Gymnázium

Gymnázium poskytuje formální vzdělávání a je v České republice jedním ze tří hlavních druhů středních škol poskytujících všeobecné vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Hlavním cílem gymnázií je příprava studentů ke studiu na vysoké škole nebo vyšší odborné škole, na které odchází v průměru více než 90 % absolventů. V České republice je tento typ střední školy poměrně populární a každý rok na něj odchází přibližně 21 % absolventů základních škol v porovnání se 41 % odcházejících na střední odborné školy a 38 % odcházejících na střední odborná učiliště. Největším gymnáziem v České republice je Gymnázium Olomouc-Hejčín.

Gymnázium (též gymnasium) je označení pro školy středního vzdělání v některých částech Evropy. Tento název pochází z řeckého „γυμνασιον“ (gymnasion) a ve starém Řecku označoval prostory, ve kterých se vzdělávali mladí muži – zejména tělesně, ale i duševně. Řecké gymnasion je odvozeno ze slova gymnos, česky nahý, jelikož při části výuky za starého Řecka žáci nepoužívali oděv.

Francouzština (gymnase) s angličtinou (gymnasium) převzaly z latiny (gymnasium) označení výlučně pro tělocvičnu (s výjimkou francouzsky mluvící části Švýcarska). V tomto smyslu přešlo slovo gymnasium i do pojmu gymnastika.

V německy mluvících zemích, ve Skandinávii, Finsku, zemích Beneluxu a dokonce i ve francouzsky mluvící části Švýcarska jsou gymnázia střední školy připravující studenty na vyšší vzdělání na univerzitách a polytechnikách (vysokých školách). Označení v tomto smyslu je možné sledovat od doby reformace v 16. století.

V Itálii gymnázium označuje první dva roky klasického lycea, střední školy specializované na studium klasických jazyků latiny a řečtiny jako i literatury, případně i dalších moderních jazyků.

V Polsku tříleté gimnazjum víceméně odpovídá českému druhému stupni základní školy, kdežto tříleté liceum českému gymnáziu zakončenému maturitou, viz polské školství. Od školního roku 2017/2018 byla gymnázia v Polsku zrušena. Systém nově funguje jako osmiletá základní škola a na ní navazující čtyřletá lycea.

Gymnázia můžeme členit podle počtu let studia na čtyřletá; šestiletá a osmiletá (víceletá).

Čtyřleté gymnázium

Čtyřleté gymnázium je nejkratší formou gymnázií. Jak už název napovídá, studium trvá čtyři roky a žáci na tuto školu nastupují po ukončení 9. ročníku základní školy. Na tento typ studia je ročně přijato okolo 12 % absolventů základních škol.

Šestileté gymnázium

Šestileté gymnázium je formou studia v délce šesti let. Žáci na tuto školu mohou odejít již ze 7. třídy základní školy. Tento typ studia není příliš rozšířený a umožňuje studium pouze přibližně 2 % žáků.

Osmileté gymnázium

Osmileté gymnázium je nejdelší formou s délkou trvání osmi let a zajišťuje celé sekundární vzdělávání. Žáci základních škol mohou na tuto školu odejít po absolvování 5. ročníku, přičemž první čtyři ročníky studia se nazývají nižší gymnázium a představují dokončení povinné školní docházky, zbývající čtyři ročníky se pak nazývají vyšší gymnázium. Na tento typ střední školy odchází přibližně 10 % žáků základních škol.^{[zdroj?][kdy?]}

Přijímací řízení na gymnázium mívá většinou formu přijímací zkoušky z českého jazyka, matematiky a obecných studijních předpokladů, na některých gymnáziích pouze z českého jazyka a matematiky. Řada gymnázií používala ke zkouškám testy vypracované společností Scio. Jako další kritérium hodnocení uchazečů mohou být zohledněny výsledky předchozího vzdělávání, popřípadě je žákům s výbornými známkami ze základní školy přijímací zkouška částečně nebo zcela odpuštěna (detailní podmínky přijetí poskytuje většina škol na svých webových stránkách). Ve školním roce 2014/2015 byla většina škol přihlášena do hromadného testování společnosti CERMAT. Tyto zkoušky se konají z českého jazyka a matematiky. Konají se po celém Česku ve stejný den.

Jednotná přijímací zkouška CERMAT prokázala, že kvalita uchazečů je značně vyšší než u jiných typů škol. V přijímací zkoušce CERMAT 2018 z českého jazyka dosáhlo skóre alespoň 64 % plných 84 % uchazečů o přijetí na 4leté gymnázium, oproti 42 % uchazečů o přijetí na SOŠ, a 16 % uchazečů o přijetí na odborné učiliště. Obdobný rozdíl byl patrný i u testu z matematiky: hranici 36 % překročilo 80 % uchazečů o přijetí na gymnázium, 46 % uchazečů o SOŠ, a 28 % uchazečů o přijetí na učiliště.^[1]

Školy jsou uvedeny pod současným názvem gymnázium. V letech 1953 až 1960 byly školy poskytující všeobecné vyšší vzdělání tříleté a nazývaly se jedenáctiletá střední škola (JSŠ), poté střední všeobecně vzdělávací škola (SVVŠ). Podle zákona č. 168/1968 Sb. (Zákon o gymnasiích)^[2] byla od školního roku 1969/1970 zavedena čtyřletá gymnázia místo dosavadních tříletých SVVŠ.^[3] Níže uvedené dnešní názvy některých gymnázií tedy neodpovídají jejich názvům užívaným v letech 1953–1968.

• ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA. Zákon ze dne 19. prosince 1968, o gymnasiích. Sbírka zákonů Československé socialistické republiky. 1968, částka 46, s. 455. ISSN 0322-8037. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1968-168

• Maturita
• Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání
• Seznam středních škol v Česku
• Vzdělávání v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu gymnázium na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Gymnasium v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo gymnasium ve Wikislovníku
• Slovníkové heslo gymnázium ve Wikislovníku
• Národní ústav pro vzdělávání
• Infoabsolvent
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
• Kam na střední? Zvolte si včas obor i školu