Guyanské kosmické centrum

Guyanské kosmické centrum
Startovací rampa ELA-3 pro Ariane 5, Guyanské kosmické centrum
Startovací rampa ELA-3 pro Ariane 5, Guyanské kosmické centrum
PolohaKourouFrancouzská GuyanaFrancouzská Guyana Francouzská Guyana
Souřadnice
ProvozovatelESA/CNES
Ramp4
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guyanské kosmické centrum (francouzsky: Centre Spatial Guyanais) je francouzský kosmodrom poblíž města Kourou ve Francouzské Guyaně.

Historie

Protože v Evropě kvůli hustému osídlení svůj kosmodrom Francie nemohla postavit a svůj první, HammaguirAlžírsku, musela opustit, rozhodla se včas pro jiné řešení.[1]

Místo pro stavbu zařízení bylo vybráno v roce 1964 a Francie si zde vybudovala svůj kosmodrom. Když byla v roce 1975 založena Evropská kosmická agentura (ESA), Francie nabídla Guyanské kosmické centrum nově vzniklé agentuře k užívání. Komerční starty se prodávají též mimoevropským společnostem. ESA hradí dvě třetiny rozpočtu kosmodromu a financuje také rozšiřování a úpravy komplexu při vývoji nosičů Ariane. Pozemní segment se skládá z budov pro přípravu raket a satelitů, startovacího zařízení a závodu na výrobu paliva. Jsou zde i nefunkční rampy pro vypouštění již vyřazených raket typu Diamant. Komplex byl rekonstruován v letech 1975–1978 pro nosné rakety Ariane.

Zařízení je v činnosti od roku 1968. Poloha poblíž města Kourou je mimořádně výhodná pro vybudování kosmodromu kvůli blízkosti rovníku a s ohledem na to, že rakety startují nad hladinu Atlantského oceánu. Z kosmodromu jsou vypouštěny družice a sondy Evropské kosmické agentury, Francouzské kosmické agentury CNES, ale také satelity komerční firmy Arianespace.

Kourou leží přibližně 500 km severně od rovníku, na 5° 8' severní šířky. Na této zeměpisné šířce přidává zemská rotace raketě rychlost 460 m/s[2], pokud startovní trajektorie směřuje na východ. Proto tedy lze snadněji dopravit satelit na požadovanou oběžnou dráhu.

Sledovací stanice jsou umístěny na celé řadě ostrovů, např. Royale, Belem, Nafalu aj.

Protipožární zabezpečení kosmického střediska řeší Pařížská hasičská brigáda. Bezpečnost zajišťují jednotky francouzských četníků (Gendarmerie) spolu s 3. pěchotním cizineckým plukem francouzské Cizinecké legie a dalšími vojenskými jednotkami.

Popis kosmodromu

Ariane 5 při přepravě na odpalovací rampu
Odpalovací rampy
RampaNosičePrvní startPoslední startStav
ELA-1 / ELVEuropa II, Ariane 1, Ariane 2, Ariane 3, Vega5. listopadu 19712. srpna 2017aktivní
ELA-2Ariane 2, Ariane 3, Ariane 428. března 198615. února 2003neaktivní
ELA-3Ariane 54. června 19965. července 2023aktivní
ELA-4Ariane 6ve výstavbě
ELSSojuz 221. října 20119. března 2018neaktivní

Sojuz na Guyanském kosmickém centru

Startovní rampa ELS pro Sojuz 2

ESA v roce 2007 začala budovat na kosmodromu budovy a další zařízení určené pro starty ruských nosných raket Sojuz 2.[3] Podle podmínek rusko-evropské dohody o spolupráci rozšířila ESA svou kosmickou letku o rakety Sojuz (jsou používány pro starty ESA i komerční starty) a Rusko získalo přístup ke kosmodromu v Kourou, aby odtud mohly startovat rakety Sojuz s ruským nákladem. Rusko využívá Guyanské kosmické centrum jako alternativní vedle svého kosmodromu BajkonurKazachstánu, čímž získalo schopnost vynést významně těžší náklady z výhodné pozice blízko u rovníku.

Projekt spolufinancovaly Arianespace, ESA a Evropská unie a jako hlavní dodavatel byla zvolena francouzská agentura CNES. Projektovaná cena měla být přibližně 320 milionů eur, z toho 120 milionů eur je určeno pro modernizaci nosiče Sojuz.[4] Oficiální zahájení stavby rampy proběhlo 27. února 2007. Ruské firmy dorazily na kosmodrom začátkem března 2007, aby mohly vybudovat nezbytnou infrastrukturu a podpůrné stavby pro starty raket Sojuz. První zkušební start Sojuzu z Kourou byl původně plánován na rok 2008, ale z důvodu technických problémů se stavba prodražila a start byl odložen na rok 2011.[3][5] První start rakety Sojuz, v modifikaci ST-B,[6] proběhl 21. října 2011, na oběžnou dráhu byly vyneseny dva satelity nově budovaného navigačního systému Galileo.[7]

Z důvodů Ruské invaze na Ukrajinu jsou starty raket Sojuz z tohoto kosmodromu zastaveny. [8]

Odkazy

Reference

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmodromy západoevropských států, s. 116. 
  2. Satellite Programmes Overview - Launching Satellites [online]. EUMETSAT [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. 
  3. a b Položení základního kamene stavby startovací rampy raket Sojuz ve Francouzské Guyaně. [online]. [cit. 2007-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Evropa zaplatí Rusku kvůli stavbě rampy pro Sojuz v Kourou [online]. [cit. 2007-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. http://technet.idnes.cz/legendarni-sojuzy-budou-do-vesmiru-poprve-startovat-z-uzemi-eu-pw5-/tec_vesmir.aspx?c=A110106_012645_tec_vesmir_vse
  6. "Союз" впервые стартовал с космодрома Куру [online]. Лента.Ру, 2011-10-21 [cit. 2011-10-21]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11. 
  8. BERGER, Eric. Russia pulls out of European spaceport, abandoning a planned launch. Ars Technica [online]. 2022-02-26 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Carneau de deflexion des jets Soyouz CSG par mon.nini.JPG
Autor: mon.nini, Licence: CC BY-SA 4.0
Carneau de déflexion des jets du pas de tir Soyouz au Centre Spatial Guyanais
Ariane 5ES with ATV 4 on its way to ELA-3.jpg
Autor: DLR German Aerospace Center, Licence: CC BY 2.0
Raumfrachter ATV-4 "Albert Einstein" Ariane 5ES mit "OCAM"-Kamerasystem

Gemeinsam mit Partnern hat das DLR in den vergangenen Jahren das On-Board-Kamerasystem "OCAM" entwickeln lassen, mit dem sich der Flug der Ariane-Rakete verfolgen lässt. Das OCAM-System ist eine eigenständige Komponente, die auf der Ariane 5 als Passagier mitfliegt.

Der Höhepunkt des OCAM-Einsatzes wird die Beobachtung des Absetzens von ATV-4 im Orbit sein. Für dieses Ereignis wird OCAM dreidimensionale Video-Sequenzen aufnehmen, um das dynamische Verhalten der Raumfahrzeuge während der Separationsphase zu studieren. Damit eröffnet sich für die Ingenieure des ATV-Projekts eine völlig neue Möglichkeit, den Erfolg ihrer Arbeit zu beobachten und zugleich für die Zukunft wichtige neue Erfahrungen zu sammeln. www.dlr.de/blogs/DesktopDefault.aspx/tabid-7023/11643_rea... Credit: DLR/Thilo Kranz (CC-BY 3.0) 2013
Ariane 5 launch pad.jpg
Autor: Philippe Semanaz / Philou.cn (username on Flickr), Licence: CC BY-SA 2.0
Ariane 5 launch pad (ELA-3) at Guiana Space Centre (French Guiana)