Guzel Šamilevna Jachinová

Guzel Šamilevna Jachinová
Narození1. června 1977 (46 let)
Kazaň
Povolánípřekladatelka, spisovatelka a scenáristka
NárodnostTataři
StátRuskoRusko Rusko
Alma materTatarská státní huminatně-pedagogická univerzita
131. lyceum
Tématabeletrie
Významná dílaZulejka otevírá oči
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guzel Šamilevna Jachinová (rusky Гузель Шамилевна Яхина, tatarsky Гүзәл Яхина; * 1. června 1977, Kazaň) je ruská spisovatelka, autorka oceňovaného románu Zulejka otevírá oči o represích na sovětském venkově ve 30. letech 20. století.

Biografie

Narodila se v Kazani, kde také absolvovala Fakultu cizích jazyků na Kazaňské státní pedagogické vysoké škole (dnes součást Kazaňské federální univerzity). Od roku 1999 žije v Moskvě, pracovala v oboru PR, reklamy a marketingu. Zde vystudovala Fakultu scenáristiky Moskevské školy filmu (2015). Publikovala v ruských literárních časopisech Něva a Okťabr. Jednotlivé kapitoly její románové prvotiny Zulejka otevírá oči vyšly nejdříve v časopisu Sibirskije ogni. Přesto se jí dlouho nedařilo najít pro toto dílo vydavatele, pomohla jí nakonec až literární agentura.

Na krasnojarském knižním veletrhu v listopadu 2016 spisovatelka sdělila, že jsou podepsány smlouvy na překlad románu Zulejka otevírá oči do 22 jazyků, přičemž kniha již vyšla tatarsky a finsky. Probíhají také přípravy filmového zpracování.[1]

V roce 2022 odsoudila otevřeným dopisem invazi Ruska na Ukrajinu, a to krátce po jejím zahájení.[2]

Dílo

  • Zulejka otevírá oči (Зулейха открывает глаза, 2015) – příběh Tatarky Zulejky, které roku 1930 zabijí muže a těhotnou ji pošlou do vyhnanství na Sibiř. Spolu s ostatními vysídlenci je nucena bojovat o přežití v pusté tajze na březích Angary. Český překlad vyšel v překladu Jakuba Šedivého v nakladatelství Prostor v září 2017.[3]
  • Děti Volhy (Дети мои, 2018) – V českém překladu Jakuba Šedivého vydalo nakladatelství Prostor v roce 2020.[4]
  • Vlak do Samarkandu (Эшелон на Самарканд, 2021) – česky 2022

Zajímavost

Dle jejích vlastních slov náleží mezi její oblíbené spisovatele Michail Bulgakov, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Alexandr Sergejevič Puškin, Ljudmila Ulická, či Jevgenij Germanovič Vodolazkin.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Яхина, Гузель Шамилевна na ruské Wikipedii.

  1. Гузель Яхина: «Если бы Чулпан Хаматова смогла сыграть Зулейху – я была бы счастлива». www.tatar-inform.ru [online]. [cit. 2017-10-14]. Dostupné online. (rusky) 
  2. MANDYS, Pavel. Rusko není jen Jednotné. iLiteratura [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  3. Zulejka otevírá oči. Knižní klub [online]. [cit. 2017-10-14]. Dostupné online. 
  4. Děti Volhy [online]. databazeknih.cz [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 
  5. CINGER, František. Tatarská spisovatelka Guzel Jachina: Román je vlastně omluvou babičce. Novinky.cz. 2017-10-26. Dostupné online [cit. 2017-10-26]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Emblem-web.svg
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.
Гузель Яхина.jpg
Autor: Nazaretujs, Licence: CC0
Гузель Яхина, 10.12. 2015 года.