Gutmannova vila
| Gutmannova vila | |
|---|---|
.jpg) Gutmannova vila | |
| Účel stavby | |
obytný dům s byty v privátním vlastnictví | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | Ernst Wiesner |
| Výstavba | 1919 - 1922 |
| Stavebník | Wilhelm Gutmann |
| Poloha | |
| Adresa | Údolní 375/58, Brno,  Česko |
| Ulice | Údolní a Bratří Čapků |
| Souřadnice | 49°11′55,15″ s. š., 16°35′24,87″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 105350 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gutmannova vila (též Gutmannův obytný dům) je obytný dům v Brně ve čtvrti Veveří. Je dílem architekta Ernsta Wiesnera. Činžovní vila vznikla v letech 1919 - 1922 a jedná se o jednu z prvních realizací tohoto českého architekta. Majitelem a zadavatelem stavby byl velkoobchodník s uhlím Wilhelm Gutmann.[1]
Popis budovy
Jedná se o první puristicky koncipovanou stavbu v Brně. Hladká fasáda byla ve městě, kde se doposud objevovaly především secesní a historizující dekory, naprostou novinkou. Fasáda je rozčleněna pouze keramickými šambránami oken a vchodu. Ernst Wiesner upřednostňoval před okouzlení fasádou spíše prostorové a funkční uspořádání vnitřních dispozic.[2] Každé podlaží obsahuje čtyřpokojový nebo pětipokojový byt.
Novinkou byl i důraz kladený na přirozené osvětlení interiérů. Osvětlení je podřízen i tvar budovy, který měl eliminovat neosvětlené místnosti na dvorní fasádě. Poprvé v Brně se objevilo i velkoplošně prosklené schodiště nebo oboustranné prosvětlení vstupní haly.[1] Vstupní průčelí je natočeno do nároží dvou ulic a umožňuje přístup jižního světla do hlavních obytných místností. Na severní stranu pak byly orientovány hlavně obslužné místnosti a schodiště.
Dům tvoří přechod mezi městskou a vilovou zástavbou Kraví hory. Ačkoliv se jedná o bytový dům, původními nájemci byli pouze příslušníci Gutmannovy rodiny.
Historie budovy
Wilhelm Gutmann prodal dům cukrovarnickému podnikateli Felixi Redlichovi, který v roce 1926 dobudoval na zahradě garáže a skladiště. Za okupace byla vila majiteli zabavena pro jeho židovský původ, později roku 1946 znárodněna na základě Benešových dekretů. V roce 1953 získal dům do správy Bytový podnik města Brna. Dnes jsou byty v privátním vlastnictví obyvatel.
Reference
- ↑ a b Brno : architektura 1918-1939 = architecture 1918-1939. [Brno]: Centrum architektury 392 s. ISBN 9788026009436, ISBN 8026009436. OCLC 797017354
- ↑ Gutmannova vila | Objekty | Brněnský architektonický manuál - průvodce brněnskou architekturou. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: