Gýgés

Gýgés
lýdský král
Doba vlády	716 př. n. l. – 678 př. n. l.
Narození	8. století př. n. l.
Úmrtí	7. století př. n. l. Sardy
Předchůdce	Candaules
Nástupce	Ardys II.
Potomci	Ardys II.
Otec	Daskylos
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gýges (akkadsky Guggu) byl starověký lýdský král (asi 716 – 678 př. n. l.), který založil dynastii Mermnovců. Gýgés je zpola mytickou postavou řecko-římské antiky, soudobé asyrské prameny však dokládají jeho existenci.

Převzetí vlády

Na počátku 7. století př. n. l. se po útocích kočovných Kimmeriů zhroutil dosavadní politický řád na západě Malé Asie. Frýgové a různí vojenští vůdci, kteří mohli zajistit stabilitu v regionu, začali vytvářet nová menší království. V této době vstupuje do dějin i muž jménem Gýgés, který se stal panovníkem v Lýdii.

Legendy

Jak se Gýgés dostal k moci, není přesně známo. Jeho příběh tradují antičtí spisovatelé ve třech odlišných verzích, z nichž dvě spadají do kategorie mýtů. Podle Filostrata měl Gýgés zázračný prsten, s jehož pomocí svedl královu manželku, zbavil se krále a zmocnil se trůnu. Nejrozšířenější verze Gýgova příběhu se zakládá na několika Platónových zmínkách a potom také na údajích u Lúkiana a Cicerona. V tomto podání je Gýgés pastýřem ve službách lýdského krále Kandaula. V jeskyni najde prsten, nasadí si ho, a když s ním později náhodně otočí, ke svému velkému překvapení se stane neviditelným. Je mu jasné, že toho může využít, a také to udělá. Potírá nepravosti, usvědčuje lháře a podvodníky a předchází zlu. Za tyto skutky jej král Kandaulés jmenuje svým prvním služebníkem. Po Kandaulově násilném odstranění velitelem osobní stráže se Gýgés stane královniným spoluvládcem a později se s ní i ožení.

Hérodotova verze

Nejracionálnější verzi Gýgova nástupu na trůn podává otec dějepisu Hérodotos. Podle něj byl Gýgés, syn Daskylův, vojákem osobní stráže krále Kandaula a nebyl nikterak nevýznamným. Králův vztah k němu byl důvěrný, svěřoval se mu s nejdůležitějšími záležitostmi a často s ním rozmlouval, mimo jiné i o ženách, dokonce i o své manželce. Král tvrdil, že jeho žena je nejkrásnější ze všech a Gýgés s tím souhlasil. Kandaulés namítal, že jen opakuje jeho slova a že by bylo dobré, aby se o tom osobně přesvědčil. Proto zinscenoval Gýgovi možnost ji večer v ložnici spatřit nahou. Královna na to přišla a považovala to za zneuctění. Gýgés si měl vybrat: buď zaplatí za skutek životem on sám, nebo zemře král. Vybral si druhou možnost. Zavraždil Kandaula a stal se lýdským králem.

Vláda

Historický Gýgés vládl v první polovině 7. století př. n. l. Je možné, že se s pomocí manželky posledního krále z rodu Herakleovců opravdu dostal k moci, tak jak to popisuje Hérodotos, pravda nebude patrně známa nikdy. Podle dochovaných zpráv se jednalo o energického a cílevědomého panovníka. Lýdii a její hlavní město Sardy přivedl k rozkvětu. V roce 679 př. n. l. porazil Kimmerie a svoji pozornost obrátil k řeckým městům na západním pobřeží Malé Asie. Města Mílétos a Smyrna odolala, ale město Kolofón bylo dobyto. S novým egyptským panovníkem Psammetikem I. uzavřel Gýgés smlouvu, v níž se zavázal poskytnout Egypťanům vojenskou pomoc proti Asýrii. Svůj postoj k Asyřanům však musel změnit. Po opětovném útoku Kimmeriů požádal krále Aššurbanipala (668–627 př. n. l.) o pomoc, která mu byla poskytnuta. Přesto se boj pro Lýdii nevyvíjel dobře. Kimmeriové, jimž velel Lygdamis, porazili lýdskou armádu a Gýgés byl zabit. Asýrii se nakonec podařilo Kimmerie porazit.

Gýgovým nástupcem se stal jeho syn Ardys II., jinak málo známý král. Gýgés je údajně pochován v údolí řeky Gediz na královském pohřebišti Bin Tepe. V době jeho vlády, přibližně okolo roku 660 př. n. l., se začaly razit první mince na světě.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giges de Lidia na španělské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gýgés na Wikimedia Commons
• Gýgés na serveru Livius (anglicky) Archivováno 9. 5. 2008 na Wayback Machine.