Guy Verhofstadt
| Guy Verhofstadt | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Evropského parlamentu | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 14. července 2009 | |
| Předseda vlády Belgie | |
| Ve funkci: 12. července 1999 – 20. března 2008 | |
| Panovník | Albert II. Belgický |
| Předchůdce | Jean-Luc Dehaene |
| Nástupce | Yves Leterme |
| Místopředseda vlády Belgie | |
| Ve funkci: 14. května 1985 – 7. března 1992 | |
| Předseda vlády | Wilfried Martens |
| Předchůdce | Alan Vanackere |
| Nástupce | Pedro Manns |
| Ministr pro rozpočet Belgie | |
| Ve funkci: 14. května 1985 – 7. března 1992 | |
| Předseda vlády | Wilfried Martens |
| Předchůdce | Leo Uberman |
| Nástupce | Pedro Manns |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Open Vlaamse Liberalen en Democraten |
| Rodné jméno | Guy Maurice Marie Louise Verhofstadt |
| Narození | 11. dubna 1953 (70 let) Dendermonde |
| Příbuzní | Dirk Verhofstadt (sourozenec) |
| Alma mater | Gentská univerzita |
| Profese | politik |
| Ocenění | rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (1985) Minister of State (1995) velkokříž Řádu Isabely Katolické (2000) komandér velkokříže Řádu polární hvězdy (2001) velkokříž Řádu Dannebrog (2002) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
| Commons | Guy Verhofstadt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Guy Verhofstadt (* 11. dubna 1953, Dendermonde, Belgie) je belgický politik a bývalý premiér Belgie.
Vzdělání
V roce 1975 ukončil studium práv na státní univerzitě v Gentu. Po studiu pracoval v tomtéž městě jako advokát u advokátské komory.
Politická činnost
První politické zkušenosti sbíral jako předseda vlámské Asociace liberálních studentů v Gentu, kde působil v letech 1972 až 1974. Od roku 1976 byl členem obecní rady města Gent a v roce 1977 se stal politickým sekretářem předsedy středo-pravicové belgické strany Willy De Clercqa PVV (neplést si s nizozemskou PVV Geerta Wilderse). V následujících letech zaujímal různé posty, jako například první náměstek poslanecké sněmovny Gent-Eeklo (1978) a viceprezident sdružení PVV v Gent-Eeklo (1979). Rovněž v roce 1979 převzal předsednictví mladých PVV a stal se členem předsednictva PVV. Předsedou PVV se stal v roce 1982 a roku 1985 úspěšně vstoupil do Poslanecké sněmovny.
Od roku 1988 byl předsedou stínové vlády. V roce 1989 byl znovu zvolen předsedou PVV (Vlámští liberálové a demokraté) a v roce 1992 obdržel stejný post v VLD. Poté, co nastoupil v roce 1995 jako státní ministr, byl zvolen v květnu téhož roku senátorem a dokonce místopředsedou senátu. 7. června 1997 převzal opět předsednictví VLD.
Vládní funkce
V letech 1985–1988 byl Verhofstadt vicepremiérem a ministrem pro státní rozpočet a vědecký výzkum. Od 12. července 1999 do 20. března 2008 byl belgickým premiérem. Tento právník udělal od poloviny 70. let strmou kariéru u belgických liberálů. Na pozadí posledních politických a justičních skandálů v Belgii se Guy Verhofstadt, od poloviny roku 1999 premiér země, podílel na radikální přestavbě systému. Verhofstadtova takzvaná fialovo-zelená koalice, která se skládala ze dvou liberálních, dvou socialistických a dvou zelených stran, se spojila proti křesťanskodemokratické opozici. Když byl jako premiér potvrzen na jaře 2003 pro druhé volební období, stvořil čistě fialovou koalici s liberály a socialisty.
Při belgických parlamentních volbách 10. června 2007 ztratila vládní koalice zřetelně podporu a Verhofstadt po prohraných volbách podal demisi.
Protože Yves Leterme, lídr kandidátky křesťanských demokratů CD&V, po 6 měsících vzdal snahu o vytvoření vlády, pověřil král Albert II. Verhofstadta 3. prosince, aby našel se všemi stranami nějaké řešení z krize. Od 21. prosince 2007 vedl Verhofstadt přechodnou vládu, která se skládala z vlámských a frankofonních křesťanských demokratů a liberálů i frankofonních socialistů, kteří zůstali v úřadu do jmenování nové Letermovy vlády 20. března 2008.
Další kariéra
V roce 2009 byl zvolen do Evropského parlamentu. V témže roce byl zvolen předsedou skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu v EP. Během řecké rozpočtové krize kritizoval řeckého premiéra Tsiprase za schůzku s Vladmirem Putinem a neochotu provádět reformy. Verhofstadt bude zastupovat Evropský parlament při jednáních mezi EU a Velkou Británií o brexitu.[1]
Verhofstadt se hlásí k eurofederalismu a je zakládajícím členem Spinelliho skupiny.
Vyznamenání
| Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
|---|---|---|---|
 Belgie |  | Velkokříž Řádu Leopolda | 21. dubna 2008 |
 | Velkokříž Řádu koruny | 5. června 2007 | |
 Dánsko |  | Velkokříž Řádu Dannebrog | 2002 |
 Finsko |  | Velkokříž Řádu bílé růže | 30. března 2004 |
 Itálie |  | Rytíř velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku[2] | 20. února 1986 |
 Norsko |  | Velkokříž Norského královského řádu za zásluhy | 2003 |
 Polsko |  | Velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[3] | 14. října 2004 |
 Portugalsko |  | Velkokříž Řádu prince Jindřicha[4] | 8. března 2006 |
 Řecko |  | Velkokříž Řádu cti | 2005 |
 Španělsko |  | Rytíř velkokříže Řádu Isabely Katolické | 2000 |
 Švédsko | _-_Commander_Grand_Cross_BAR.png){kind=small} | Komtur velkokříže Řádu polární hvězdy | 2001 |
Knihy
- Europe's Last Chance. Why the European States Must Form a More Perfect Union. New York 2016. ISBN 978-0-465-09685-5
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guy Verhofstadt na německé Wikipedii.
- ↑ Brexit talks role for Belgian EU veteran Guy Verhofstadt. BBC News [online]. 2016-09-08 [cit. 2016-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 18 października 2004 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Guy Verhofstadt na Wikimedia Commons - Guy Verhofstadt – oficiální stránky
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Grand Cordon of the Ordre de Leopold
Finská vlajka
Order of the White Rose Grand Cross
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor: Heralder (Crown by Miguillen), Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Order of Isabella the Catholic, Grand Cross
Ribbon of a Cordon Grand Cross of Merit of the Italian Republic
Order of Prince Henry - Grand Cross
Order of Danebrog Grand Cross
Autor: Wiki Romi, Licence: CC0
Order of the Polar Star - Commander Grand Cross (after 1975)
Order of Honour Grand Cross
Ribbon bar: Order of the Crown – Grand Cross (Belgium).
(Ordre de la Couronne – Grand-Croix).
(De Kroonorde – Grootkruis).
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Grand Cross (1st class) of the Order of Merit of the Republic of Poland
Autor: Ordensherre, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon of Grand Cross of the Royal Norwegian Order of Merit. Norwegian: Stripe for storkors av Den Kongelige Norske Fortjenstorden
Autor: European Parliament, Licence: CC BY 2.0
One of the pictures taken during the inaugural plenary session of the Conference on the Future of Europe in 13 June 2021 in Strasbourg. This photo is free to use under Creative Commons license CC-BY-4.0 and must be credited: "CC-BY-4.0: © European Union 2021– Source: EP".
(c) Sodacan, Katepanomegas, CC BY-SA 3.0
Greater coat of arms of the Kingdom of Belgium