György Széchenyi
Jiří Széchenyi | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1592 Szécsény |
Úmrtí | 18. února 1695 (ve věku 102–103 let) Bratislava |
Povolání | katolický kněz |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Funkce | biskup péčský (od 1647) biskup vesprémský (od 1653) rábský biskup (od 1665) kaločský arcibiskup (od 1678) ostřihomský arcibiskup (od 1686) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Sečenský (maďarsky Széchényi (příp. Szécsényi) György, 1592, Szécsény – 18. února 1695, Bratislava) byl uherský šlechtic z rodu Széchényiů a byl zakladatelem jeho hraběcí linie (Széchenyi de Sárvár-Felsővidék). Působil jako duchovní, zastával několik biskupských úřadů v Uhersku a nakonec se stal arcibiskupem ostřihomským a uherským primasem. Vystupoval jako odhodlaný protireformační bojovník.
Život


Jiří Sečenský nejprve absolvoval nižší školy v Gyöngyösi a Trnavě, a po studiích humanitních oborů, od roku 1625 studoval teologii na nově založeném Pázmáneu ve Vídni.
V březnu 1631 byl vysvěcen na kněze. Tři měsíce byl kaplanem v Šaľe a 7. února 1632 se stal ostřihomským kanovníkem. Od roku 1636 byl arcijáhnem trnavským, od roku 1638 prorektorem v Novém Městě nad Váhem, od roku 1641 byl arcijáhnem zvolenským. Roku 1644 byl jmenován biskupem pécským. V témže roce se účastnil mírových jednání s Jiřím I. Rákóczim v Linci.
V roce 1685 se stal arcibiskupem v Ostřihomi (1685–1695) a tím i uherským primasem, tedy nejvyšším představitelem církve v Uhrách s čestným titulem „prodigium munificentiae“. Za svého úřadování založil několik jezuitských klášterů a kolegií.
Provedl také řadu stavebních úprav pevnosti v západomaďarském Sümegu. Nechal město obehnat kamennou zdí s pěti rohovými baštami se zdobnými branami. V téže době pak nechal postavit Tarisznyavár (maď. tarisznya – „ranec“, „batoh“ a vár – „hrad“).
Roku 1697 mu císař Leopold I. udělil hraběcí titul s predikátem Széchenyi de Sárvár-Felsővidék. Tato rodová linie později sehrála významnou roli v emancipaci maďarského národa.
Literatura
- Magyar életrajzi lexikon II. (L–Z). Főszerk. Kenyeres Ágnes. Budapest: Akadémiai. 1969. 718–719. o.
- Maďarský lexikon 1000–1990 heslo: György Széchényi maďarsky
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Széchenyi na Wikimedia Commons
Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky | ![]() | biskup čanádský 1643–1644 | ![]() | Nástupce: Zikmund Zsongor |
Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky | ![]() | biskup péčský 1644–1648 | ![]() | Nástupce: Pavel Hoffmann |
Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky | ![]() | biskup veszprémský 1658–1667 | ![]() | Nástupce: Pavel Hoffmann |
Předchůdce: Jan Püsky | ![]() | biskup rábský 1658–1667 | ![]() | Nástupce: Leopold Karel z Koloniće |
Předchůdce: Jan Püsky | ![]() | arcibiskup kaločský 1667–1685 | ![]() | Nástupce: Jan Gubasóczy |
Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky | ![]() | arcibiskup ostřihomský a primas uherský 1685–1695 | ![]() | Nástupce: Leopold Karel z Koloniće |
Média použitá na této stránce
Autor: Nicojonesgodel, Licence: CC BY-SA 3.0
A low resolution picture from inside the Sümeg castle, in Hungary
Socha ostrihomského arcibiskupa Juraja Széchényiho pripraveného v roku 2005 od sochára Tibora Szilágyiho (*1953)
gróf Széchényi György (1592–1695) esztergomi érsek portréja