo-Babylonian period", and "The Akkadian names of the symbol were šamšatu and niphu. It was often represented on a pole as a standard."